Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Investice do umělé inteligence se stále výrazněji promítají i do trhu s podnikovými dluhopisy. Velké technologické firmy totiž budou kvůli financování velkých datových center a další infrastruktury pro AI potřebovat obrovské objemy kapitálu, což může postupně proměnit strukturu globálního dluhopisového trhu. Ve své březnové zprávě na to upozorňuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle OECD se z technologických gigantů mohou stát stále významnější emitenti dluhopisů, protože už si nevystačí jen s vlastní hotovostí a ve větší míře se obracejí na externí financování. Důvodem je mimořádně nákladná expanze spojená s rozvojem umělé inteligence, zejména budování a rozšiřování datových center.
V roce 2025 devět velkých hráčů vydalo dluhopisy za 122 miliard dolarů. To představovalo téměř polovinu všech emisí technologických firem na světě. Patří mezi ně Oracle, Meta, Microsoft, Alphabet, Amazon, Alibaba, Tencent, Apple a IBM. Nejde přitom jen o jednorázový výkyv. OECD upozorňuje, že technologický sektor v roce 2025 tvořil 9,6 procenta globálních emisí nefinančních firem, nejvíce od roku 2000.
Organizace očekává, že význam těchto firem na dluhopisových trzích dál poroste. Zmíněných devět společností totiž plánuje v letech 2026 až 2030 kapitálové výdaje v celkovém objemu 4,1 bilionu dolarů. To je podle zprávy zhruba o 35 procent více, než kolik v roce 2025 investovaly všechny nefinanční podniky ve Spojených státech dohromady.
Pokud by se polovina těchto investic financovala prostřednictvím dluhopisů, odpovídalo by to asi 15 procentům historického průměru ročních globálních emisí nefinančních firem. OECD proto upozorňuje, že rozmach AI se může stát jednou z hlavních finančních událostí příštích let.
Dluhopisy se mohou přiblížit akciím
OECD v této souvislosti upozorňuje, že rostoucí koncentrace i změny v obchodní dynamice mohou dluhopisový trh v některých ohledech přiblížit trhu akciovému. Stejně jako akciové indexy v posledních letech stále více ovlivňuje úzká skupina největších technologických firem, i na dluhopisovém trhu může růst koncentrace a váha několika dominantních emitentů.
„Sbližování obou trhů by mohlo investorům ztížit diverzifikaci investic a zajištění proti riziku,“ uvedl podle agentury Reuters Carmine Di Noia, ředitel OECD pro oblast financí a podnikání.
Graf OECD ukazuje tři možné scénáře vývoje podle toho, jak velkou část investic do AI by devět velkých technologických firem financovalo dluhopisy. OECD počítá s variantami 20, 29 a 50 procent. Pokud by dluhopisy pokryly polovinu těchto investic, mohl by jejich podíl na trhu nových dluhopisů do roku 2030 vzrůst zhruba k 15 procentům.
Podle Marka Ševčíka, portfolio manažera J&T Investiční společnosti, jsou plánované investice technologických gigantů natolik masivní, že se dluhopisový trh skutečně může posunout k větší koncentraci. Zároveň ale upozorňuje, že situace je stále vzdálená akciovému trhu, kde technologické firmy tvoří výraznou část hlavního amerického indexu S&P 500.
Ševčík zároveň nepovažuje současný vývoj za bezprostřední hrozbu pro finanční systém. Největší firmy, které dnes táhnou rozvoj AI infrastruktury, podle něj nevstupují na dluhopisový trh z pozice slabých nebo přetížených dlužníků.
„Amazon, Google, Meta či Microsoft vykazují konzervativní dluhové ukazatele. Pro finanční systém zde nyní riziko nevidíme,“ uvedl pro SZ Byznys. Upozorňuje ale i na další možný dopad.
„Firemní trh dluhopisů jako celek je méně efektivní než akciový či měnový trh. To znamená, že dostupné informace se do něj propisují pomaleji. Je to dáno nižší likviditou,“ řekl Ševčík. Podle něj tak na trhu častěji vznikají situace, kdy ceny dluhopisů plně nereflektují aktuální informace, což může představovat příležitost k nákupu i prodeji.
Rekordní objemy dluhu
Zpráva OECD přichází v době, kdy si vlády i firmy půjčují rekordní objemy peněz. Globální dluhopisové trhy podle organizace zůstaly v roce 2025 odolné navzdory geopolitickému napětí, obchodním sporům i horšímu výhledu růstu. Vlády a podniky si přesto loni dohromady vypůjčily rekordních 27 bilionů dolarů. Letos má tento objem podle odhadů vzrůst až na 29 bilionů dolarů.
Vedle rostoucího objemu dluhu ale OECD upozorňuje i na další problém: financování zdražuje. Vyšší úrokové sazby se postupně promítají jak do státního, tak firemního dluhu. Vlády proto zkracují splatnost nových emisí, aby omezily náklady na obsluhu dluhu. U firem pak přibývá dluhu s vyšším úročením.
Na zhoršující se podmínky financování upozornil i generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Globální dluhopisové trhy zůstaly odolné i v době, kdy objem půjček vystoupal na rekordní úroveň. Náklady na obsluhu dluhu ale rostou a prudce se zvyšují také potřeby financování spojené s umělou inteligencí,“ uvedl.
Podle něj budou vlády muset reagovat, pokud chtějí v dalších letech udržet stabilitu trhů a zároveň pokrýt rostoucí potřeby veřejného i soukromého financování.
„Aby bylo možné v příštích letech zachovat stabilitu a současně pokrýt rostoucí veřejné i soukromé finanční potřeby, musejí vlády řešit rizika volatility vyplývající ze změn ve struktuře investorů na dluhových trzích, prosazovat odpovědnou fiskální politiku na podporu udržitelnosti dluhu a posilovat střednědobé vyhlídky hospodářského růstu,“ dodal Cormann.
Organizace zároveň říká, že trhy mohou být do budoucna citlivější na výkyvy. Centrální banky sice v řadě zemí OECD stále patří mezi největší domácí držitele státních dluhopisů, jak ale omezují své bilance, na trhu roste význam investorů, kteří jsou citlivější na cenu.
To se týká například hedgeových fondů, domácností nebo části institucionálních investorů. To může zvýšit kolísavost nejen u státních, ale postupně i u podnikových dluhopisů.
