Učí sabotáže, zlobil se Macinka. Fakulta pak doktoranda suspendovala

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy po kritice ministra zahraničí a šéfa Motoristů Petra Macinky suspendovala doktoranda Róberta Repku, který vyučoval předmět Úvod do klimatické krize. Na škole sice dál studuje, ale už nebude moct učit. Fakulta také odvolala garanta, který musel rovněž s výukou daného předmětu skončit.

Nepovinný kurz Úvod do klimatické krize se na Fakultě humanitních studií vyučuje teprve od loňska, v příštím akademickém roce si ho už ale studenti nebudou moci zapsat. Důvodem je formulace v jeho sylabu, nad kterou se Macinka veřejně pozastavil.

Součástí podmínek zakončení předmětu měla být skupinová prezentace či video o „tréninku blokády, narušení dopravy či sabotáže toku fosilních paliv,“ citoval Macinka v internetové televizi XTV. Anotace předmětu už není dohledatelná.

Ministr následně tvrdil, že Univerzita Karlova „vychovává teroristy“, a upozornil, že sabotáž je v Česku trestný čin. Jeho výrok o výchově teroristů důrazně odmítla jak univerzita, tak fakulta.

Macinka ve videu mimo jiné pohrozil, že chce celou věc probrat s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) na nejbližším jednání vlády. K tomu sice – jak redakci Plaga potvrdil – nedošlo, fakulta ale zasáhla. Při kontrole sylabů, tedy osnov jednotlivých předmětů, našla pochybení.

„Bylo zjištěno, že sylabus volitelného (tedy nepovinného) jednosemestrálního předmětu Úvod do klimatické krize obsahoval v zadání úkolu pro studující – určeného jako podklad pro kritickou diskuzi v semináři – formulaci, kterou vedení fakulty vyhodnotilo jako obsahově nevhodnou a neslučitelnou se standardy pedagogické praxe,“ uvedla pro Seznam Zprávy proděkanka pro vnější vztahy Ľudmila Lacková.

Podobnou kontrolu škola dělá opakovaně kvůli akreditacím. O problematické formulaci fakulta prý věděla ještě před tím, než ji Macinka začal veřejně kritizovat. Samotná pasáž pak byla ze sylabu odstraněna. „Doktorand vyučující předmět, který byl autorem formulace, byl suspendován z veškeré pedagogické činnosti; a garant předmětu byl odvolán z jeho garantování a výuky,“ dodala proděkanka.

Lacková ale připustila, že k suspendaci doktoranda a odvolání garanta došlo až poté, co na předmět upozornil ministr zahraničí. Fakulta se pak kvůli větší veřejné odezvě a citlivosti problému rozhodla postupovat rázněji.

Garant, který na fakultě stále působí coby pedagog, na zaslané dotazy neodpověděl. Jeho kolegyně, jež předmět stále vyučuje, redakci odkázala na proděkanku. Doktorand na fakultě dál píše svou disertační práci.

Samotný úkol neměl podle Lackové vést k nabádání studentů k nelegální či jinak problematické činnosti. Naopak, skupinová práce si kladla za cíl v mladých lidech probudit kritické myšlení ohledně hranice mezi aktivismem a trestnou činností.

„Jednalo se o velice nešťastně formulované zadání úkolu do skupinové diskuze, kde studující měli kriticky reflektovat různé způsoby boje proti klimatické krizi, které se ve společnosti objevují,“ shrnula Lacková. Redakce s žádostí o vyjádření oslovila také Róberta Repku. Doktorand v e-mailu odkázal právě na odpovědi proděkanky.

Doučení předmětu má nyní na starosti vedení katedry, které zadání úkolu přeformulovalo. Pod původním, jejž Macinka kritizoval, žádná studentská práce nevznikla. „Fakulta zároveň zavedla přísnější kontrolu pedagogické činnosti doktorandů,“ doplnila proděkanka Lacková.

Doktorandi jsou studenti doktorského studia, kteří se věnují výzkumu, připravují disertační práci a podílejí se na výuce. Fakulta humanitních studií na bakalářském studiu nabízí přes 600 předmětů. Zmíněná formulace a zadání úkolu v Úvodu do klimatické krize byly podle fakulty „ojedinělým nedopatřením“, které způsobil jedinec, a „neodráží tak standardní praxi“.

