„Je to jako sebevražda.“ Pod Řípem řeší větrníky, těžbu i spalovnu zároveň

„Pozveme si lidi na obdivovanou horu Říp, mnoha pověstmi opředenou. A když se tam někdo půjde podívat a rozhlédne se, uvidí komíny mělnické elektrárny, Spolanu Neratovice, chemické závody v Kralupech,“ vyjmenovává v zasedacím sále zastupitelstva obce Cítov starosta Pavel Gerberg. V okně za ním lze rozeznat několik kilometrů vzdálený vrcholek památné hory.

„A k tomu najednou uvidí ještě větrné elektrárny,“ dodává. „Já si nemyslím, že to sem patří.“

Vláda uprostřed dubna zveřejnila mapu takzvaných akceleračních zón, tedy strategicky vybraných míst, kde by měly v budoucnu ve zrychleném režimu růst větrné či solární elektrárny. Je jich 94 - a jedna z nich leží právě za Cítovem. V polích, kterými je klidná vesnice na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje obklopená.

Nejde navíc o jediný problém, který v obci řeší. Cítov s asi 1300 obyvateli je mezi malými českými obcemi svým způsobem unikát. Nejde jen o strategickou oblast pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie, ale podle loni vydaného seznamu také pro těžbu štěrkopísku. A na dohled k tomu vzniká spalovna odpadu.

Jde sice o kriticky důležitá zařízení, zpravidla se ale každé z nich před výstavbou potýká s odporem místních obyvatel či přímo vedení obcí. Výjimkou není ani Cítov. Ten ale řeší všechny tři tyto otázky najednou.

„Nevím, čím jsme si to zasloužili, ale poslední kroky jakékoliv vlády jsou prezentovány o nás bez nás,“ pronáší starosta Pavel Gerberg.

Od stolu přechází k letecké fotografii obce. „Tady je Říp,“ začíná. „Tady by se měl těžit štěrkopísek,“ ukazuje k silnici vedoucí směrem k hoře a sousedním Kostomlatům nad Labem. „Spalovna by zase měla vzniknout v místě současné elektrárny Mělník, ta tady na obrázku není,“ přibližuje polohu asi čtyři kilometry vzdáleného zařízení.

„A nyní mám sdělit občanům super novinku, že za obcí na horizontu budeme mít v budoucnu pole s větrnou elektrárnou? To je jako spáchat sebevraždu při sepisování kandidátního lístku před komunálními volbami v letošním roce,“ zlobí se Gerberg, který chce na podzim obhajovat mandát starosty.

Ví totiž, že části občanů se vidina života poblíž alespoň některých těchto zařízení nelíbí.

„Spalovna se už staví, s tím už se nic neudělá. Ale větrníky… Někde to prý šustí, dělá to bordel. A jestli to bude kilometr od vesnice, tak nevím,“ říká před místní prodejnou potravin Radek Homolka. Zcela proti jejich výstavbě ale není - záleží podle něj, jak daleko od zástavby by stožáry případně stály. „Asi by se měli zeptat lidí, ne?“ míní jeho kamarád.

„O pískovně vím, o spalovně vím, ale o té zóně ne,“ říká důchodkyně, která nesdělila své jméno. „Nejsme rádi, že tady bude pískovna. A spalovna? Už teď jsme obklopení. Vanou nám sem Lovosice, když je západní vítr. Štětí, když je severozápadní. Ze severu to je elektrárna. Zespodu kaučuk. A ještě Neratovice. Všude kolem něco je. A ještě tohle,“ zoufá si žena.

Rozhodnutí o akceleračních zónách nepřekvapilo jen běžné obyvatele, ale i starostu. Podle něj zde nikdy žádná společnost o stavbu elektrárny zájem neměla. „Myslím si, že zrovna Polabí a tento kraj není úplně vhodný na nějaké větrné elektrárny. V rámci naší republiky jsou vhodnější lokality,“ myslí si.

Proti návrhu tak podává námitky, stejně jako desítky dalších starostů, jak už dříve upozornily Seznam Zprávy.

Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že v tuto chvíli jde jen o návrh. Obce mohou do konce května podávat připomínky, které pak úřady dále vyhodnotí.

