17. listopad 2020 je už třicátou připomínkou dění, které Čechoslovákům přineslo tolik vytouženou svobodu. Vybrali jsme pro vás archivní fotografie i snímky z doby nedávné, které ukazují, co se v uplynulých třiceti letech v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva dělo.
Na začátku 90. let ovšem šlo o oslavy subtilní, které ani Česká tisková kancelář nesnímala, proto jsme zařadili fotografie, které alespoň časově spadají do daného období a ilustrují veřejný život v zemi.
Jestli tohle nebyla první opravdová oslava 17. listopadu 1989? Díváte se na ikonický snímek ze 17. prosince 1989 z hraničního přechodu mezi Hatěmi a rakouským Kleinhaugsdorfem. Ten den se tu sešli ministři zahraničí obou zemí – Jiří Dienstbier (vpravo) a Alois Mock a kleštěmi symbolicky přestřihli dráty železné opony.
17. listopad 1990: První výročí listopadového dění a historicky první americký prezident na československé půdě. Příběh národa, který dokázal nekrvavě porazit totalitní režim, a jeho prezidenta, dramatika a dříve vězně režimu, přiměl k návštěvě republikánského prezidenta USA George Bushe staršího. Záběr ze setkání George Bushe (vlevo) s Václavem Havlem na Pražském hradě.
17. listopad 1990: Bushova zastávka v Praze byla jednodenní, symbolická. George Bush se nechal strhnout atmosférou a přes protesty vlastní ochranky vyšel na Václavském náměstí mezi lidi, aby si s nimi mohl potřást rukama. Později vzpomínal: „Tehdy jsem cítil vůbec nejsilněji, jakou sílu má svoboda.“ S Václavem Havlem se spřátelili, stýkali se i poté, co Bushův mandát skončil (snímek z Václavského náměstí, zleva Václav Havel, George Bush, Barbara Bushová a Olga Havlová).
Foto: Peška Stanislav, ČTK 17. listopad 1991. Jestli se na něčem cenzoři významně podepsali, byl to výběr vhodné kultury pro socialistický lid. Není divu, že se v roce 1991 v den pádu totality symbolicky otevřel kultovní rockový klub Bunkr. Nacházel se v bývalém protileteckém krytu v Lodecké ulici v Praze a provozoval ho navrátivší se emigrant Richard Němčok. Bunkr otevřel velkolepě: koncertem skupiny The Plastic People of the Universe.
Foto: Krumphanzl Michal, ČTK 3. listopad 1992: Jen pár dní před výročím svou činnost oficiálně ukončila občanská iniciativa Charta 77. Protestní hnutí, které se soustavně stavělo na odpor proti nedodržování lidských a občanských práv v socialistickém Československu. Na snímku stojící zleva Alexandr Vondra, Jan Litomiský, Martin Palouš, Květa Princová, Jiří Dienstbier, Václav Havel, Jiří Hájek, Eva Joachimová, Jiří Ruml, Věra Roubalová, Miroslav Lehký, Jiří Vančura, sedící zleva Jana Sternová, Libuše Šilhánová, Dana Němcová a Anna Šabatová.
17. listopad 1993. Česko a Slovensko si listopadové dění poprvé připomínaly jako dva samostatné státy. Do Česka tehdy dorazil prezident Slovenské republiky Michal Kováč (vpravo), den strávil s Václavem Havlem v Lánech. Na snímku během procházky zámeckým parkem.
Foto: Peška Stanislav, ČTK 11. listopad 1994. V předvečer výročí se v pražském hotelu Atrium odehrál 61. světový kongres Mezinárodního PEN klubu. Do Prahy a na besedy v dalších městech dorazili spisovatelé, jejichž díla se jen o pár let dříve přepisovala v rámci samizdatu. Na snímku vidíte některé z návštěvníků během setkání se čtenáři v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Na snímku zleva americký dramatik Arthur Miller, prezident Václav Havel, prezident Mezinárodního PEN klubu Ronald Harwood a Tom Stoppard.
