Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká energetická skupina ČEZ spustila proces prodeje části svých větrných elektráren. Celkový výkon prodávaných zdrojů v Německu a ve Francii dosahuje přibližně 400 megawattů, přičemž zhruba 200 megawattů tvoří elektrárny již v provozu, dalších více než 200 megawattů je ve výstavbě.
Hodnota takového portfolia by na základě aktuálních podmínek na trhu mohla přesáhnout deset miliard korun. Informaci přinesl server Mergemarket, zaměřený na fúze a akvizice. Podle zdroje blízkého celé záležitosti, který Seznam Zprávám informaci potvrdil pod podmínkou anonymity, se testuje prodej větrných elektráren ve výstavbě.
„Nemáme k tomu žádný komentář,“ uvedl na dotazy Seznam Zpráv mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Polostátní energetická firma k transakci už zvolila poradenskou firmu Metzler Advisory, která má proces řídit. „ČEZ dovedl projekty do fáze výstavby a teď uvažuje o prodeji, pokud dostane dobrou cenu. V opačném případě bude dál pokračovat ve výstavbě,“ říká k prodeji projektů zmíněný zdroj.
Francie v rozmachu
Základ větrného portfolia ČEZ tvoří zdroje v Německu. Skupina zde provozuje přes deset vnitrozemských parků o celkovém instalovaném výkonu 156 megawattů. Mezi hlavní lokality patří Lettweiler Höhe (35 MW) v Porýní-Falci nebo Gremersdorf u Baltského moře. Strategickým tématem v Německu je přitom v současnosti výměna starších turbín za nové, výkonnější stroje, které mohou při stejném počtu věží vyrobit i trojnásobek elektřiny.
Francie je naopak zemí, kde ČEZ teprve své hlavní kapacity buduje. V provozu jsou čtyři větrné parky o celkovém výkonu 45,3 megawattů, naposledy byla spuštěná La Piballe (7,2 MW) v listopadu 2024. Ve výstavbě nebo v přípravě jsou další projekty s instalovaným výkonem přesahujícím 215 megawattů, přičemž projekty mají postupně vstupovat do aukcí na dodávky elektřiny v letech 2026 až 2030. Právě tato připravovaná aktiva mohou tvořit podstatnou část hodnoty prodávaných projektů.
Francouzské parky navíc těží z patnáctiletých provozních podpor formou prémie k tržní ceně elektřiny. Je to faktor, který výrazně zvyšuje jejich atraktivitu pro institucionální investory hledající stabilní výnosy.
V Německu jsou větrné parky podle investora do obnovitelných zdrojů, který si nepřál být jmenován, vzhledem k nízkému výnosu vhodnou investicí především pro penzijní fondy. „Lze je financovat jen vlastním kapitálem,“ doplňuje. Naopak ve Francii je podle něho situace lepší.
Prostředky na rozvoj jádra
Skupina ČEZ deklarovala, že do roku 2030 v rámci Vize 2030 vybuduje šest gigawatt obnovitelných zdrojů. Zahraniční větrné parky měly tvořit velkou část bezemisního portfolia.
ČEZ sonduje prodej zřejmě kvůli atraktivnímu ocenění větrných aktiv v Evropě, zejména těch s dlouhodobými kontrakty ve Francii. Pro ČEZ může být prodej příležitostí realizovat zisk a uvolnit kapitál pro investice do jaderné energetiky. Polostátní skupina také konsoliduje zahraniční aktivity, protože správa rozptýleného portfolia desítek menších větrných parků ve dvou zemích přináší zvýšené provozní náklady.
„Pro skupinu je dobré se přichystat na to, že by vykupovala vlastní akcie. V opačném případě by totiž čelila kritice, že nemá peníze a nemůže plnit plány vlády,“ uvádí k důvodům prodeje Jiří Gavor, jednatel poradenské společnosti ENA.
Cena parků a projektů se bude podle Gavora odvíjet od lokality, větrnosti a odhadovaného výnosu. „Investiční náklady jsou 50 až 60 tisíc za kilowatthodinu výkonu,“ uvádí Gavor. Jedna megawatthodina tak přijde na padesát až šedesát milionů korun. Celková cena již postavených větrníků o výkonu 200 megawattů by tak mohla dosáhnout až deseti miliard korun.
Jiní odborníci odhadují náklady trochu nižší: jednu megawatthodinu výkonu na zhruba 1,5 milionu eur (okolo 36 milionů korun). Záleží na lokalitě a podmínkách. Zajímavostí je, že ve Francii v létě větrné elektrárny vykrývají produkci z jaderných elektráren, které jsou často kvůli suchu a tím pádem chybějícímu chlazení odstavené. Cena elektřiny z větrníků se tak podle zmíněného investora v létě zvyšuje.
„Stavět nyní větrný park bez dlouhodobého kontraktu není zaručená investice,“ líčí poměry na trhu Gavor. Ceny plynu na příští roky totiž podle něj klesají, což stáhne dolů rovněž ceny elektřiny a zhorší návratnost takové investice.
