Článek
V investiční a úvěrové platformě Ronda působí manažeři, kteří jsou spojeni s kauzou zkrachovalé kampeličky WPB Capital. Ta přišla před dvanácti lety o licenci kvůli fiktivnímu navyšování kapitálu prostřednictvím nastrčených osob.
Na těchto operacích se podílely firmy majitele Rondy Vladimíra Komára i další osoby, které nyní v Rondě působí. Ronda nabízí veřejnosti prostřednictvím zprostředkovatelů investice do úvěrů, kterými financuje developery.
Vrcholový manažer byl v minulosti důležitým představitelem WPB Capital. Ve spořitelním družstvu vedl úvěrové oddělení. Bylo to ve stejné době, kdy firmy Vladimíra Komára získávaly od WPB půjčky, a to včetně těch, které byly následně využity na fingované navyšování kapitálu kampeličky.
V současnosti v insolvenčním řízení s WPB naopak vystupují Komárovy firmy, a to včetně známé kosmetické značky Dermacol, jako věřitelé.
Schvaloval úvěry ve WPB, dnes je v Rondě
Investiční platforma Ronda vznikla v roce 2017, tedy tři roky poté, co WPB Capital přišla na základě rozhodnutí České národní banky (ČNB) o licenci. Od samého počátku je s Rondou spojený obchodní ředitel Lukáš Blažek, hlavní tvář projektu navenek.
Vrcholový manažer byl v minulosti důležitým představitelem WPB Capital. Ve spořitelním družstvu vedl úvěrové oddělení. Bylo to ve stejné době, kdy firmy Vladimíra Komára získávaly od WPB půjčky, a to včetně těch, které byly následně využity na fingované navyšování kapitálu kampeličky.
„Bohužel se nemohu bez zproštění mlčenlivosti vyjadřovat k otázkám souvisejícím s WPB Capital, spořitelní družstvo,“ reagoval Blažek na otázky ohledně jeho působení ve WPB. Současně uvedl, že do Rondy ho přivedl blíže neurčený známý a že mohl zaujmout i svými zkušenostmi ze společností UniCredit Bank a Cyrrus.
Příběh sahající až do WPB má za sebou rovněž Radoslav Jusko, který v Rondě působí jako seniorní manažer pro řízení rizik. Zpráva ČNB z roku 2014 Juska výslovně zmiňuje mezi osobami, u nichž panuje důvodné podezření, že se účastnily operací vedoucích nakonec ke ztrátě licence WPB Capital.
„Ve vztahu k WPB Capital jsem vázán mlčenlivostí. Moje služby pro Ronda Invest nijak nesouvisejí s předcházejícími pracovními činnostmi,“ sdělil Jusko.
Součástí skupiny Ronda je rovněž litevská společnost Paymont, která má tamní licenci na provoz takzvané instituce elektronických peněz. Protože je Litva členským státem Evropské unie, může Paymont poskytovat na základě litevské licence platební služby ve všech 27 zemích EU.
V Paymontu působí manažeři Tibor Kapralčík a Petr Jankovič. Kapralčík jako specialista na IT bezpečnost, Jankovič coby šéf oddělení pro potírání praní špinavých peněz. Rovněž Kapralčík i Jankovič dříve působili ve firmách okolo WPB. Kapralčíkovo jméno zmiňuje dokument České národní banky v souvislosti s jeho účastí na fiktivním navyšování kapitálu WPB.
„Žádná aktuální souvislost s mým historickým působením ve WPB mne nenapadá. Snad jen z hlediska mé odbornosti, kde za nejvýznamnější historický projekt ve WPB považuji implementaci bankovního informačního systému kolem roku 2010,“ odpověděl Kapralčík na otázku, jak se dostal z WPB do Rondy. Jankovič na otázky redakce nereagoval.
Kauza kampeličky WPB Capital
- Záložnu založili a původně společně ovládali podnikatelé David Vavruška, Pavel Petrovič a Patrik Bugan. Součástí širší skupiny WPB byly mimo jiné také společnosti Easy Business nebo Akont, zaměřené například na zakládání a správu společností v zahraničí pro jiné podnikatele.
- V období po roce 2008 z WPB odešel Petrovič. Postupně se mezi Petrovičem a jeho bývalými partnery rozhořel konflikt ohledně vypořádání vzájemných vztahů.
