Zboží zdražilo a dorazí později. Firmy si dělají zásoby

Lodní doprava v Hormuzském průlivu zůstává nadále omezená. A to i přes sliby amerického prezidenta Donalda Trumpa, že otevření průlivu je na spadnutí. Většina námořních dopravců společností totiž své lodě na cestu průlivem nepustí do té doby, dokud USA a Írán neuzavřou definitivní mírovou dohodu, která by zaručovala bezpečnou plavbu úžinou.

Uzavření průlivu má přitom hluboké globální ekonomické dopady - odřízlo pětinu světových dodávek ropy, průlivem podle výzkumné společnosti Kpler proplouvají pouze jednotky lodí denně. Omezeny jsou také dodávky řady dalších komodit, které jsou pro světový průmysl vitální.

Například na amoniaku a síře závisí výrobci hnojiv a v návaznosti na ně zemědělci. Helium je podstatné při výrobě polovodičů nebo v přístrojích pro magnetickou rezonanci a hliník je významný pro stavebnictví a průmyslovou výrobu po celém světě. Perský záliv je klíčovým producentem pro každou z těchto komodit.

Dopad tisíce kilometrů vzdáleného konfliktu tak poměrně rychle pocítily také české firmy. Ty jsou podle nového Indexu očekávání firem, který sestavuje ČSOB, v reakci na konflikt na Blízkém východě méně optimistické než minulý rok. Index očekávání firem klesl od loňského podzimu o 11,5 bodu na hodnotu -4,4 bodu, což bylo nejníže od jara 2024.

„Hlavní příčinou poklesu optimismu českých firem a podnikatelů je jednoznačně existence nového významného negativního faktoru – války na Blízkém východě a z ní vyplývajícího růstu cen energií, resp. surovin a nejistoty obecně. Náš průzkum jasně ukazuje, jak rychle už i na menší firmy a podnikatele působí tyto strukturální faktory, což dříve v takové míře nebylo. Další vývoj nálad v podnikatelském sektoru bude z velké míry souviset právě s vyřešením Hormuzu,“ vysvětluje Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB.

Firmy se podle průzkumu obávají nejvíce růstu cen energií a surovin, dopadů války a mezinárodní situace a také kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa a americké vlády.

Zeptali jsme se firem, jaké na ně má uzavření Hormuzského průlivu dopady, jestli cítí růst nákladů a zda situaci nějakým způsobem musely přizpůsobovat své fungování.

„Situace v Hormuzském průlivu má na celý obor stavebnictví obrovský dopad. Komplikace cítíme především ve skokovém vývoji cen ropy, bez které se stavebnictví neobejde. Využíváme ji nejen pro mechanizaci a stroje, ale je základní komoditou pro asfaltové vozovky, izolace, trubky, ale i speciální nátěry a materiály na zateplení budov. Evidujeme nárůst cen v průměru o 40 procent od doby před konfliktem. Tyto nepředpokládané vlivy mohou pro stavební skupinu Vinci Construction CS znamenat náklady navíc v řádu stovky milionů korun,“ vysvětluje mluvčí Iveta Štočková.

„Jelikož se jedná o globální problematiku, není moc možností, jak můžeme měnit dodavatelské trasy. V tuto chvíli řešíme převážně nárůst cen, pokud by ale současná situace byla dlouhodobá, obáváme se, že některé materiály nebudou vůbec dostupné. Vývoj pečlivě sledujeme, bohužel ale nejsou zřejmé žádné predikce, a proto je těžké předjímat,“ doplňuje.

„Naštěstí jsou dodavatelské řetězce na podobné otřesy již lépe připraveny. Reálný nedostatek zdrojů jsme tedy nepocítili. Nejblíže tomu měly potravinářské fólie. Cena ropy je dnes přímo nebo nepřímo součástí jakékoli ceny zboží nebo služby na této planetě. Ovlivněn je tedy úplně každý, otázkou je jen míra. Většina našich obalů je z PET, a ten je přímým ropným produktem,“ popisuje Daniel Buryš, generální ředitel Kofola ČeskoSlovensko.

„Dopady jsou na celé odvětví značné. Ale troufnu si konstatovat za celé odvětví rychloobrátkového zboží, že těžce nabytá cenová stabilita je pro celek velice významná. Dokonce tak významná, že všichni hledají maximální rezervy nebo se smiřují s poklesem marže, až jako poslední variantu vidí navýšení cen. Je to silný faktor dosavadní nízké inflace,“ dodává.

„Suroviny pro vaření piva, jako ječmen, chmel a vodu, odebíráme lokálně. Jejich dodávek se současná situace ve světě zatím nedotýká, i když podle našich informací mohou mít pěstitelé potíže například s dostatkem hnojiv nebo rostoucí cenou nafty,“ říká tiskový mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

„Od dodavatelů některých materiálů jsme dostali výzvu, abychom se raději předzásobili, protože situace s dodávkami se může zhoršovat v závislosti na okolnostech na Blízkém východě. Jedná se především o fólie používané na omotávání zboží na paletách, plastová víčka na sudech, některá lepidla (např. pro lepení etiket) a další materiály,“ popisuje s tím, že zatím ale potíže s dostupností těchto materiálů, které se používají v logistice, na obalech nebo v jiných částech výroby, pivovar nezaznamenal.

