Článek
Dánský penzijní fond AkademikerPension plánuje do konce měsíce zcela opustit trh s americkými státními dluhopisy. Oficiálním důvodem jsou obavy, že politika prezidenta Donalda Trumpa vytvořila příliš velká úvěrová rizika, než aby je bylo možné ignorovat. Napsala to agentura Bloomberg.
„Spojené státy v podstatě nejsou bonitním dlužníkem a z dlouhodobého hlediska jsou finance americké vlády neudržitelné,“ řekl v úterý agentuře Bloomberg investiční ředitel společnosti AkademikerPension Anders Schelde.
Fond AkademikerPension, který spravuje úspory univerzitních pracovníků v hodnotě přibližně 25 miliard dolarů, držel na konci roku 2025 v amerických státních dluhopisech zhruba 100 milionů dolarů. Podle Scheldeho je jediným důvodem pro setrvání v těchto dluhopisech řízení rizik a likvidity. „Rozhodli jsme se však, že k tomu dokážeme najít alternativy,“ dodal.
Ačkoliv jde v kontextu celého trhu s americkými vládními dluhopisy jen o kapku v moři, plánovaný odprodej ze strany AkademikerPension představuje v současném politickém klimatu významný symbolický krok.
Institucionální investoři totiž přehodnocují, co vlastně představuje tzv. bezpečný přístav. Již dříve zmínila Deutsche Bank AG ve své zprávě hrozbu, že by evropští správci aktiv mohli začít využívat kapitál jako zbraň – jako způsob, jakým by blok mohl reagovat na Trumpovy neustálé výhrůžky.
Schelde uvedl Trumpovy úvahy o převzetí Grónska jako jeden z mnoha důvodů, které fond vedly k ústupu od amerických státních dluhopisů. Odklon od americké expozice podle něj ospravedlňují také obavy o fiskální disciplínu a slabší dolar.
„Džina už do lahve nevrátíte,“ řekl Schelde. „Věci se mohou za pár měsíců zlepšit a uklidnit, Trump už nemůže být znovu zvolen a příští prezident může být poněkud jiný,“ konstatoval. „Ale co přijde potom, za pět, šest nebo deset let? Myslím, že v celé Evropě si silně uvědomujeme, že se musíme umět postavit na vlastní nohy.“
Americký ministr financí Scott Bessent sdělil, že ho odprodej nikterak neznepokojuje. „Dánské investice do amerických státních dluhopisů, stejně jako samotné Dánsko, jsou irelevantní,“ řekl během Světového ekonomického fóra v Davosu americké televizní stanici CNBC.
AkademikerPension není zdaleka jediný – a to nejen v Dánsku. Fond Laerernes Pension svou expozici vůči americkým aktivům radikálně omezil ještě před vyostřením situace kolem Grónska v tomto měsíci, přičemž se odvolával na obavy z neudržitelnosti amerického dluhu a ohrožení nezávislosti Federálního rezervního systému.
Fond PFA, který spravuje penzijní aktiva v hodnotě zhruba 120 miliard dolarů, nedávno snížil své podíly v rámci širší úpravy produktů a portfolia. A podle serveru FinansWatch fond Paedagogernes Pension oznámil, že poté, co se zbavil státních dluhopisů, přestane zavádět nové strategie zaměřené na nelikvidní americká aktiva.
Agentura Reuters uvedla, že se ke stejnému kroku jako Dánové rozhodl i švédský penzijní fond Alecta. Ten zajišťuje penzi 2,8 milionu privátních klientů, 37 tisícům firem a ovládá majetek v hodnotě tři biliony českých korun.
Grónsko a Trumpova hrozba zavedení nových cel budou hlavním bodem programu, až americký prezident ve středu dorazí do Davosu. Trump prohlásil, že se setká s různými stranami, aby tuto záležitost projednal. Jeho ministr financí Scott Bessent nabádá ke klidu a odmítl návrhy, že by se Evropa začala amerických dluhopisů hromadně zbavovat.
„Sedněte si, uvolněte se,“ řekl Bessent novinářům. „Jsem přesvědčen, že lídři nebudou eskalovat a že se vše vyřeší způsobem, který bude pro všechny velmi dobrý.“ Na otázku ohledně vyhlídek na prodloužení obchodní války mezi Spojenými státy a Evropou Bessent odpověděl: „Proč se do toho pouštíme? Proč předpokládáte nejhorší scénář? … Uklidněte se. Zhluboka se nadechněte.“
Několik penzijních fondů poznamenalo, že vzhledem k dominantnímu postavení USA na globálních trzích není proveditelné zcela zbavit svá portfolia americké přítomnosti. Podle nich to ani není nutně nejlepší rozhodnutí z finančního hlediska, tedy pro akcionáře, kteří mají z držení amerických dluhopisů zisk.
Rasmus Bessing z PFA uvedl, že fond i nadále chová „silnou důvěru v americký firemní sektor“ a udržuje „velmi vysokou expozici vůči americkým akciím“ a firemním dluhopisům. Zároveň však podle něj dávalo smysl, aby fond snížil držbu amerických státních dluhopisů, „s cílem vytvořit co nejlepší a nejvíce diverzifikované portfolio“.
„Trhy jsou v mnoha ohledech docela dobré ve vstřebávání geopolitických rizik,“ řekl Bessing. „A pro nás je to samozřejmě otázka pochopení – nebo snahy pochopit – zda geopolitické riziko skutečně přeroste v riziko finanční a ekonomické, které musíme brát v úvahu.“
Dánští lídři byznysu mezitím diskutují o tom, zda a jak snížit svou expozici vůči USA v obecnější rovině – od společností, do nichž investují, až po americké technologické firmy, které zajišťují jejich provoz.
Obavy ze závislosti na amerických službách zesílily poté, co dánská zpravodajská služba poprvé označila Ameriku za potenciální bezpečnostní riziko. Ve své prosincové zprávě Dánská vojenská zpravodajská služba poukázala na ochotu USA využívat svou „ekonomickou a technologickou sílu jako mocenský nástroj, a to i vůči spojencům a partnerům“.
Minulý víkend vyšly do ulic tisíce Dánů a Gróňanů, aby protestovaly proti hrozbám USA ohledně převzetí Grónska. Trump opakovaně trvá na tom, že USA potřebují toto poloautonomní území ovládat z bezpečnostních důvodů.
