Článek
Vlády evropských států hledají odpověď na další eskalaci napětí mezi starým kontinentem a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump znovu rozjíždí obchodní válku a hrozí novými cly, zároveň v posledních dnech přiostřil i v geopolitických otázkách – mimo jiné v souvislosti se suverenitou Grónska.
Právě tahle kombinace ekonomického a politického tlaku znovu otevírá otázku, jaké páky má Evropa k dispozici, pokud by se spor dál vyhrocoval. Mezi investory proto ožívá debata o krajním scénáři. Zda by EU mohla sáhnout i mimo tradiční arzenál odvetných cel a regulací a využít jako politickou páku své obří držby amerických akcií a dluhopisů.
Takový krok by pro Washington mohl být citlivý, protože Spojené státy jsou ve financování svého dluhu i v chodu kapitálových trhů závislé i na zahraničních penězích.
Evropské země totiž vlastní americká finanční aktiva v hodnotě přesahující deset bilionů dolarů, tedy zhruba 207 bilionů korun (podle dat z loňského listopadu drží zahraniční investoři americké státní dluhopisy v hodnotě přesahující devět bilionů dolarů, přičemž na Evropu připadá více než 3,6 bilionu). Jen menší část z nich mají v držení státní instituce, zatímco většina patří soukromým fondům a investorům. Právě to ale dělá z jakékoli koordinované „finanční odvety“ mimořádně složitý (a pro Evropu potenciálně bolestivý) manévr, upozorňuje agentura Bloomberg.
Úvahy o možném výprodeji amerických aktiv se objevily hlavně jako reakce na Trumpovy hrozby nových cel. Pokud by Evropa ve velkém prodávala americké dluhopisy a akcie, mohlo by to Spojeným státům zdražit financování státního dluhu a srazit ceny akcií. Zároveň by to ale zasáhlo i evropské investory, kteří jsou na výnosech z amerických trhů sami do značné míry závislí.
„Falešný příběh“
Samotný Washington, alespoň podle oficiálních vyjádření, z podobného scénáře strach nemá. Americký ministr financí Scott Bessent odmítl úvahy o tom, že by Evropa mohla v odvetě začít odprodávat americké státní dluhopisy a další aktiva jako „falešný příběh“.
„V Evropě se o ničem takovém nemluví,“ prohlásil ve švýcarském Davosu, kde se účastní Světového ekonomického fóra. „Nedává to žádnou logiku a s tímto pohledem nemohu nesouhlasit víc,“ dodal.
Většina stratégů se proto domnívá, že pravděpodobnost hromadného výprodeje je velmi nízká. Evropské vlády se podle nich i po Trumpově návratu k moci zatím zdráhají jít do přímé konfrontace.
Krajní scénář
Není ale pravda, že by o možném odprodeji amerických aktiv v Evropě nikdo nemluvil, jak tvrdí Bessent. A už samotná debata o možném „zbrojení kapitálem“ podle analytiků ukazuje, jak zásadně se mění geopolitické prostředí. Hlavní měnový stratég Deutsche Bank George Saravelos v této souvislosti upozorňuje na klíčovou slabinu Spojených států.
„Spojené státy jsou vojensky i ekonomicky silné, ale spoléhají na to, že jejich obrovské zahraniční deficity budou financovat ostatní. Pokud se ekonomická stabilita západní aliance zásadně narušuje, není jasné, proč by Evropané měli být ochotni tuto roli dál přijímat,“ řekl pro Bloomberg.
Podle měnového stratéga Kita Juckese ze Société Générale by investoři z veřejného sektoru v Evropě mohli přestat americká aktiva nakupovat, případně je začít postupně prodávat. „Aby ale byli ochotni obětovat výnosy kvůli politice, musela by se situace ještě výrazně vyhrotit,“ je přesvědčen.
Evropa má páku, ale slabou
Napětí mezi USA a Evropou se už promítá do finančních trhů. V pondělí oslabovaly americké akciové futures, tedy kontrakty naznačující, jakým směrem by se mohly akcie na Wall Street vyvíjet po otevření burz, spolu s evropskými akciemi a americkým dolarem. Poklesy pokračovaly také v úterý.
Podle Brada Setsera, bývalého poradce amerického ministerstva financí, by masivní výprodej amerických akcií evropskými penzijními fondy mohl mít nečekané následky. „Možná by jiní investoři využili nižších cen, ale je také možné, že by prasklo to, co už dnes vypadá jako cenová bublina,“ uvedl.
Část amerických aktiv sice kontrolují státní instituce, největším hráčem je norský státní fond s majetkem přes 2,1 bilionu dolarů. I tak ale platí, že většina amerických cenných papírů držených v Evropě ve skutečnosti patří investorům z jiných částí světa, připomíná Bloomberg. Co se týče amerických státních dluhopisů, podle dat tamního ministerstva financí drží evropské země téměř 40 procent všech dluhopisů vlastněných zahraničními investory. Největší podíly mají Spojené království, Francie, Irsko či Švýcarsko. Významné pozice mají i Norsko a další státy mimo EU.
Řada investorů podle analytiků omezila své sázky na USA už po loňském „Dni osvobození“, jak Trump nazval zavedení cel. Americké státní dluhopisy přesto zaznamenaly nejlepší rok od roku 2020 a akcie na Wall Street dál lámou rekordy.
Zatím také není jasné, zda by evropští politici vůbec chtěli investory aktivně tlačit k odklonu od USA. Ekonomové ING upozorňují, že Evropská unie má sice teoretickou páku, ale prakticky jen velmi omezené možnosti.
„EU nemůže soukromé investory donutit, aby prodávali americká aktiva. Může je maximálně motivovat k tomu, aby více investovali v eurech,“ uzavírá Carsten Brzeski z ING.
