Jak se vyhrávají maďarské volby a v čem je háček

/Od zvláštního zpravodaje v Maďarsku/

Maďarsko v neděli rozhodne o složení nového parlamentu. Jde především o střet dosud vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána a opozičního uskupení Tisza europoslance Pétera Magyara.

Nejde jen o Maďarsko. Výsledek může ovlivnit politickou náladu v celé Evropě.

Politická mapa se dnes štěpí hlavně podle vztahu k Evropské unii, Ukrajině a Rusku. Výhra jedné nebo druhé strany bude vnímaná jako potvrzení určitého směru.

Pokud by uspěl Viktor Orbán, posílilo by to pozici jemu blízkých politiků a stran, od Roberta Fica na Slovensku přes Andreje Babiše v Česku až po rakouské Svobodné nebo německou AfD.

Naopak Orbánova porážka by byla silným signálem pro proevropské vlády. Nejde jen o symboliku. Dotýká se to i konkrétních témat, od podpory Ukrajiny po fungování Evropské unie.

Význam voleb zdůrazňují i maďarští novináři. Redaktoři serveru 444.hu, se kterými Seznam Zprávy mluvily v Budapešti krátce před volbami, mluví o momentu, který může být pro region zlomový. Přirovnávají ho, byť s jistou nadsázkou, k roku 1989.

Hlasuje se v neděli 12. dubna od 6:00 do 19:00. Kdo bude stát ve frontě v momentě uzavření volebních místností, může ještě odvolit. Volí se v klasických okrscích podle bydliště, případně na ambasádách. Maďaři bez trvalé adresy v zemi hlasují poštou, ale pouze pro stranické kandidátky.

Parlament má 199 křesel. Většina, konkrétně 106 mandátů, se rozděluje v jednomandátových obvodech, zbytek připadá na stranické listiny. Právě tahle kombinace je klíčem k tomu, proč jsou letošní volby tak nepředvídatelné.

Systém navíc Fidesz v minulosti upravoval ve svůj prospěch, mimo jiné změnami hranic obvodů. V praxi tak na zisk mandátu na konzervativnějším venkově často stačí méně hlasů než ve velkých městech.

Exit polls se letos v Maďarsku neočekávají.

První průběžné výsledky sčítání se začnou objevovat krátce po uzavření volebních místností, zhruba kolem 20. hodiny. Během noci může být sečtená naprostá většina hlasů. Jenže definitivní výsledek může přijít až s odstupem několika dní.

Důvodem jsou hlasy ze zahraničí, korespondenční hlasování a také hlasy odevzdané mimo domovský okrsek. Ty se započítávají až dodatečně a v případě těsného výsledku mohou rozhodnout.

Národní volební úřad proto připouští, že konečné výsledky mohou být známé až o víkendu po volbách.

Ve smíšeném volebním systému. Každý volič má dva hlasy, jeden pro kandidáta v obvodu, druhý pro stranickou listinu. Jenže právě obvody mají větší váhu.

Podle analytiků z Political Capital tak může nastat situace, kdy strana s nejvyšším počtem hlasů nezíská většinu mandátů. Systém totiž zvýhodňuje vítěze obvodů a obsahuje i takzvanou vítěznou kompenzaci, která dává bonus už tak úspěšné straně.

Jinými slovy, opozice musí vyhrát výrazněji, aby měla jistotu parlamentní většiny. Rozhodující je pro Tiszu i zisk ústavní většiny – jen s tou může systém vytvořený Viktorem Orbánem efektivně měnit.

Důležitý bude i výsledek krajně pravicové strany Mi Hazánk a také levicové Demokratické koalice. Levice se do parlamentu velmi pravděpodobně nedostane, její hlasy ale mohou Tisze chybět a rozhodnout o výsledku.

Další nejistotu přináší samotné sčítání. Desítky tisíc hlasů z ambasád, stovky tisíc hlasů odevzdaných mimo domovský okrsek a část korespondenčních hlasů se započítávají až ve druhé fázi několik dní po volbách.

Voliči, kteří žijí v blízkém zahraničí, tradičně podporují hlavně Orbánův Fidesz – jde o Maďary na Slovensku, v Rumunsku nebo Srbsku. Maďaři v západní Evropě, kteří ze země odešli z ekonomických nebo politických důvodů, častěji volí opozici.

Analytici letos očekávají mimořádně vysokou účast. Už v minulých volbách dosáhla téměř 70 procent, tentokrát může atakovat nebo i překročit 80 procent.

Důvod je jednoduchý: poprvé po letech má Fidesz soupeře, který dokáže mobilizovat voliče podobně silně. S tím roste i polarizace společnosti.

