Článek
Evropský parlament (EP) ve středu schválil rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání evropských fondů na Slovensku. Vyzval v ní Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Podle šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára usnesení neodpovídá realitě, je založeno na tvrzeních slovenské opozice a Bratislava s ním nesouhlasí. Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů Slovensku nikdy nebylo reálnější.
Europoslanci v usnesení vyjadřují hluboké znepokojení nad zhoršováním stavu demokracie, právního státu a základních práv na Slovensku. Systémové nedostatky podle nich ohrožují ochranu finančních zájmů EU.
Pokud slovenská vláda nepřijme kroky k nápravě, zemi hrozí částečné zmrazení evropských fondů, řekl ve středu ve Štrasburku český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropská lidová strana (EPP). Šéfka EK Ursula von der Leyenová podle něj vyjádřila připravenost ve věci jednat.
„Tato výzva není namířena proti slovenským farmářům nebo občanům. Komise nechce trestat žádný členský stát,“ řekl český europoslanec před hlasováním. Cílem je podle něj ochránit peníze evropských občanů před podvody. Rezoluce je vyjádřením znepokojení sdíleného téměř všemi politickými skupinami v EP, uvedl.
„Nesmíme (slovenskému premiérovi) Robertu Ficovi dovolit, aby Slovensko dopadlo jako Maďarsko. Tamní situace vyvolává stále větší obavy, a proto chceme, aby ji Evropská komise jednoznačně posoudila. Napříč parlamentem jsme se shodli, že největší rizika vnímáme v korupci,“ uvedla k usnesení česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených.
„Jde o další důkaz toho, že část europoslanců si zaměňuje evropské instituce za politickou tribunu progresivně-liberálního aktivismu. Je postaveno na tvrzeních opozice, která nedokázala uspět doma a svou frustraci chodí ventilovat do Bruselu,“ napsal k usnesení Blanár v příspěvku na sociální síti. Dodal, že EP by se měl místo přijímaní takovýchto rezolucí začít věnovat reálným problémům Evropanů, a to ztrátě konkurenceschopnosti a energetickým či bezpečnostním hrozbám.
„Hrozba, že přijdeme o evropské fondy, nikdy nebyla větší, neboť zlodějský apetit vlády Roberta Fica nemá konce. Vláda páchá ekonomickou vlastizradu a vede Slovensko k historické chudobě,“ tvrdilo v prohlášení PS.
Pro schválení rezoluce vedle Zdechovského a Gregorové hlasovali čeští europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), nezařazená Nikola Bartůšek (Přísaha) a Jan Farský (STAN) z EPP.
Proti hlasovali členové hnutí ANO Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a jejich kolega z frakce Patrioti pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha). Dále se proti přijetí rezoluce vyslovili nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (ze Stačilo!). Europoslanec z frakce Evropa suverénních národů (ESN) Ivan David (SPD) hlasoval rovněž proti.
„Každá národní vláda, která se nepodvolí dnešní levicově-zelené většině Evropské unie, se stane bohužel terčem misí a rezolucí, které jsou natvrdo přijaty politickou většinou v EP, nehledě na to, jaký je obsah nebo skutečná situace v dané zemi. Bylo to tak i na Slovensku,“ sdělil ČTK Knotek. Se spolustraníky z ANO se rozhodli hlasovat proti rezoluci, jelikož ji vnímají jako politický zásah, uvedl.
Hlasování se nezúčastnili Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z PfE, Alexandr Vondra (ODS) z ECR, Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z EPP. Všichni čeští europoslanci z EPP podle zdroje ČTK zamýšleli hlasovat pro schválení rezoluce, někteří však kvůli zmatku souvisejícím s oznámením konečného hlasování předčasně vytáhli karty z hlasovacího zařízení a nehlasovali. Europoslankyně Pokorná Jermanová naopak hlasovala proti usnesení, avšak její hlas nebyl zaznamenán, uvedl informovaný zdroj. ANO podle něj problém s EP řeší.
Slovensko loni v květnu navštívil výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), aby prověřil využívání evropských fondů. Delegaci vedl právě Zdechovský. Po výzvě na hlášení podezřelých projektů na Slovensku podle něj přišlo více než 2000 podnětů, z nichž přibližně 330 bylo předáno evropským institucím, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropské komisi. Podle europoslance se prošetřuje zhruba 200 podnětů.
Jedním z viditelných příkladů podezření na zneužívání evropských fondů je kauza takzvaných haciend, na kterou loni upozorňovala také slovenská opozice a média, kdy za unijní peníze na Slovensku patrně vyrostly luxusní vily místo původně plánovaných penzionů.
Podle slovenských médií nejvyšší soud na Slovensku ve středu pravomocně uznal bývalou poslankyni Ficovy strany Směr-sociální demokracie Ľubicu Roškovou vinnou v souvislosti s podvody při čerpání zemědělských dotací, na které Bratislava používá i evropské peníze. Kauza se týkala braní dotací na parcely, které nebyly zemědělsky využívané, jako například na parkoviště a na plochu letiště. Rošková za poškozování finančních zájmů Evropské unie a za subvenční podvod dostala podmíněný trest; i jí podle tisku pomohly změny v trestním právu, kterými současná vláda například výrazněji zmírnila trestné sazby.
