Článek
Český realitní trh loni pokračoval v růstu. Prodeje nemovitostí se meziročně zvýšily o 11 procent a ceny stouply v průměru o 12 procent. Aktivitu přitom táhnou především Praha a velká města, zatímco dostupnost bydlení zůstává jedním z největších problémů trhu. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
„Také v roce 2025 byla základním problémem českého bytového trhu skutečnost, že se staví málo v místech, kam dlouhodobě směřuje velká poptávka. Tedy v Praze, Brně a okolí těchto dvou metropolí a v krajských městech,“ říká Milan Roček, jednatel společnosti Flat Zone.
„Dostupnost bydlení se zvýší tehdy, pokud bude nová výstavba probíhat rychleji, předvídatelněji a zejména tam, kam se lidé přesídlují,“ dodává.
Prodeje rostou
V absolutních číslech se loni prodalo zhruba o 6,5 tisíce bytů a rodinných domů více než o rok dříve. Největší dynamiku vykázaly starší byty, jejichž prodeje vzrostly o 12 procent, zejména v Praze a Ústeckém kraji. U nových bytů dominovaly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, zatímco u rodinných domů byl nejsilnější Středočeský region, kde aktivita vzrostla o čtyři procenta.
Na straně nabídky měli developeři ke konci roku k dispozici téměř 17,5 tisíce nových bytů.
Hosté Focusu České bankovní asociace:
- Milan Roček, jednatel Flat Zone
- Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace
Nejvíce zdražují starší byty
Růst cen nemovitostí zůstal výrazný napříč segmenty. Nejrychleji zdražily starší byty, a to v průměru o 18 procent, v Praze stejným tempem. V regionech byl růst jen o jeden procentní bod nižší.
Novostavby zdražily pomaleji. U prvoprodejů od developerů ceny vzrostly o devět procent, u přeprodejů zánovních bytů o 13 procent. Rodinné domy zdražily v průměru o 14 procent.
Výrazné rozdíly přetrvávají i mezi regiony. Z nejnovější analýzy společnosti Flat Zone vyplývá, že například starší byty v obou největších aglomeracích – Praze a Brně – jsou v průměru třikrát dražší než v malých městech s méně než 10 tisíci obyvateli a přibližně dvojnásobně dražší než v ostatních větších městech.
Podobný trend je patrný i u rodinných domů, kde rozdíl mezi metropolemi a venkovem dosahuje v průměru téměř čtyřnásobku.
Nájemní bydlení zdražilo
Růst cen se nevyhnul ani nájemnímu trhu. Nájemné se loni zvyšovalo obvykle o čtyři až šest procent, v některých regionech až o deset procent. Nejrychleji rostly nájmy v Moravskoslezském kraji.
V regionech mimo Prahu bylo k dispozici přes 18,5 tisíce bytů k pronájmu, to je nárůst nabídky téměř o 7 tisíc bytů. Naopak v hlavním městě nabídka klesla přibližně o 500 bytů a zůstává zde napjatější situace. Nejvyšší nájmy jsou dlouhodobě v centru a širším centru Prahy.
Nemovitostní fond v Česku
V Česku jsou téměř 2 miliony bytů v osobním vlastnictví a přes 2,1 milionu rodinných domů. Přes 614 tisíc bytů je v cihlových domech, kterých je kolem 133 tisíc. Více než milion bytů v osobním vlastnictví je ve zhruba 70 tisících panelových domů, které se nacházejí především ve velkých městech.
Bytové projekty vystavěné po skončení „panelové éry“ od poloviny devadesátých let minulého století reprezentují nejmenší podíl českého bytového fondu. Jedná se o přibližně 18 tisíc budov, ve kterých je přes 305 tisíc bytů. Jsou hlavně v největších městech, skoro 80 procent jich je v Praze a krajských městech.
Data: Flat Zone
Hypotéky znovu rozhýbaly trh
Výrazným impulzem pro realitní trh bylo oživení hypotečního financování. Objem nových hypoték loni dosáhl 321 miliard korun a meziročně vzrostl o 41 procent. Po započtení refinancování dosáhl celý hypoteční trh 406 miliard korun, což je druhý nejsilnější výsledek v historii.
„Dostupnost bydlení v Česku brzdí vysoké ceny nemovitostí a s tím spojená výše hypotéky, která závěrem loňského roku dosáhla nového průměrného maxima téměř 4,5 milionu korun,“ uvádí Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace.
S tím podle jeho slov souvisí i výše průměrné měsíční splátky, která je necelých 22,8 tisíce korun. „Oproti roku 2024 je to zhruba o 8,6 procenta více a překonává to tedy i loňský nárůst průměrné nominální mzdy,“ dodává ekonom.