17. listopad 1995 a ti, kteří „byli u toho“. Václav Havel si do lovecké chaty Amálie v Lánském polesí zval pravidelně na mnohahodinové debaty nejrůznější osobnosti. Diskutovalo se o politice, vědě, umění, zdravotnictví, hospodářství, ekologii, médiích či lidských právech. V uvedené datum si pozval protagonisty sametové revoluce. Na snímku vlevo bývalý premiér Československa Marián Čalfa a bývalý poslanec Michael Kocáb.
17. listopad 1996. Tady se pekla politika. Členové koaliční vlády – zleva Jan Kalvoda (ODA), Václav Klaus (ODS) a Josef Lux (KDU-ČSL) – řešili právě skončené první kolo historicky prvních senátních voleb. Horní komora parlamentu se na ustavující schůzi sešla 18. prosince 1996. Mimochodem, spojenectví ze snímku dlouho nevydrželo. Tento (druhý) Klausův kabinet byl křehký, menšinový a rozpadl se o rok později po finančních skandálech ODS.
Podzim 1997. Tehdy už se stalo tradicí, že výročí 17. listopadu předchází setkání myslitelů své doby – Václavem Havlem organizované Forum 2000. V tento rok dorazil Havlův přítel, tibetský duchovní vůdce dalajláma, vedle něj sedí bývalý německý prezident Richard von Weizsäcker a bývalý izraelský premiér Šimon Peres, držitel Nobelovy ceny za mír.
Červen 1998. Tady jsme se listopadovému datu trochu vzdálili, jenže fotografie je pro celý rok a společenské dění v zemi symbolická. Po předčasných volbách, ke kterým zemi dovedl úřednický kabinet Josefa Tošovského, se moci chopila menšinová vláda ČSSD tolerovaná ODS. A to na základě opoziční smlouvy, kterou podepsali šéfové stran Miloš Zeman a Václav Klaus. Začalo velké porcování moci.
17. listopad 1999. Rok od podpisu „oposmlouvy“ se bývalí studentští vůdci z roku 1989 rozhodli zveřejnit 17. listopadu výzvu „Děkujeme, odejděte“. Jak název napovídá, vyzvali politický establishment, ať skončí. S tím, že zemi zavedli do morálního a politického marasmu. Snímek z koncertu na Václavském náměstí.
Foto: ČTK/AP/Dejong Peter, ČTK Podzim 2000. Ten rok si Češi obřích demonstrací užili už v předstihu. V Praze se na konci září odehrálo výroční 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a do hlavního města dorazili antiglobalizační radikálové z celé Evropy. Před Kongresovým centrem se objevily barikády, zprvu poklidné protesty přerostly v obří bojůvky, kdy vzduchem létaly dlažební kostky a Molotovovy koktejly. Policie tehdy zatkla na 900 osob. Snímek z 28. září, zatýkání před budovou Ministerstva vnitra, kde se demonstrovalo za propuštění už zatčených aktivistů.
Foto: Kamaryt Michal, ČTK 17. listopad 2001 a podoba oslav, jak ji známe nejvíc. Na snímku z Národní třídy je jeden z někdejších studentských vůdců Václav Bartuška, člen parlamentní vyšetřovací komise, kterou k prověření listopadového dění sestavilo ještě v roce 1989 Federální shromáždění. Zabývala se jednak zásahem na Národní, ale také aktivitou bývalého agenta StB Ludvíka Zifčáka a fámou o usmrcení studenta Šmída. Pokud byste si měli o oněch dnech přečíst jedinou knihu, mělo by to být Bartuškovo Polojasno.
17. listopad 2002. Václav Havel se přišel na Národní naposledy poklonit v roli prezidenta republiky, jeho mandát končil. Ten podzim pro něj nebyl snadný. Léto prostonal, musel do nemocnice kvůli vleklému zánětu průdušek. Zánět horních cest dýchacích ho trápil i v říjnu, takto se po dlouhé době ukázal na veřejnosti.
Foto: Peška Stanislav, ČTK 17. listopad 2003. Nově zvolený prezident Václav Klaus s manželkou Livií pokládají květiny u pamětní desky připomínající zásah policistů proti studentům v roce 1989. Sám Klaus ten den 17. listopadu 1989 seděl ve vlaku cestou z rakouského Lince, kde přednášel na tamní univerzitě.
