Fed sazby nemění. Trhy teď zajímají ceny ropy a výhled

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny v pásmu 3,5 až 3,75 procenta. Pozornost investorů se proto neupínala ani tak k samotnému rozhodnutí jako spíše k vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella.

Součástí středečního zasedání byly také nové ekonomické projekce včetně přehledu očekávání jednotlivých centrálních bankéřů ohledně dalšího vývoje sazeb. Právě aktualizovaný výhled a Powellovo vystoupení tak byly pro finanční trhy důležitější než samotné rozhodnutí o sazbách.

Fed ve své nové prognóze počítá s tím, že americká ekonomika letos poroste o 2,4 procenta, příští rok o 2,3 procenta a v roce 2028 o 2,1 procenta. Oproti prosincovému výhledu tak očekává mírně rychlejší růst, než předpokládal na konci loňského roku. Úrokové sazby by pak měly letos i v příštím roce klesnout o čtvrt procentního bodu.

Důvodem, proč se pozornost trhů soustředila hlavně na další výhled Fedu, je především inflace a nové obavy spojené s cenami energií v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Nejnovější únorová data amerického statistického úřadu ukázala, že meziroční růst spotřebitelských cen činil 2,4 procenta a jádrová inflace, tedy ukazatel očištěný o kolísavé ceny potravin a energií, dosáhla 2,5 procenta.

V položce bydlení, která má v inflaci velkou váhu, činil meziroční růst tři procenta. Ve středu navíc vyšel i silnější než očekávaný index výrobních cen, který v únoru vzrostl o 0,7 procenta meziměsíčně a o 3,4 procenta meziročně.

Inflace se tak sice drží výrazně níž než v létě 2022, kdy ve Spojených státech vystoupala až na 9,1 procenta, nadále ale zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu. Do výhledu měnové politiky navíc výrazně promluvil i konflikt s Íránem, který vyhnal ceny ropy nad hranici 100 dolarů za barel. Od začátku konfliktu ceny ropy vzrostly zhruba o více než 40 procent.

Právě obavy z dražších energií a jejich dopadu na inflaci zásadně změnily debatu před dnešním zasedáním Fedu.

„Důvodem jsou jádrové inflační tlaky, které zůstávají silné, a íránský konflikt, který zvyšuje nejistotu,“ poznamenala ještě před zasedáním ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Podobně situaci hodnotí také analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Podle ní válka v Íránu přináší riziko energetického šoku, který pro Spojené státy jako čistého vývozce energií nepředstavuje tak výrazné riziko zpomalení ekonomiky jako pro Evropu.

„Fed si proto pravděpodobně ‚koupí čas‘ a ponechá sazby ve vyšším pásmu, aby mohl situaci sledovat. Nepředpokládá se však, že by trhy překvapil přísnější rétorikou nebo zásadní změnou výhledu pro rok 2026,“ uvedla.

Dokud nebudou k dispozici jasnější data o rozsahu energetického šoku nebo dopadů na domácí ekonomiku, Fed si podle analytičky zřejmě vytvoří prostor pro budoucí uvolnění měnové politiky v souladu se svými předchozími odhady.

„Centrální banky po celém světě budou v nejbližší době pravděpodobně vyčkávat se změnami úrokových sazeb, a to i v případě, že nedojde k většímu nebo trvalému otřesu na ropném trhu,“ míní Alessia Berardiová, vedoucí globální makroekonomické strategie v Amundi Investment Institute.

Důvodem jsou podle ní stagflační rizika spojená s konfliktem na Blízkém východě, tedy hrozba kombinace vyšší inflace a zpomalujícího ekonomického růstu. „V nadcházejících měsících pak bude další vývoj měnové politiky záviset na tom, jak rozdílně dopadnou události na hospodářský růst a inflaci v jednotlivých zemích,“ dodává.

Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že americká ekonomika nadále roste, některé její části ale vykazují známky ochlazení. Aktivita na trhu s bydlením podle něj zůstává slabší a poptávka po pracovní síle v poslední době „zřetelně polevila“, zatímco ostatní ukazatele z trhu práce se výrazněji nezměnily.

Powell zároveň upozornil na vývoj inflace. Krátkodobá inflační očekávání podle něj vzrostla a vyšší inflace je stále do značné míry tažena cenami zboží, které ovlivňují i zavedená cla. Dlouhodobá inflační očekávání ale podle něj zůstávají v souladu s dvouprocentním cílem Fedu. „Jsme velmi pevně odhodláni udržet inflační očekávání ukotvená na dvou procentech,“ zdůraznil.

K výhledu centrální banky Powell uvedl, že dopady konfliktu na Blízkém východě zůstávají nejisté a je zatím brzy hodnotit jejich rozsah i délku. Fed je podle něj v současnosti „v dobré pozici“, aby mohl další vývoj vyhodnocovat.

V diskuzi s novináři Powell naznačil, že pro další rozhodování bude klíčový vývoj cen zboží. „Letos je opravdu důležité vidět pokrok právě u inflace zboží, to je hlavní věc, kterou sledujeme,“ uvedl. Teprve poté bude podle něj možné zvažovat, do jaké míry může Fed přehlížet případné zdražování energií.

Powell zároveň připustil, že uvnitř Fedu se objevují názory na opatrnější postup. Podle něj se část členů přiklání k menšímu počtu letošních snížení sazeb. „Pokud neuvidíme další pokrok v inflaci, snížení sazeb nepřijde,“ řekl. Dodal také, že dopady cel na inflaci by se měly začít jasněji projevovat v průběhu letošního roku.

List Financial Times minulý týden upozornil, že únorová inflační čísla ještě vývoj na energetickém trhu plně nezachycují a právě dražší energie mohou v dalších měsících zpomalit návrat inflace k cíli centrální banky. Steckerová v této souvislosti uvedla, že poslední data o vývoji cen ukazují pomalejší zpomalování inflace, které navíc komplikuje nejistota ohledně dalšího vývoje na trhu s ropou.

Podle ekonomky se proto Komerční banka rozhodla změnit svou prognózu a nově očekává, že Fed ponechá úrokové sazby po zbytek letošního roku beze změny. „Snížení úrokových sazeb očekáváme až na březnovém a červnovém zasedání v příštím roce,“ uvedla.

Vedle měnové politiky se před středečním rozhodnutím znovu připomínal i právní spor kolem samotného Powella. Zahraniční média informovala, že federální soudce James Boasberg zablokoval předvolání Powella a Fedu v souvislosti s trestním vyšetřováním nákladů na rekonstrukci sídla centrální banky.

Soud dospěl k závěru, že vláda nepředložila důkazy o trestném činu a že předvolání mohla sloužit jen jako prostředek politického tlaku. Ministerstvo spravedlnosti se chce proti rozhodnutí odvolat.

Šéf Fedu se na středeční tiskové konferenci vyjádřil i ke své vlastní budoucnosti. Řekl, že se zatím nerozhodl, zda po skončení mandátu předsedy zůstane členem Rady guvernérů. Zároveň uvedl, že ve funkci hodlá zůstat minimálně do doby, než bude uzavřeno probíhající vyšetřování. „Udělám to, co bude nejlepší pro instituci,“ dodal.

Aktualizace: Text jsme aktualizovali o konečné rozhodnutí Fedu a Powellův komentář.