Článek
Finsko patří v posledních letech mezi nejlépe vojensky připravené země v Evropě, a právě o tom v Praze v úterý mluvil i jeho prezident Alexander Stubb. Na konferenci s názvem Evropa jako úkol na Pražském hradě popsal, jak země po vstupu do Severoatlantické aliance masivně investovala do obrany a modernizovala své ozbrojené síly.
Stubb uvedl, že Finsko zachovává povinnou vojenskou službu, kterou prošlo zhruba milion obyvatel, a disponuje širokou škálou moderní výzbroje.
„Máme přes 60 stíhaček F-18, koupili jsme 64 letounů F-35, máme střely dlouhého doletu pro vzduch, pevninu i moře. Modernizovali jsme letectvo i námořnictvo a modernizujeme i pozemní síly. Spolu s Polskem máme největší dělostřelectvo v Evropě,“ popsal Stubb. Díky tomu je podle něj země schopná reagovat na bezpečnostní hrozby samostatně. „Spím klidně. Nic mě v noci nedrží vzhůru,“ dodal.
Právě tímto směrem by se podle něj měla vydat i Evropa. Ta by měla výrazně posílit vlastní obranné kapacity a být schopná zajistit svou bezpečnost ve větší míře sama, jak v posledních letech opakovaně zdůrazňují i další evropští lídři.
Na tomto pozadí se Stubb zároveň vyslovil pro hlubší integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Podle něj jde o zásadní geopolitické rozhodnutí, pro které se nyní otevírá omezené „okno příležitosti“.
„Světlo na majáku se musí rozsvítit pro další země, aby se k nám přidaly. To okno zůstane otevřené jen krátce, možná pět let,“ uvedl Stubb.
Stubb zároveň odmítl, že by Evropa čelila současným výzvám osamoceně. „Nemyslím si, že jsme v Evropě sami. Demokratická rodina je mnohem širší než jen Evropa,“ uvedl a připomněl, že vedle evropských zemí stojí i partneři v Indo-pacifickém regionu či další spojenci sdílející podobné hodnoty.
Zásadní roli podle něj hraje právě členství v mezinárodních strukturách. V této souvislosti připomněl historickou zkušenost Finska, které se podle něj po druhé světové válce a zejména po Zimní válce snažilo především vyhnout izolaci. „Důvodem našeho vstupu do Evropské unie byla ve skutečnosti bezpečnost. Neříkali jsme to tehdy nahlas kvůli traumatu ze studené války, ale nechtěli jsme být znovu sami,“ řekl.
Podobně zásadní zlom podle něj představovala ruská invaze na Ukrajinu, která vedla ke vstupu Finska do Severoatlantické aliance. „K tomu by pravděpodobně nedošlo, kdyby Rusko Ukrajinu nenapadlo. Tehdy se změnilo veřejné mínění,“ uvedl.
Dnes se podle něj Finsko naopak cítí být součástí širokého bloku spojenců. „Jsme tým. Nejen 27 členských států EU, ale i zemí jako Spojené království, Kanada, Norsko nebo Island,“ dodal prezident Stubb.
Velká část debaty se stočila také k vztahům se Spojenými státy a politice Donalda Trumpa, hlavně během části programu debaty mezi dvěma prezidenty Petrem Pavlem a Stubbem, kdy britský novinář Rob Cameron otevřel otázku, zda Evropa postupně nezůstává sama tváří v tvář globálním hrozbám a jestli Spojené státy „neponechávají Evropu jejímu osudu“.
Diskuze se následně zaměřila na proměnu transatlantických vztahů, která se podle účastníků neodehrává jen na úrovni současné administrativy, ale má hlubší kořeny v posunu americké politiky směrem k většímu důrazu na domácí priority. Stubb připustil, že styl americké administrativy může v Evropě vyvolávat nejistotu, vyzval ale k věcnému přístupu. „Měli bychom se soustředit na obsah, ne na formu. Prezident Trump má specifický styl, ale důležité je, co říká,“ uvedl.
Podle něj je hlavním sdělením z Washingtonu dlouhodobý tlak na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Reaguje tím na opakované výzvy Spojených států k navyšování evropských obranných kapacit i na debaty uvnitř Severoatlantické aliance o spravedlivějším rozdělení nákladů na obranu.
„Jedna z klíčových zpráv je jasná: Evropa musí posílit své kapacity v oblasti obrany a bezpečnosti,“ řekl s tím, že tento trend není podle něj nový, ale v posledních letech se výrazně zrychlil zejména v kontextu války na Ukrajině.