17. listopad 2004. Patnácté výročí a oslavy definitivně přerostly v obří happeningy. Snímek pochází z „rekonstrukce“, do které se zapojily stovky a stovky studentů. Šli po vzoru svých předchůdců z Albertova na Národní a odtud na Václavské náměstí, nechybělo cinkání klíči.
18. listopad 2005. Česká republika má za sebou první rok členství v Evropské unii. A do Prahy přijel předseda Evropské komise José Manuel Barroso, aby po boku tehdejšího premiéra za ČSSD Jiřího Paroubka (vpravo) otevřel v pražské Jungmannově ulici Eurocentrum Praha. Na Pražském hradě unijní vlajka po dobu úřadování prezidenta Klause nezavlála.
Foto: Archiv TV NOVA, ČTK 17. listopad 2006. Éra estrád a návrat společných česko-slovenských pořadů. Na snímku moderuje Dalibor Gondík 17. listopadu v Praze televizní vědomostní Test národa 2006, v němž soutěžily také známé tváře českého a slovenského showbyznysu. Test skončil těsným vítězstvím Slováků nad Čechy v poměru 104 : 100 bodům. Pro pořádek doplňme, že duel žen a mužů, který byl součástí klání, byl nerozhodný – obě skupiny získaly po 100 bodech.
17. listopad 2007. Připomínku pádu totality často provází nejrůznější protesty extremistických skupin. Snímek pochází z pražského Palackého náměstí, kde se ten rok konala demonstrace pravicových extremistů, již svolali Autonomní nacionalisté. Provedli symbolické pohřbení svobody slova a demokracie.
Foto: Mlejnková Alexandra, ČTK A ještě jednou 17. listopad 2007 – pro zajímavost. Ten den oficiálně odstartovala lyžařská sezona v Krkonoších, díváte se na sportovce na sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou.
17. listopad 2008. Pietní akce u Hlávkovy koleje, která na podzim 1939 patřila mezi ty, kde zatýkaly jednotky německé Ordnungspolizei a SS a po uzavření českých univerzit transportovaly studenty do koncentračního tábora Sachsenhausen. Bydlel tu také Jan Opletal, medik, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace. Na snímku z roku 2008 vidíte projev tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS), za ním s květinou šéf Strany zelených Martin Bursík, místopředseda vlády. Šlo druhý Topolánkův kabinet, třetí koaliční stranou byli lidovci. Na fotografii dále například Kateřina Jacques (SZ) nebo Pavel Bém (ODS).)
17. listopad 2009. Uprostřed českého předsednictví EU na jaře 2009 vyvolala Paroubkova ČSSD hlasování o důvěře v Topolánkův vratký kabinet – a překvapivě uspěla, padla vláda. K moci se dostal úřednický kabinet Jana Fischera, který měl zemi dovést k předčasným podzimním volbám. Ale ty se nekonaly, Fischer a spol. vládli do řádných květnových voleb 2010. Lidem na Národní se to nelíbilo. Snímek z pochodu Albertovem u příležitosti 20. výročí sametové revoluce.
14. listopad 2009. O pár dní dříve se ve velké aule Filozofické fakulty UK odehrála diskuse s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou, doprovázel ji Václav Havel. Čechoameričanka nezastírala, že je ze současné politické situace v Česku rozčarovaná. Mladí lidé by se podle ní měli zapojit do politiky a nahradit současnou politickou reprezentaci, když si jí neváží. „Demokracie potřebuje, aby na tom lidé pracovali každý den. Demokracie je práce. Vaše práce,“ řekla.
Foto: Tomáš Krist, Profimedia.cz 17. listopad 2010. Je po volbách a zemi vládne Nečasův trojbarevný kabinet. Tedy ODS, TOP 09 a Věci veřejné. K moci se poprvé dostala strana založená jako podnikatelský projekt Vítem Bártou (na snímku), krátce byl ministrem dopravy. Na funkci rezignoval poté, když se jeho poslanec Jaroslav Škárka Respektu svěřil, že pravidelně bere od Bárty peníze za loajalitu a mlčení o financování strany.
