Článek
Termín elektronického podání daňového přiznání k dani z příjmů za loňský rok se blíží. Letos připadne na 4. května.
Pokud se poplatníci rozhodnou svěřit přiznání daňovým poradcům, mají na odevzdání čas až do 1. července. Plnou moc, která poradci umožní přiznání odevzdat za své klienty, je potřeba odevzdat v den podání přiznání.
Daňového poradce poplatníci nejčastěji využívají kvůli prodloužené lhůtě na plnění daňových povinností. Poradce navíc snižuje riziko chyb v přiznání, což může být výhodné například pro OSVČ, které se věnují více činnostem.
Kdo podává daňové přiznání
Daňové přiznání podávají OSVČ, které v roce 2025 vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost a dosáhly v daném roce vyšších příjmů než 50 tisíc korun, pokud se nejedná o příjmy osvobozené od daně nebo příjmy zdaněné srážkovou daní. Přiznání musejí podat i v případě, že vydělaly méně než 50 tisíc korun, ale vykázaly v podnikání daňovou ztrátu. Sami si daňové přiznání musejí podat také zaměstnanci, kteří mají více zaměstnání současně nebo při zaměstnání například podnikají.
Podání daňového přiznání se vyhnou OSVČ, které jsou v paušálním režimu během celého zdaňovacího období, nebo zaměstnanci, kteří sice vedle zaměstnání i podnikají, ale nevydělali si touto činností více než 20 tisíc korun za rok.
OSVČ, které mají povinně zřízenou datovou schránku, podávají daňové přiznání výhradně elektronicky, a to buď skrze datovou schránku, nebo prostřednictvím portálu Moje daně, kam se lze přihlásit bankovní identitou, e-občankou nebo skrze Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA ID).
Současně s odevzdáním přiznání je nutné v termínu podání také daň z příjmu zaplatit a zažádat o vrácení přeplatku či daňového bonusu. O vyplacení přeplatku je tedy třeba požádat ve formuláři už při odevzdávání daňového přiznání.
V případě, že poplatníci nezaplatí daň ke dni lhůty podání přiznání, hrozí jim platba úroků navíc. „Úrok z prodlení začíná běžet od čtvrtého dne, který následuje po dni původní splatnosti daně. Úrok z prodlení finanční úřad automaticky vyměří, pokud dosáhne částky alespoň 1 000 Kč. Aktuálně je úrok z prodlení 11,5 procenta ročně,“ říká daňová poradkyně z BDO Czech Republic Jana Heranová.
Pozor na termíny
Pokud poplatníci odevzdají daňové přiznání elektronicky v prodloužené lhůtě do 4. května a mají nárok na přeplatek, obdrží jej do 30 dnů od tohoto termínu, tedy do 3. června.
Jestliže někdo využívá daňového poradce, který by odevzdal přiznání po 1. dubnu, přeplatek poplatník obdrží do 31. července. Pokud by poradce odevzdal přiznání do 1. dubna, dostane poplatník přeplatek dříve, do 4. května.
A pokud poplatník odevzdá přiznání po řádném termínu, například po 4. květnu, či v případě využívání služeb poradce až po 1. červenci, 30denní lhůta pro vrácení přeplatku začne ubíhat až poté, co je přiznání skutečně odevzdáno.
OSVČ, které neplatí paušální daň, musejí také elektronicky odevzdat přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, a to obvykle zhruba do měsíce od daňového přiznání. Termín pro podání přehledů vyprší 1. června, pokud OSVČ odevzdaly přiznání do 4. května. V případě, že za ně odevzdal přiznání poradce, mají čas na podání přehledů do 3. srpna.
„Pokud platíte minimální zálohy, musíte zvýšit už lednovou zálohu, která má u zdravotního pojištění splatnost do 8. dne následujícího měsíce, tzn. první navýšená záloha na rok 2026 byla splatná do 9. 2. 2026 a u sociálního pojištění je záloha splatná do konce měsíce, tzn. první navýšená záloha na rok 2026 byla splatná do 2. 2. 2026. Zvýšenou zálohu z titulu přehledu o příjmech za rok 2026 je v případě zdravotního pojištění třeba začít platit od měsíce, ve kterém byl nebo měl být přehled podán,“ vysvětluje Heranová.
