Hlavní obsah

„Válka všem muslimům“. Šíité už se ozvali a napříč Asií protestují

Foto: Reuters

Protesty proti útoku na Írán v pákistánském Karáčí.

Devět mrtvých v pákistánském Karáčí, policejní zásah v iráckém Bagdádu. Stoupenci šíitské větve islámu demonstrovali proti zásahu na Írán. Kritika nicméně zaznívá i z jiných částí muslimského světa.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Atentát na nejvyšší politickou autoritu Íránské islámské republiky a významného vůdce šíitů po celém světě… je vnímán jako otevřené vyhlášení války muslimům, a zejména šíitům, po celém světě,“ uvedl v neděli íránský prezident Masúd Pezeškján v prohlášení odvysílaném státní televizí.

Reagoval tak na útok, který o den dříve podnikly armády Izraele a Spojených států amerických. Kromě ajatolláha Alího Chameneího zemřela i celá řada dalších vysokých představitelů teheránského totalitního teokratického režimu.

Slova o o vyhlášení války proti všem muslimům jsou jasnou snahou o vyvolání reakce v celém regionu. Přeci jen za útoky stojí i Izrael.

Nicméně v posledních letech panuje nevraživost spíše právě vůči Íránu - po uši vyzbrojené lokální mocnosti, která financuje podvratné skupiny v celém arabském světě. Ostatně ani nyní, kdy Teherán zahájil svou odvetu, nemíří jeho rakety zdaleka jenom směrem k Izraeli. Jejich cílem se staly také Spojené arabské emiráty, Katar, Omán nebo Kuvajt.

Přesto se proti úderům rozhořely početné protesty.

Policie se střetla s demonstranty v pákistánském městě Karáčí. Stovky protestujících zablokovaly dopravu pálením pneumatik a házením kamenů na policii, která na oplátku použila slzný plyn, aby je rozehnala. Nepovedlo se a nakonec došlo ke střetu před budovou amerického konzulátu. Podle videí na sociálních sítích se některým podařilo vstoupit do budovy a rozbít okna. Jiné záběry z místa ukazují také plameny.

Podle policie bylo zabito nejméně devět lidí, ale v tuto chvíli je přesná příčina jejich smrti neznámá. Američtí diplomaté by měli být v bezpečí, konzulát byl již o den dříve uzavřen.

Foto: Reuters

Nepokoje před americkým konzulátem v pákistánském Karáčí vyústily v lehký požár i v nejméně devět mrtvých demonstrantů.

K velkým protestům došlo také v jiných částech Pákistánu. V hlavním městě Islámábádu byly podle policie uzavřeny všechny silnice vedoucí do červené zóny, kde sídlí diplomatické mise a parlament. Západní diplomatické mise v Pákistánu posílily bezpečnostní protokoly a v souvislosti s eskalací napětí omezily pohyb zaměstnanců po celé zemi.

Demonstranti zapálili budovu kanceláře OSN ve městě Skardu na pákistánské části Kašmíru. Protesty však hlásí i indická část sporného území. Demonstranti pochodovali hlavním městem Šrínagar a centrálním okresem Kašmíru Budgam. Tamní protesty se však obešly bez hlášeného násilí.

Jinak tomu nicméně bylo v Bagdádu, hlavním městě Iráku. Sešly se v něm stovky demonstrantů a mířily k americké ambasádě. Irácká policie musela k jejich rozehnání použít slzný plyn a zábleskové granáty. „Smrt Izraeli, smrt Americe,“ křičeli demonstranti podle reportérů agentury Reuters.

Foto: Reuters

V Bagdádu se demonstranti střetli s policií.

Pákistán a Irák mají po Íránu největší šíitskou muslimskou populaci. V Pákistánu tvoří podle různých zdrojů přibližně 10 % populace, přičemž se soustředí zejména na jihovýchodě země, v téměř patnáctimilionovém Karáčí a jeho okolí.

Sunnité a šíité

Rozdíl mezi sunnity a šíity vznikl po smrti proroka Mohameda v roce 632 a týká se hlavně otázky, kdo měl vést muslimskou obec: Sunnité uznávají jako legitimní první čtyři chalífy zvolené komunitou, zatímco šíité věří, že vedení mělo náležet výhradně prorokovu bratranci a zeťovi Alímu a jeho potomkům. Z toho se postupně vyvinuly i odlišné náboženské autority a teologické důrazy. Dnes tvoří sunnité většinu muslimů na světě, zatímco šíité jsou početní zejména v Íránu, a rozdíl mezi oběma větvemi má nejen náboženský, ale i historicko-politický rozměr.