Ačkoliv Fakulta humanitních studií připustila pochybení, Macinkovo tvrzení o „vychovávání teroristů“ odmítá. „Nemá to žádnou oporu ve skutečnosti a je v přímém rozporu s dlouhodobě uplatňovanými akademickými, etickými a pedagogickými standardy fakulty,“ sdělila proděkanka Ľudmila Lacková.

Proti vyjádření ministra zahraničí se ohradila i Univerzita Karlova. „Je zobecňující, nepravdivé a nespravedlivé vůči téměř 55 000 studujícím ve zhruba 1000 studijních programech a 9000 akademikům a zaměstnancům této největší a nejstarší univerzity v České republice,“ řekla její mluvčí Michaela Lagronová.

Podle ní podobně „paušalizující výroky“ poškozují důvěru ve vzdělávání a demokratické instituce. Zmínila také, že akademické prostředí musí být otevřené a podporující k pluralitě názorů, kritickému myšlení či vědecké práci a demokratickým hodnotám.

„Tedy k principům, které jsou v přímém protikladu k jakékoli formě extremismu,“ popsala a doplnila, že absolventi humanitních a společenskovědních oborů nacházejí široké uplatnění a jejich nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje na velmi nízké úrovni.

Situaci kolem výuky na Fakultě humanitních studií mezitím Macinka využil k oprášení volebního slibu Motoristů. Strana v programu slibovala, že se zaměří na údajně „zbytečné obory“ na vysokých školách. Motoristé razí myšlenku, že pokud si daný studijní program „neobjednal stát“, univerzity by měly vybírat školné. Ministr školství Robert Plaga k tomu už v červnu řekl, že jejich výroky vnímá jako „zoufalou snahu o pozornost“.

Macinka ale téma nepovažuje za uzavřené. „Náš nápad, který jsme měli před volbami, že studium některých podle nás úplně k ničemu oborů by mělo být zpoplatněno, určitě budeme vracet do hry. Nemyslete si, že to skončilo volbami, milí levičáci. Já budu chtít, abyste za to platili,“ hlásal na kanálu XTV.

Ministr Plaga podobný postoj dlouhodobě odmítá. „Vždycky když je debata o školném, tak říkám, že než se vůbec začne uvažovat kdykoliv a kdekoliv o školném, je potřeba vyřešit finanční podporu sociálně slabých studentů,“ uvedl.

Zároveň připomněl, že vláda se ve svém programu zavázala k bezplatnému školství.„Pokud se nezmění vládní programové prohlášení, tak si myslím, že debata o zavedení školného je naprosto bezpředmětná,“ dodal.

Macinka na dotaz, co konkrétně mu na předmětu vadí, redakci napsal: „Sabotáž je trestný čin“. Proč prosazuje zavedení školného navzdory programovému prohlášení vlády, nevysvětlil.

Skeptický je i Macinkův stranický kolega, poslanec Motoristů Matěj Gregor. Partaj podle něj zatím žádný podobný krok nechystá. „Není to na stole. Debaty o školném pro studenty, kteří obory dokončují, nejsou namístě,“ zdůraznil. Do budoucna by byl ale rád, aby se vláda zaměřila na studenty, kteří se zapíší na vysokou školu, „aby nemuseli platit sociální a zdravotní odvody“.

Možné konkrétní změny chce konzultovat s Českou konferencí rektorů. „Za to bychom byli rádi, protože bychom je pak prokonzultovali na vládním půdorysu a přišli bychom případně s nějakými našimi návrhy,“ dodal Gregor. Hlavní podle něj je, aby stát motivoval mladé lidi ke studiu předmětů, které sice nejsou atraktivní, ale pro český průmysl jsou stěžejní.

Možné zapojení studentů do financování vysokoškolského studia – například prostřednictvím zápisného – by ráda prozkoumala Česká konference rektorů. Její předseda a zároveň rektor Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil redakci sdělil, že nejprve by ale byla nutná podrobná analýza, která by ukázala, jaké cesty zpoplatnění vysokoškolského studia jsou vůbec možné.

„Samozřejmě nelze zavádět školné, dokud nebude ekonomicky dobře nastavený a dostatečně robustní systém sociálních podpor pro studenty,“ řekl. Studenti nyní platí poplatek za zaslání přihlášky na vysokou školu. Někteří z nich si před studiem na univerzitě hradí testy studijních předpokladů.