Článek
Zprávy o smrti ajatolláha Alího Chameneího spustily události, které byly ještě před pár dny nemyslitelné.
Do ulic v řadě íránských měst vyrazily – kromě truchlících – i zástupy slavících. Podobné scény byly k vidění také v zahraničních metropolích s významnou íránskou diasporou.
Americký prezident Donald Trump na Íránce v reakci na víkendové útoky apeloval, aby využili příležitosti a „převzali vládu“. Podobně se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vzkázal, že změna režimu je žádoucí a dosažitelná.
Co by mělo po pádu režimu následovat, zůstává otázkou, nad níž si lámou hlavu světoví lídři i přední experti.
Návrat dynastie Pahlaví?
Mezi plakáty, s nimiž íránská diaspora vyšla o víkendu do ulic, se mimo jiné objevila hesla hlásající, že jedinou alternativou pro Írán je nyní Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha Muhammada Rezy Pahlavího, který posledních 47 let žije v exilu.
Profil Rezy Pahlavího
Pětašedesátiletý následník trůnu se dlouhodobě snaží profilovat jako hlavní tvář íránské opozice. Od přelomu roku, kdy Írán zažil rozsáhlé protirežimní protesty, se čím dál hlasitěji hlásí o slovo.
„Miliony Íránců v Íránu i mimo něj volají mé jméno. Vidí ve mně osobu, která má jedinečnou pozici k tomu, aby sehrála roli přechodného vůdce,“ vzkázal v reakci na americko-íránské útoky muž, jenž se těší zjevné podpoře od vedení Spojených států i Izraele.
„Nechci kandidovat na žádný úřad, protože to není to, co dělám, ale chci být mostem k tomuto osudu,“ dodal Pahlaví v nedělním rozhovoru pro americkou stanici CBS.
Jeho popularita u diaspory je poměrně silná, v samotném Íránu tomu tak ale zdaleka není, upozorňuje politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně.
Jakých čísel dosahuje, se odhaduje těžko, zejména kvůli komplikacím, které provázejí provádění průzkumů v zemi.
Posledním relevantním důkazem o náladách tak zřejmě zůstává průzkum z roku 2024 provedený organizací GAMAAN, kterou založili íránští akademici působící v Nizozemsku. Ten odhaluje, že pokud by se konaly demokratické volby, Pahlaví by byl pro více než 30 procent Íránců jejich první volbou.
Rezá Pahlaví na letošním ročníku Mnichovské bezpečnostní konference.
„Ne monarchii“
Josef Kraus nicméně připomíná, že řada Íránců vnímá Pahlavího návrat spíše jako „z nouze ctnost“ a rozhodně pro ně není favorizovanou variantou.
„Nemalá část populace si ještě sama pamatuje režim jeho otce, který byl vesměs podobně brutální jako ten současný. Návrat monarchie tedy určitě není něco, co by chtěla,“ vysvětluje akademik pro Seznam Zprávy.
Zahraniční média podotýkají, že během nedávných protestů zaznívala i hesla typu: „Ne monarchii, ne vedení duchovních, ano rovnostářské demokracii.“
Nakloněno tomu, aby se Pahlaví stal absolutním vládcem země, je podle Krause mizivá část Íránců. Velké části společnosti by ale podle něj nevadilo, kdyby se – za předpokladu uvolnění politické soutěže – do země vrátil a kandidoval na volenou pozici.
Fragmentovaná opozice
Překážkou pro Pahlavího je také to, že nemá podporu íránských politických organizací ani vazby na tamní úředníky a politiky, jak pro server Politico podotkl íránsko-americký analytik Vali Nasr. Podle něj muži, který strávil většinu života v exilu, chybí zázemí potřebné k tomu, aby byl schopen vést zemi.
Do karet Pahlavímu nicméně hraje podpora ze strany Spojených států. A pak především to, že v rámci íránské opozice neexistuje žádná další jasná alternativa.
„Opozice v Íránu je neskutečně fragmentovaná. Je to dáno tím, že režim po ní 40 let intenzivně šlapal. To znamená, že tam není žádná vůdčí osobnost, není tam charismatický vůdce, který by dokázal sjednotit opozici i v plánech a myšlenkách na to, jak by to mělo vypadat, až dojde k demontáži stávajícího systému,“ vysvětluje Kraus.
Orientalistka Lenka Hrabalová z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro Seznam Zprávy nevyloučila, že by Íránu mohla vládnout vojenská diktatura. „Pokud by vypukla občanská válka, umím si představit, že by ji armáda zastavila a převzala moc,“ nastínila.
„Nepředstavujme si, že tam vznikne nějaký nový režim a všichni budou šťastní. Dobré řešení opravdu neexistuje.“