Pro šíitskou větev islámu je smrt Chameneího velkou věcí. Jeho titul - ajatolláh - je ryze náboženského významu, nejde o státní funkci. V íránské teokratické totalitě má však reálně nejsilnější mocenské postavení duchovní vůdce.

A ačkoli šíité nemají svoji oficiální náboženskou hlavu, tak jako třeba římští katolíci papeže, nejvyšší z íránských ajatolláhů, je pro značnou část z nich nejdůležitější náboženskou personou.

Smrt duchovního vůdce

Kromě Íránu však žádný stát není šíitský většinově a v nábožensky rozpolceném a složitém islámském světě neměl na státní úrovni příliš silnou oporu. Spoléhal se na své proxy jednotky - včetně milic v Iráku, húthíjských povstalců v Jemenu nebo libanonského Hizballáhu - a další diktatury, jako je Čína nebo Rusko, s nimiž sdílel spíše společné nepřátele než hlubší ideové základy.

Jednou z mála islámských zemí, která s Íránem alespoň do jisté míry spolupracovala, je z absolutní většiny sunnitský Pákistán. Tamní vicepremiér a ministr zahraničí Ishaq Dar ostatně i v sobotu odsoudil „neoprávněné útoky“ Izraele a USA na Írán a požadoval okamžité ukončení konfliktu. Prohlásil tak během telefonického rozhovoru s íránským šéfdiplomatem Abbásem Arakčím.

Ministerstvo zahraničí v Islamábádu uvedlo, že oba představitelé zhodnotili vývoj situace v Íránu a širším regionu. Uvedlo také, že Dar „vyzval k okamžitému zastavení eskalace prostřednictvím urgentního obnovení diplomatických jednání s cílem dosáhnout mírového, vyjednaného řešení krize“.

I z této strany však přichází jen velmi vlažná podpora. Pákistán je totiž zároveň partnerem Spojených států. S prezidentem Donaldem Trumpem se mu dokonce podařilo vyjednat cla o výši 19 %, zatímco třeba sousední Indie čelila dokonce 50% clům. Islamábád republikána loni v létě po roztržce s Indií dokonce nominoval na jím vysněnou Nobelovu cenu míru.

„Pokraj katastrofy“

Na americké a izraelské údery proti Íránu v sobotu spěšně reagovaly vlády napříč Asií. Z těch v islámských zemích lze cítit jistá nervozita.

Například malajsijský premiér Anwar Ibrahim, dlouhodobý kritik Izraele, jehož vláda se zároveň snaží upevnit hospodářské vazby s administrativou Donalda Trumpa, v prohlášení varoval, že vojenská akce přivedla Blízký východ na pokraj katastrofy. Obvinil Izrael ze snahy zatáhnout další národy do konfliktu, vyzval k zastavení nepřátelství a k tomu, aby USA a Írán nalezly „diplomatický únikový východ“.

Indonésie, člen nové Trumpovy Rady míru, ústy svých představitelů uvedla, že hluboce lituje selhání diplomacie. „Indonésie znovu zdůrazňuje význam respektování suverenity a územní celistvosti každé země a řešení rozdílů mírovými prostředky,“ uvedlo její ministerstvo zahraničí, které zároveň nabídlo zprostředkovatelské služby a varovalo, že eskalace by mohla narušit globální mír a bezpečnost.

Obě země jihovýchodní Asie většinově vyznávají islám, ale reagují i nemuslimské země. Bezpečnostní rady svolalo třeba Japonsko nebo Jižní Korea.

Pozorovatelé pak upínají zraky také k Číně. Peking je blízkým partnerem Íránu a významným odběratelem jeho ropy. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedl, že Peking je „hluboce znepokojen“ údery a dodal, že „suverenita, bezpečnost a územní celistvost Íránu by měly být respektovány“.

„Čína vyzývá k okamžitému zastavení vojenských akcí, k žádné další eskalaci napjaté situace, k obnovení dialogu a vyjednávání a k úsilí o zachování míru a stability na Blízkém východě,“ uvedl mluvčí.

Útoky Izraele a USA na Írán 2026

Izrael a USA zahájily v sobotu 28. února 2026 útok na Írán. Írán zahájil odvetu, odpálil rakety a drony na Izrael, ale i na několik arabských zemí. Dění sledujeme online >>>

Během útoku byl zabit vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneíněkolik dalších členů íránského vedení. Kdo v Íránu převzal moc?

Podle Trumpa je cílem, aby Írán nikdy neměl jaderné zbraně. Donald Trump na Írán tlačí dlouhodobě, v červnu 2025 Američané s Izraelem zaútočili během operace Půlnoční kladivo na íránská jaderná zařízení.

Doporučované