Padl ve Venezuele režim? „Překvapuje mě, že lidé nejsou v ulicích,“ říká novinář

Ještě nedávný venezuelský lídr Nicolás Maduro čeká v New Yorku na první předvedení k soudu, v samotné Venezuele ale po zásahu Spojených států zatím panoval až překvapivý klid. Autoritářský režim dává najevo, že hodlá přežít. Má k tomu předpoklady? Rozebíráme v podcastu 5:59.

Ještě v pátek zřejmě počítali s tím, že noc stráví ve svém opevněném sídle v Caracasu. Nestalo se. A v sobotu večer se už venezuelský autoritářský vůdce Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová nacházeli ve vazebních celách v centru New Yorku. Podle amerických médií by už v pondělí měli předstoupit před soud, aby si formálně vyslechli obvinění za drogové delikty či spiknutí kvůli teroristické činnosti.

Americký zásah, po němž dokonce prezident Donald Trump opakovaně zmínil, že Spojené státy budou řídit Venezuelu, vyvolal bouřlivé reakce. Zatímco například skupina pěti latinskoamerických zemí v neděli útok odsoudila, 26 států Evropské unie včetně Česka v poněkud mírnějším tónu vyzvalo k deeskalaci a mírovému řešení.

Jisté je teď každopádně to, že téměř třináct let Madurovy vlády skončilo po zahájení vojenské akce Spojených států v noci na sobotu jen během několika desítek minut. Ale patrné je i to, že ulice venezuelských měst přes víkend zůstaly možná až nečekaně prázdné a klidné.

„Padl krutý diktátor, ale bohužel ta diktatura dál pokračuje, protože u moci se nadále drží špičky režimu,“ popisuje v podcastu 5:59 situaci v zemi zahraniční redaktor Seznam Zpráv Eduard Freisler, který se dlouhodobě zabývá děním ve Venezuele a Spojených státech a je také autorem knihy Venezuela: Rozklad ráje.

Novinář poukazuje na sobotní televizní vystoupení viceprezidentky Delcy Rodríguezové, která v obklopení dalších čelných představitelů včetně některých silových ministrů označila Madurovo zadržení za „únos“ a dodala, že „požaduje okamžité propuštění jediného prezidenta Venezuely“. Jako ztráta odhodlání udržet režim to příliš nevypadalo.

Venezuelský nejvyšší soud navíc Rodríguezovou po útoku pověřil, aby dočasně převzala pravomoci nepřítomného prezidenta.

„Spousta Venezuelanů, se kterými jsem v kontaktu, ať už ve Venezuele nebo v exilu, má teď z toho vývoje smíšené pocity. A žije ve velké nejistotě a úzkosti, jestli to tak trochu není Pyrrhovo vítězství,“ podotýká Freisler, který také jihoamerickou zemi před několika týdny jako jeden z mála reportérů navštívil.

Podobná svědectví přinášejí i zahraniční média. O napjatém klidu například mluví agentura AP, která popisuje, že v neděli ráno bylo v metropoli Caracasu nezvyklé ticho a obchody povětšinou zavřené. Maduro v zemi navíc ještě před svým zatčením vyhlásil výjimečný stav a je tak například omezeno shromažďování lidí, což může bránit a odrazovat i případné oslavy či protesty.

„Překvapilo mě, že lidé zůstali doma. Zřejmě se opravdu bojí toho, že je příliš brzy na oslavy na veřejnosti, protože režim má stále podporu jak armády, tak tajných služeb nebo policie,“ vysvětluje Eduard Freisler.

Aktivní jsou naopak Venezuelané v zahraničí, kteří vyrazili do ulic latinskoamerických nebo třeba i evropských měst. A ozvala se také exilová opozice. Nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová v prohlášení uvedla, že venezuelská opozice je připravená převzít moc v zemi a zopakovala tvrzení, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu.

Reportér Seznam Zpráv nicméně popisuje, že případná demokratizace Venezuely nebude vůbec jednoduchá. Pokud by skutečně měl padnout současný režim, jeho nástupci by se museli vypořádat mimo jiné s nejrůznějšími gangy a mafiánskými skupinami, které si Venezuelu de facto rozparcelovaly. Pokus o konsolidaci země a její nasměrování k demokracii a prosperitě tak s sebou podle Freislera nese nebezpečí násilí, nebo dokonce občanské války.

Nehledě na to, že podle průzkumů venezuelské agentury Datanalisis, na které novinář upozorňuje, se sice Nicolás Maduro těšil v zemi jen mizivé podpoře kolem deseti nebo patnácti procent, výrazně větší část Venezuelanů ale stojí za socialistickou ideologií chavismu, kterou v zemi etabloval bývalý populistický prezident Hugo Chávez. Až polovina obyvatel si tak spíše než úplné zborcení režimu přeje jeho reformu.

„Mají pocit, že Chávez zahájil opravdu novou éru, že přinesl prosperitu všem vrstvám venezuelské společnosti. A myslím, že tato část venezuelské společnosti tam Američany nechce. Takže představa, že budou Venezuelané vítat Američany s vlaječkami, je možná trošku předčasná, nebo dokonce scestná,“ domnívá se Eduard Freisler.

Šéf Bílého domu a jeho administrativa se nicméně netají, že mají eminentní zájem na dosažení americké kontroly nad děním ve Venezuele. Nejenže Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, během tiskové konference navíc několikrát naznačil, že alespoň zčásti bylo cílem vojenské operace získat větší přístup k venezuelské ropě. Například uvedl, že chce ropným společnostem z USA dočasně ve Venezuele umožnit těžbu.

Reportér Seznam Zpráv nicméně upozorňuje, že venezuelský ropný průmysl je „v troskách“ a znovu ho nastartovat by podle něj stálo desítky miliard dolarů a také hodně času. „Hovoříme o letech. A neumím si představit, že by američtí vojáci léta a léta dozorovali nějaký americký byznys ve Venezuele,“ podotýká.

Už proto, že Trump svým voličům před volbami sliboval, že nebude posílat Američany do zahraničních vojenských dobrodružství a zaměří se na domácí problémy. Je tak podle Freislera otázkou, jak by na případné dlouhodobé silové angažmá ve Venezuele reagoval elektorát republikánského prezidenta.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o cestě Nicoláse Madura k moci nebo proč se podle reportéra Seznam Zpráv Eduarda Freislera zaměřil Donald Trump v posledních měsících právě na Venezuelu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.