Většina nezávislých agentur dává náskok opozičnímu hnutí Tisza Pétera Magyara. Podle nich se pohybuje kolem 50 procent, zatímco Fidesz zůstává zhruba na čtyřiceti.

Provládní průzkumy ale ukazují jiný obraz. Agentury jako Nézőpont nebo Alapjogokért Központ staví Fidesz do čela nebo do těsného závěsu za Tiszu, typicky kolem 46 až 50 procent pro Fidesz a 40 až 42 procent pro Tiszu mezi rozhodnutými voliči. V jejich modelech si navíc vládní strana udržuje parlamentní většinu.

Tenhle rozpor je dlouhodobý. Nezávislá data ukazují na náskok opozice, provládní rámec ale dál počítá s tím, že Orbán může vyhrát.

Novináři serveru 444.hu zároveň upozorňují, že průzkumy se nemají přeceňovat. Orbána nelze odepisovat. V politice je přes třicet let, má silné zázemí, detailní data o voličích a propracovaný mobilizační aparát.

Seznam Zprávy v reportážích z Maďarska popsaly atmosféru strachu, kdy se část lidí zdráhá otevřeně vyjadřovat politické názory kvůli obavám z dopadů na práci nebo osobní život.

Určitý signál přichází i ze sázkových trhů, které přisuzují vítězství Tiszy vyšší pravděpodobnost. Nejde ale o spolehlivou předpověď, spíš o odraz aktuální nálady a dostupných informací.

Kampaň byla silně polarizovaná.

Fidesz stavěl na tématech bezpečnosti, války a suverenity. Ukrajinu a Brusel prezentoval jako hrozbu a volby jako boj o přežití státu. Vsadil na antikampaň a heslo „Fidesz, jistá volba“. Zároveň ale poprvé po letech čelil soupeři, který mu dokázal narušovat agendu a nutit ho reagovat.

Tisza naopak vsadila na boj s korupcí, ekonomiku a kritiku systému, který označuje za klientelistický. Velkou roli hrálo i zdravotnictví, školství nebo ceny. Heslo kampaně znělo „Teď, nebo nikdy“.

Magyarovi se dařilo plnit náměstí i na venkově a v menších městech, což se dřívější opozici nedařilo. Silnou pozici měl i na sociálních sítích.

Naplno běžela i informační válka, manipulovaná videa, dezinformace a práce s emocemi. Podle výzkumu Political Capital se s podobným obsahem setkala většina voličů a značná část společnosti se obává i volebních manipulací.

Silně rezonovalo i téma zahraničního vlivu, především Ruska. V závěru kampaně navíc dorazil do Budapešti americký viceprezident J. D. Vance, aby podpořil Viktora Orbána.

Nejistota nekončí ani uzavřením volebních místností.

Pokud bude výsledek těsný, mohou následovat právní spory o jeho platnost a opakované přepočítávání hlasů. Podobná situace nastala i po komunálních volbách v Budapešti v roce 2019, kdy se kvůli minimálnímu rozdílu mezi kandidáty znovu přepočítávaly hlasy a výsledek se definitivně potvrdil až s odstupem.

Hojně se spekuluje i o takzvaném rumunském scénáři, tedy zpochybnění nebo delegitimizaci voleb s odkazem na zahraniční vměšování. Fidesz v kampani opakovaně tvrdí, že do dění v Maďarsku se snaží zasahovat Ukrajina a „bruselské struktury“. Vláda to opírá i o zveřejněné nahrávky rozhovorů ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

Vyloučené nejsou ani masové demonstrace. V Budapešti se očekává silná mobilizace obou táborů bez ohledu na výsledek. Násilné střety se spíš nepředpokládají, i kvůli historické zkušenosti, kterou Fidesz vtělil do své politické DNA.

Odkazuje se na rok 2006, kdy po uniklém projevu tehdejšího premiéra Ference Gyurcsánye vypukly v Budapešti protivládní protesty, které přerostly v násilné střety s policií. Právě tyhle události se staly součástí identity Fideszu a dodnes slouží jako varování před použitím síly.

Analytici zároveň upozorňují, že Fidesz by v případě porážky mohl ještě před ustavením nového parlamentu přijímat kroky, které by omezily manévrovací prostor příští vlády.

Provládní média na takový scénář své publikum připravují. Varují před „polskou cestou“, tedy rychlými zásahy do institucí po změně vlády, a zpochybňují průzkumy i samotný průběh voleb.

Server Mandiner mluví dokonce o „maďarském Majdanu“ a líčí opozici jako nástroj zahraničních sil. V tomto rámci by případná porážka Fideszu nebyla výsledkem voleb, ale důsledkem řízeného chaosu a vnějšího vměšování.