U sociálního zabezpečení platí nová výše záloh od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán. Například při podání přehledů 4. května 2026 hradí OSVČ novou zálohu na zdravotní pojištění od května 2026, kdežto pro sociální zabezpečení od června 2026.
K daňovému přiznání je potřeba doložit také přílohy a potvrzení, například potvrzení o zdanitelných příjmech, o darech, o úrocích z hypotéky a další. Při elektronickém podání je nutné tato potvrzení přiložit také elektronicky.
„Jaké přílohy je třeba k přiznání přiložit, je poměrně dobře zřejmé z poslední (čtvrté) stránky formuláře daňového přiznání nad podpisovým polem („Přílohy DAP“). Zároveň při využití portálu Moje daně je možné využít tzv. „Protokol chyb“ před odesláním, kde portál upozorní na přílohy, které by vzhledem k vyplněným údajům očekával. Pokud i přes využití těchto prostředků nějaké přílohy v přiznání chybí, ozývá se dle našich zkušeností finanční úřad s žádostí o doplnění podkladů,“ uvádí Heranová.
Na co mám nárok
Od roku 2024 už není možné uplatnit některé daňové slevy. Jde například o slevu na dani pro studenty či slevu za umístění dítěte ve školce, takzvané školkovné.
„Zároveň došlo i ke zpřísnění podmínek pro uplatnění slevy na manžela/manželku. Limit pro maximální výši příjmů manžela/manželky ve výši 68 tisíc zůstává stejný, ale od roku 2024 existuje nově podmínka péče o dítě do tří let věku ve společně hospodařící domácnosti,“ popisuje Heranová. Sleva na manžela či manželku pečující o dítě do tří let dosahuje 24 840 korun. Na manžela či manželku s průkazem ZTP/P pečující o stejně staré dítě je sleva vyšší a činí 49 680 korun.
Dále je možné si daň snížit slevou na poplatníka, která činí 30 840 korun. Sleva na první dítě je 15 204, na druhé 22 320 a na třetí a další dítě 27 840 korun. Sleva na invaliditu 1. a 2. stupně dosahuje 2 520 korun, na invaliditu 3. stupně 5 040 korun.
Pokud uplatněná sleva na děti dosáhne vyšších hodnot než vypočtená daň z příjmu, vzniká takzvaný daňový bonus. Je ovšem potřeba k tomu splnit několik podmínek. Aby poplatník získal nárok na bonus, minimální výše jeho výdělku musela loni činit alespoň 124 800 korun.
Tyto slevy je možné odečíst, i pokud jste jejich podmínky splňovali pouze část roku. Podle toho, jak dlouho jste podmínku splňovali, se vypočítá, na jakou část výše slevy máte nárok.
Odečíst z daní si lze i dary. Pokud například přispějete na charitu, můžete si odečíst až 30 procent základu daně.
Na co si dát pozor
Pokud se stane, že poplatníci zjistí chybu v daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání, lze vyplnit opravný formulář. Po uplynutí této lhůty je ovšem nutné opravené daňové přiznání označit jako dodatečné.
OSVČ, které mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musejí podávat daňové přiznání výhradně elektronicky. Jinak jde podle poradkyně o takzvanou odstranitelnou vadu podání. „Tento typ vady podání nezpůsobuje, že by přiznání neplatilo, tj. nezpůsobuje neúčinnost podání a nehrozí tedy sankce spojené s nepodáním daňového přiznání. Pokud ale OSVČ na výzvu správce daně vadu neodstraní (nepodá následně přiznání elektronicky), bude mu obvykle uložena pokuta ve výši 1 000 korun. V krajním případě závažného ztěžování správy daní (například velmi obsáhlé daňové přiznání podané papírově bez reakce na výzvu finančního úřadu) může finanční úřad uložit pokutu až 50 000 korun,“ uvádí Heranová.
Chybou je také to, když lidé vyplní papírový formulář a pak jej pošlou naskenovaný přes datovou schránku. „Jako elektronické podání se bere pouze podání, kdy odesílám data z přiznání ve struktuře čitelného elektronického podání (formát XML),“ uzavírá poradkyně.
