Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Maďarsko a Slovensko se ve čtvrtek na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Bez souhlasu Budapešti a Bratislavy, které požadují obnovení dodávek ruské ropy přes Ukrajinu, však EU společnou půjčku poskytnout nemůže. Ukrajina se již pátým rokem brání ozbrojené ruské agresi a peníze potřebuje na financování své armády i na provoz státu.
Lídři se v přijatém textu odvolávají na závěry prosincového summitu, na němž úvěr podpořily všechny země. Maďarský premiér Viktor Orbán však blokuje formální schválení půjčky v Radě EU, na něž je potřeba jednomyslnost. Stejně jako jeho slovenský kolega Robert Fico požadoval v závěrech čtvrtečního summitu zmínku o dění kolem ropovodu Družba.
Půjčka nebyla schválená i přes apel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který k prezidentům a premiérům zemí unie promluvil prostřednictvím videokonference. Sdělil, že půjčka je pro Ukrajinu klíčová a může pomoci zachránit životy.
„V posledních několika dnech jsme z americké strany obdrželi signály, že rozhovory by mohly brzy pokračovat. Ale s jakým postojem ruská strana tentokrát k rozhovorům přijde? Záleží na nás všech společně, abychom se ujistili, že Rusové k těmto rozhovorům nepřijdou s pocitem, že jejich pozice výrazně posílila,“ dodal ukrajinský prezident.
Fico s Orbánem však trvají na co nejrychlejším obnovení dodávek ropy. To podle Kyjeva závisí na opravě ropovodu poškozeného ruským útokem. Zelenskyj před pár dny v Kyjevě prohlásil, že opravy mohou být dokončeny do měsíce a půl.
Další lídři ve čtvrtek se zahrnutím takového bodu do závěrů summitu nesouhlasili. Místo závazných závěrů všech členů EU tak ze schůzky vzešlo pouze společné prohlášení jen 25 členských zemí.
„Je zásadní v tomto kontextu zajistit, aby Ukrajina měla rozpočtové a vojenské zdroje, aby mohla dále uplatňovat své přirozené právo na sebeobranu a odpovídat na ruskou agresi,“ uvádí prohlášení.
Prezidenti a premiéři 25 států unie kromě další podpory Ukrajiny a zvyšování tlaku na Rusko prostřednictvím nových sankcí zmiňují v prohlášení také téma bývalých ruských vojáků, kteří se po bojích na Ukrajině mohou stát rizikem pro bezpečnost EU.
Po iniciativě několika zemí včetně Česka požadujících pro ně přísnější vízová kritéria ve čtvrtek 25 členů Evropské rady vyzvalo Evropskou komisi, aby navrhla možné způsoby, jak zmírnit rizika představovaná těmito vojáky.
Nejmenovaný unijní zdroj poté novinářům sdělil, že předsedající summitu António Costa se na aktuální bruselské schůzce už k tématu Ukrajiny vracet nehodlá. Costa podle tohoto zdroje ve čtvrteční debatě označil Orbánův přístup za nepřijatelný. Agentura Reuters s odkazem na několik diplomatických zdrojů napsala, že ostatní šéfové států a vlád vyvíjeli na Orbána enormní tlak, který však k výsledku nevedl.
Podle několika diplomatů citovaných před summitem bruselským webem Politico může v případě, že by Orbán nezměnil názor v příštích dnech, začít hrát čím dále větší roli blížící se termín maďarských parlamentních voleb 12. dubna. V dosavadních průzkumech Orbánův Fidesz zaostává za stranou Tisza opozičního vyzyvatele Pétera Magyara. EU i Kyjev doufají, že v případě svého vítězství nebude politik, který se k Rusku staví kritičtěji než Orbán, půjčku blokovat.
Pokud by se však maďarský přístup nezměnil, je podle zdrojů webu část unijních zemí připravena poskytnout Ukrajině úvěry bilaterálně, bez nutnosti unijního schvalování.