- V roce 2014 přišla WPB Capital po zásahu České národní banky o licenci. Regulátor odnětí licence zdůvodnil mimo jiné umělým navyšováním základního kapitálu kampeličky z peněz, které WPB půjčila do účelově založených firem.
- Od roku 2024 je WPB Capital v úpadku. Ve složitém insolvenčním řízení se stále hraje o majetek zhruba za dvě miliardy korun. Kromě pohledávek a peněz na účtech patří záložně ještě funkcionalistický palác Edison v centru Prahy.
- Různé části krachu záložny vyšetřovala policie. Zatím jediný pravomocný rozsudek padl v roce 2022. Tehdy bylo pět osob v čele s Patrikem Buganem odsouzeno kvůli neoprávněným finančním transakcím kampeličky, a to k peněžitým trestům.
- Konflikt mezi zakladateli WPB, trvající přes patnáct let, není stále u konce. Kromě insolvenčního řízení s kampeličkou ovlivňuje mimo jiné stále neukončenou insolvenční a trestní kauzu developerské společnosti Con Invest. V případu plném neprůhledných offshorových firem jsou Pavel Petrovič a skupina dalších osob obžalováni z krácení věřitelů. Vinu popírají a během procesu opakovaně poukazují na to, že zájem na jejich trestním postihu mají bývalí Petrovičovi partneři z WPB.
Součástí skupiny Ronda je rovněž Nadační fond na pomoc dětem po obětech dopravních nehod. Předsedou správní rady nadačního fondu je Aleš Kozák, který působil ve vedení firem ze skupiny WPB. Dalším členem správní rady instituce je Petr Filip, který dříve také pracoval v holdingu WPB. Podle zprávy ČNB se Filipem založené firmy účastnily kontroverzních transakcí okolo kampeličky.
Na hospodaření nadačního fondu dohlíží z pozice jeho revizora advokát Patrik Persona. Tento právník dlouhodobě vystupuje v různých kauzách souvisejících s WPB i v insolvenčním řízení s kampeličkou. Od roku 2015 zastupoval vedení WPB Capital v několika soudních řízeních i v komunikaci s Českou národní bankou. Ve vyjádření pro Seznam Zprávy uvedl, že mezi jeho nynější klienty patří i Ronda Invest.
Vazby miliardáře Vladimíra Komára na skupinu okolo kampeličky WPB Capital.
„Byl jsem požádán klientem,“ odpověděl na otázku, jak se s bývalými pracovníky z WPB dostal do orgánů nadačního fondu.
Mluvčí společnosti Ronda Invest Veronika Holanová označila spojování Rondy s WPB za „naprosto nedůvodné“.
„Akcionáři Ronda Invest jsou rozdílné osoby od členské základny spořitelního družstva WPB Capital, jejímž vrcholným orgánem byla členská schůze. Rovněž je veřejně dohledatelné, že žádná souvislost není ani v rámci orgánů WPB Capital a Ronda Invest. V Ronda Invest pracuje či s ní spolupracuje velké množství kvalitních a zkušených lidí. Za téměř devět let prošly týmem nižší stovky osob. Spojovat Ronda Invest a případně další projekty akcionářů přes jednotky osob s konkurzem WPB Capital proto považujeme za zavádějící a účelové,“ sdělila zástupkyně Ronda Invest.
Majitel Rondy Vladimír Komár na otázky redakce nereagoval.
Kdo je Vladimír Komár
Vladimír Komár
- Rodák ze slovenské Levoče vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
- V roce 1994 se spolužáky Jiřím Šmejcem a Janem Gernerem založil obchodníka s cennými papíry Middle Europe Finance (později MEF Holding).
- V minulých desetiletích zbohatl hlavně díky transakcím kolem televizních stanic Nova a Prima, které spoluvlastnil. Prodal rovněž společnost Mediaresearch, měřící televizní sledovanost.
- Hlavní část byznysu Vladimíra Komára v současnosti zastřešuje holdingová společnost Alphaduct. Podle webu holdingu do něj patří osmnáct společností.
- Komárovi patří mimo jiné kosmetická značka Dermacol.
- Většinový podíl drží rovněž v investiční a úvěrové platformě Ronda Invest.