Zároveň vyzval k větší evropské sebedůvěře, která by se podle něj měla projevit i mimo bezpečnostní oblast – tedy v ekonomice, technologickém rozvoji či vědě. Evropa má podle něj dostatek zdrojů i know-how, aby hrála výraznější roli v globální konkurenci, pokud dokáže lépe koordinovat své kapacity.
„Máme všechny předpoklady být silným a rovnocenným partnerem Spojených států,“ dodal s tím, že transatlantické vztahy zůstávají klíčové, ale budou stále více založené na sdílené odpovědnosti.
Téma větší evropské odpovědnosti za bezpečnost se v evropské debatě naplno otevřelo už v posledních letech, výrazně pak na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2025. Právě tam tehdejší vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vance patřilo k momentům, které v Evropě vyvolaly silnou reakci a posun v uvažování o transatlantických vztazích.
Ve svém projevu Vance zpochybnil dosavadní evropský přístup k bezpečnosti a demokracii a tvrdil, že hlavní hrozby pro Evropu nepřicházejí zvenčí, ale „zevnitř“ – včetně úpadku svobody slova či oslabení demokratických institucí.
Kritizoval také některé evropské vlády za jejich přístup k migraci, regulaci veřejné debaty nebo zásahy do volebních procesů. Část jeho vystoupení byla v Evropě vnímána jako ostrá kritika spojenců a odklon od dosavadní americké role garanta evropské bezpečnosti.
Reakce evropských státníků byla tehdy výrazná a rozdílná, od odmítnutí až po varování, že Spojené státy mohou pod novým politickým směřováním měnit svůj přístup k Evropě. Někteří politici i analytici označili jeho vystoupení za „wake-up call“, který urychlil debatu o potřebě větší evropské strategické autonomie.
Na tuto diskuzi následně navázali i evropští lídři, zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který dlouhodobě prosazuje silnější evropskou obrannou identitu, včetně úvah o větší evropské roli v oblasti jaderného odstrašení a strategické nezávislosti. V tomto kontextu se postupně znovu otevřela otázka, nakolik se Evropa může spoléhat na Spojené státy a do jaké míry musí převzít odpovědnost sama za sebe.
„ČR by neměla stát stranou,“ uvedl Pavel
Pokud se v Evropě začne v některých zásadních otázkách postupovat vpřed v užším kruhu připravených států, pro Česko není podle prezidenta Petra Pavla rozumnou strategií stát stranou, kritizovat a čekat, jak to dopadne. Česko by naopak mělo usilovat o místo u jednacího stolu a snažit se výsledek ovlivnit tak, aby pro ni byl co nejlepší, uvedl ve svém projevu na konferenci „Evropa jako úkol“.
„Pokud má být Evropa politicky silnější, musí mít schopnost rychle rozhodovat a jednat. A musí přitom navenek vystupovat jedním hlasem,“ prohlásil Pavel. V řadě členských států ale zároveň podle něj sílí přesvědčení, že Evropa už si nemůže dovolit čekat, až budou všichni na všechno připraveni současně.
Stubb ve svém vystoupení řekl, že Evropská unie vždy postupuje ve třech fázích. „První fáze je krize, druhá fáze je chaos a třetí fáze jsou suboptimální řešení. Ale to nijak nesnižuje fakt, že Evropa a Evropská unie jsou myslím tím největším projektem, který se nám podařil za posledních 80 let,“ uvedl finský prezident.
Aktuálně je Evropa podle Stubba v situaci, kdy se musí přizpůsobit bezpečnostnímu tlaku z Východu ze strany Ruska a postojům americké administrativy ohledně toho, že by si měla zajišťovat svou bezpečnost sama. „Evropa k tomu má nástroje,“ řekl. Je podle něj nutno pamatovat na to, že nástroje, které by nás měly spojovat, jako jsou obchod, technologie či energie, se používají jako zbraně.
Jako proevropský politik si Stubb myslí, že je potřeba prohloubit i rozšířit Evropskou unii, řekl. „Potřebujeme vlastně více Evropy, ne méně. Více Evropy, pokud jde o obranu, bezpečnost, v zahraniční politice, ve vnitřním trhu. Potřebujeme víc Evropy v boji s klimatickými změnami a také na finančním trhu, ve výzkumu,“ uvedl.