17. listopad 2011. Václav Klaus je uprostřed svého druhého funkčního období na Hradě, přišel se poklonit před Hlávkovu kolej. Ten rok se hodně řešilo „jeho“ chilské pero nebo výrok o „homosexualismu“; připomeňte si: „Pražská Prague Pride není projevem homosexuality, ale homosexualismu, kterého se – stejně jako řady dalších módních ismů – velmi obávám.“ Také se opakovaně vyjadřoval proti EU, veřejně odmítl vstup Česka do eurozóny. Britský týdeník The Economist jej za prezentaci vlastních názorů zařadil mezi „kontroverzní“ východoevropské politiky, kteří prý vyhledávají „špatnou publicitu“ a škodí vlastním zemím, které potřebují investice.
17. listopad 2012. Namísto oslav proběhly demonstrace, ze kterých bylo patrné, že nespokojenost lidí roste. Z pódia promlouvali odboroví předáci, lidé přinesli plakáty, na nichž žádali zavřít ty, kteří zemi rozkradli či nechali rozkrást. Terčem mnoha nespokojených projevů se stal prezident Václav Klaus. A zapomenuto nebylo ani chilské pero.
17. listopad 2013. Češi mají od března novou hlavu státu – Miloše Zemana. Jeho vztah k 17. listopadu? Říká, že ten den byl na Národní sám přítomen. „Nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací.“
17. listopad 2014. Sociální sítě ukázaly svou sílu. Původní akce pro přátele, kterou na Facebooku pod názvem „Chci si s vámi promluvit, pane prezidente“ založil kreativec Martin Přikryl, přerostla v obří happening „Červená karta pro Miloše“. A to za způsob, jakým Miloš Zeman zastupuje občany své země. Na sítích nahlásilo zájem zúčastnit se 134 tisíc lidí... Takhle to vypadalo během 25. výročí sametové revoluce na Albertově.
Foto: Šulová Kateřina, ČTK 17. listopad 2014. Na Albertově se ten den účastnil Miloš Zeman vzpomínkového shromáždění, přítomni byli také prezidenti zemí visegrádské čtyřky a Německa. Na Zemana stovky jeho odpůrců pískaly po celou dobu jeho projevu. Z davu na pódium létala vajíčka (vpravo prezidenta chrání tehdejší ředitel jeho sekretariátu Jaroslav Hlinovský). Co tehdy vadilo? Vulgarity na adresu vlády (Bohuslava Sobotky z ČSSD) a opravdu hrubá vulgarita odvozená od českého překladu první části názvu ruské punkové skupiny Pussy Riot, k níž se vyjadřoval.
17. listopad 2015. Po loňském fiasku proběhly oslavy na Albertově z bezpečnostních důvodů pod dohledem policie. Studenti nebyli v čase, kdy tu kladli věnce politici, k pietnímu místu připuštěni.
Foto: Jan Havlik, Shutterstock.com 17. listopad 2016. První prezident Václav Havel je pět let po smrti, jeho odkaz (a obraz) je na Národní přítomen.
Foto: Petr Bonek, Shutterstock.com 17. listopad 2017. V centru Prahy se odehrává pouliční slavnost Korzo Národní, večer navázal Koncert pro budoucnost, nechyběly různé happeningy, a dokonce ani maškarní průvod.
Foto: Petr Bonek, Shutterstock.com 17. listopad 2017. Účast na akcích k 17. listopadu byla masivní. Svíčku na Národní třídu přišel (zatím naposledy) zapálit i Andrej Babiš. V té době čerstvý vítěz sněmovních voleb (odehrály se ke konci října), ve kterých jeho partaj jasně dominovala a získala téměř 30 procent hlasů. Na ulici ho ovšem vypískali, že se svou minulostí v StB zneuctívá pietní místo.
17. listopad 2018. Premiér Andrej Babiš čelí výzvám k rezignaci. A to poté, co Seznam Zprávy zveřejnily výpověď Babišova syna, v níž řekl, že jej otec kvůli vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo uklidil na Krym, což politik odmítl. Na Národní třídu přišel věnec položit tajně o půlnoci: „Tento rok jsem uctil 17. listopad s předstihem, protože jsem brzy ráno odjel do Švýcarska za svým synem.“ Babiš junior krátce poté přestal s novináři komunikovat.
17. listopad 2019. Třicáté výročí sametové revoluce. Některé pravdy jsou časuvzdorné.
17. listopad 2019 a klíčová otázka z pouliční výstavy v Litoměřicích.