Cítov ty své teprve vypracovává, podle starosty Gerberga chce ale obec argumentovat třeba narušením krajinného rázu krajiny pod Řípem. „Elektrárna Mělník se přestavuje, několik komínů půjde dolů. Byli jsme tak rádi, že se krajinný ráz zlepší, a z druhé strany kopce nám do budoucna mají vyrůst větrné elektrárny, sloupy a lopatky… to není něco, co by náš občan chtěl slyšet,“ míní starosta.

Bude také chtít záruky, že občany nebude nijak rušit hluk z elektrárny, nebo že budou případně stát v dostatečné vzdálenosti od zástavby. Míní také, že oblast není zvláště větrná, což vyplývá i z mapy Seznam Zpráv.

Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že akcelerační oblasti pro výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren nijak nenahrazují samotné povolení záměru ani negarantují povolení výstavby obnovitelných zdrojů energie.

„Projednání návrhu této změny je dáno a probíhá v souladu se stavebním zákonem,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Lukášová. „Definitivní vymezení oblastí musí po řádném vyhodnocení a vypořádání těchto připomínek a stanovisek dotčených orgánů a krajů schválit i vláda,“ sdělila.

„Je třeba dodat, že akcelerační oblasti pro výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren nijak nenahrazují samotné povolení záměru ani negarantují povolení výstavby obnovitelných zdrojů energie,“ doplnila mluvčí.

Z dostupných dokumentů každopádně vyplývá, že případný investor bude muset před stavbou splnit několik podmínek, například vypracovat hlukové studie, zajistit ochranu ptáků nebo zaručit co nejmenší dopad na lesy v oblasti Panského lesa a kopce Na Vrších. Výška elektrárny od základu po nejvyšší možnou polohu listu rotoru je omezená na 200 metrů.

Gerberg doufá, že úřady námitky vyslyší. Ví ale, že v případě loňského vymezení těžby štěrkopísku se tak nestalo. I přes připomínky obce by těžba za městem mohla do několika let začít, dobývací prostor zde už má schválená společnost Kámen Zbraslav.

„Bylo to jak rána z čistého nebe. Stát to nějak připravil, a tak to bude. Měl jsem necelý den na to, abych to připomínkoval. A odpověď byla, že se s tím občan musí smířit, protože písek je potřeba,“ říká.

Se stavbou spalovny, kterou chystá firma ČEZ, je naopak smířený. „Je to něco, co by u sebe nechtěl mít asi nikdo. Na druhou stranu jsme si prošli návrhy technologií a vypadá to dobře. Se samotnou spalovnou tak problém nemáme,“ dodává.

Potíž ale může přijít odjinud. Jednou z podmínek vybudování spalovny bylo zprovoznění obchvatu Cítova a Horních Počapel. Ten má následně využívat i pískovna. Jenže zatímco obě zařízení by mohla otevřít už v příštích dvou letech, plánování obchvatu jde zatím pomalu.

Místní se proto obávají, že se obchvaty nestihnou, a kamiony tak budou jezdit přes Cítov, který se už dnes potýká s poměrně silnou dopravou. „Středočeský kraj zaspal. Není hotová projektová dokumentace, není stavební povolení, nejsou vykoupeny pozemky, není kopnuto do země,“ říká starosta Gerberg.

„Zahájení majetkoprávní přípravy akce očekáváme v průběhu tohoto léta, bylo nutné dopracovat inženýrsko-geologický průzkum, který má vliv na technické řešení stavby, a tedy i na skutečné zábory stavby, které mají být předmětem výkupů. Naším cílem je, aby byla dopravní infrastruktura hotová před zkušebním zahájením spalovny, které se nyní plánuje na přelomu let 2027 a 2028,“ uvádí středočeský radní pro oblast silniční dopravy Josef Pátek (ODS).

ČEZ odhaduje zahájení provozu na pozdější dobu. „Máme veškerá povolení. Projekt disponuje povoleními jak pro realizaci stavby, tak integrovaným povolením k provozu zařízení. Roční zkušební provoz bychom rádi zahájili v druhé polovině roku 2028,“ sdělil mluvčí Martin Schreier.