Hlavní obsah

Rychlodráha na letiště se přiblížila. Nemocnice se bojí a čeká na studii

Foto: SŽ

Rychlodráha se dostane pod povrch za nádražím Praha-Dejvice. Vizualizace Správy železnic.

Tunel budoucí rychlodráhy z Prahy na letiště prošel posouzením EIA. Dopady stavby na vojenskou nemocnici má ale prověřit další studie. Nevzdávají se ani odpůrci tunelu, podle nichž podzemní provoz zhorší životní podmínky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Projekt tunelu pod pražskými Střešovicemi, kterým má vést rychlodráha z hlavního města na Letiště Václava Havla a do Kladna, získal těsně před Vánocemi souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí.

„Souhlasné stanovisko EIA potvrzuje, že připravovaná stavba prošla důkladným hodnocením dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň stanovuje podmínky, jejichž cílem je zajistit potřebná opatření a minimalizovat negativní vlivy záměru,“ uvedla Správa železnic.

Více než čtyřkilometrový tunel začne za dejvickým nádražím a povede pod ulicí Pod Hradbami, kostelem svatého Norberta a Ústřední vojenskou nemocnicí (ÚVN). Většina tunelu bude v hloubce 50 metrů, některé části budou až 83 metrů hluboko. Na povrch se dráha vrátí před nádražím Praha-Veleslavín.

Vojenská nemocnice čeká na studii

Tunel je klíčovou a zároveň nejdražší částí budoucí dráhy, která má zajistit rychlé spojení Prahy s letištěm a kladenskou aglomerací. Kvůli odporu obyvatel a některých institucí v dotčených částech Prahy 6 se plánovaná trať několikrát změnila.

Původně měla vést po stávající železniční trati z Prahy do Kladna, poté Správa železnic zvažovala několik podzemních variant a nakonec zvolila takzvanou Variantu Jih - ÚVN pod vojenskou nemocnicí. Té se týká několik podmínek souhlasného stanoviska EIA.

Správa železnic musí mimo jiné zajistit posudek hodnotící možné dopady tunelového provozu na vojenskou nemocnici. Na jeho základě výsledku pak mají být přijata opatření „eliminující nebo snižující“ negativní dopady na areál ÚVN.

„Správa železnic spolupracuje s Ústřední vojenskou nemocnicí na přípravě podkladů budoucího řešení stavby dlouhodobě. Probíhá intenzivní koordinace technických kroků, realizuje se inženýrsko-geologický průzkum a postupně se zadávají odborné studie zaměřené na posouzení vlivů stavby na nemocnici i na lékařskou přístrojovou techniku,“ říká mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.

„V souladu s podmínkami stanoviska EIA budou následovat další analýzy, samozřejmě v úzké součinnosti s nemocnicí i s Ministerstvem obrany,“ dodala mluvčí.

Podle ÚVN ale zatím došlo pouze k jednomu ujednání mezi nemocnicí a SŽ, které se týkalo provedení kontrolních vrtů. „Na základě tohoto ujednání byly kontrolní vrty v areálu nemocnice provedeny v průběhu loňských prázdninových měsíců. V tuto chvíli čekáme na výsledky těchto kontrolních vrtů, od kterých se bude odvíjet další jednání,“ uvádí mluvčí ÚVN Tomáš Hulan.

„Pro další pokračování jednání a definitivní souhlas se stavbou tunelu je nezbytné provedení studie o tom, jak výstavba tunelu může ovlivnit provoz nemocnice, respektive, jak mohou vibrace spojené se stavbou ovlivnit různé, velice citlivé zdravotnické přístroje,“ říká Hulan.

Správa železnic nyní připraví dokumentaci pro stavební povolení. „Další případné podmínky vyplynou ze standardního projednání s dotčenými účastníky a budou reflektovány v projektové dokumentaci,“ říká Eberl Friebová ze SŽ. Stavba by měla začít v roce 2028 a měla by trvat dva roky.

Odpůrci se nevzdávají

Se současnou trasou rychlodráhy zásadně nesouhlasí někteří obyvatelé Střešovic, pod jejichž domy by měl vést tunel s kolejemi. Jejich Spolek za ochranu Střešovic a Břevnova argumentuje především možnými dopady ražby a provozu v tunelu na domy na povrchu.

„Projekt je špatně připravený a nedává smysl. Zásadně zhorší životní podmínky místním obyvatelům,“ říká jeden z představitelů spolku, který si nepřál být jmenován. Odpůrci jsou podle něj připraveni napadnout plán v rámci stavebního řízení i u soudů. „Klidně to dotáhneme až do Štrasburku,“ uvedl s odkazem na Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve zmíněném francouzském městě.

Celý projekt rychlodráhy na Kladno se skládá z 11 částí. Hotová je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, od loňského srpna je v provozu nové nádraží Praha-Bubny a zastávka na Výstavišti. Vlaky už také jezdí stanicemi Kladno-Ostrovec a Kladno a v prosinci získala Správa železnic stavební povolení k trati mezi Ruzyní a Kladnem.

Náklady na celou trať se odhadují na 30 až 40 miliard korun, samotná stavba tunelu by měla vyjít na zhruba 13 miliard. „Jedná se o odhad, který se bude upřesňovat s dalším postupem přípravy projektu. Celkové náklady budou známy s dokončením projekčních prací a uzavřením smlouvy se zhotovitelem stavby,“ říká mluvčí SŽ.

Čtyři úseky trati z Veleslavína do Ruzyně, z Ruzyně na letiště, stanici pod terminály letiště a spojku z letiště k trati do Kladna plánuje Správa železnic svěřit soukromým partnerům v rámci projektů PPP.

Doporučované