„Ceny materiálů a komodit se zvyšují. Týká se to například pohonných hmot a také hliníku, který zdražil o téměř 15 procent. Hliník je pro nás klíčový, protože se z něj vyrábí plechovky, které patří mezi nejoblíbenější obal a poptávka po nich ze strany spotřebitelů v posledních letech raketově roste. Navíc vzhledem k absenci zálohového systému není možné plechovky pro náš trh vyrábět stoprocentně z recyklovaného hliníku a je stále potřeba využívat primární hliník,“ vysvětluje.

„Jsme jedním z největších dovozců sušeného manga z Vietnamu do EU a právě u dodávek z jihovýchodní Asie vidíme komplikace nejvíce. Dodací lhůty jsou méně předvídatelné, roste tlak na logistiku a dodavatelé jsou obecně opatrnější při plánování exportů,“ říká Dominik Píchal, šéf e-shopu se zdravou výživou Grizly.

„Kontejnerová přeprava z Asie v posledních měsících opět zdražila a na trhu je patrná vyšší volatilita cen dopravy,“ dodává s tím, že po otřesech minulých let jsou podobné potíže již do určité míry běžnou součástí podnikání. Firma se zatím snaží zvýšené náklady nepřenášet přímo na zákazníky.

Grizly na situaci reaguje hlavně zvětšováním skladových kapacit a navyšováním zásob. Zkušenosti z posledních let podle ní ukázaly, že dostatečné zásobení je v podobných situacích nejlepší pojistkou.

„Do Evropy k nám z této oblasti téměř žádné zdroje, tedy ropa a zemní plyn, přímo neproudí, ale dopad je globální v podobě cen těchto surovin a jejich derivátů. Oproti předchozím krizím, například po začátku války na Ukrajině, se navíc objevuje nový fenomén – klesá dostupnost výrobků z ropy a plynu. Ty dříve mířily hlavně do Asie, kde dnes jejich nedostatek narušuje obchodní toky a tlačí ceny vzhůru po celém světě,“ říká tiskový mluvčí společnosti Pavel Heřmanský.

Podle něj se tak obrátila dřívější situace, kdy bývala hnojiva v Evropě dražší než jinde ve světě. Agrofert nyní dokáže hnojiva vyrábět levněji než konkurence mimo EU a omezená nabídka v Asii znamená, že je na tamních trzích může prodávat dráž než v Evropě.

„Situace na Blízkém východě je jasným příkladem toho, jak geopolitické konflikty narušují globální dodavatelské řetězce, což vede k přetížení přepravních tras, zpožděním a vyšším nákladům na služby a suroviny. Tyto dopady se týkají celého odvětví a nejsou specifické pro společnost Ikea,“ říká šéf mediálního oddělení Ikea Oscar Ljunggren.

„Společně s našimi partnery situaci průběžně vyhodnocujeme, avšak z konkurenčních důvodů nebudeme sdílet podrobnosti o provozních dopadech ani konkrétních objemech a termínech dodávek,“ dodává.

„V tuto chvíli ještě čerpáme převážně ze skladových zásob a zboží, které bylo objednáno s předstihem, takže přímý dopad na dostupnost produktů zatím není zásadní. Už nyní však vnímáme větší tlak na celý dodavatelsko-logistický řetězec a u některých dodávek dochází k prodlužování přepravních termínů,“ popisuje Jan Pospíšil, obchodní ředitel prodejce elektroniky Datart.

„Výrazně rostou také náklady spojené s dopravou, energiemi i další logistikou. Tyto změny se zatím snažíme co nejvíce absorbovat interně, pokud však bude situace pokračovat delší dobu, budou se zvýšené náklady postupně promítat i do cen směrem ke koncovým zákazníkům,“ uvádí.

Zbrojní skupina pocítila zdražování surovin zatím jen u síry a amoniaku pro společnost Synthesia Nitrocellulose, a to o přibližně dvacet procent. „Dodávky těchto surovin máme nasmlouvané výhradně od evropských dodavatelů,“ uvedla Eva Svobodová, ředitelka pro vnější vztahy Colt CZ Group.

Na skupinu nedopadá ani zdražování energií. Česká zbrojovka a Sellier & Bellot mají pro letošní rok ceny zafixované. A Synthesia Nitrocellulose je v oblasti dodávek energií soběstačná, protože si provozuje vlastní elektrárnu, která má rovněž dodávky surovin dlouhodobě zajištěné.

„Mezi surovinami dodávanými ze států Perského zálivu se zaměřujeme především na vývoj na trhu s ropou a hliníkem. V současnosti však nepředpokládáme významné výpadky v dodávkách těchto komodit do Evropské unie,“ říká tiskový mluvčí automobilky Martin Vejdělek s tím, že výrazný nárůst cen energií nepozorují, u některých přepravních tras v námořní dopravě podle něj ale došlo k nárůstu nákladů i transportních časů.

„Ve spolupráci s koncernem Volkswagen průběžně vyhodnocujeme různé scénáře dalšího vývoje v oblasti Perského zálivu, na jejichž základě připravujeme odpovídající opatření. Naší prioritou je minimalizovat dopady na dodavatelský řetězec a obchodní kontinuitu,“ dodává.

Krize v Perském zálivu je pro výrobce cereálií zatěžkávací zkouškou, říká spoluzakladatel firmy Martin Wallner. Největším problémem není zdražování, ale nepředvídatelnost a zpožďování dodávek z Asie. „U surovin, ale zejména u obalových materiálů, se běžné dodací lhůty kvůli nucenému obeplouvání Afriky protáhly o celé týdny,“ vysvětluje Wallner.

Firma si totiž zakládá na tom, že vyrábí v malých šaržích, aby byly produkty co nejčerstvější. Suroviny i obaly proto objednává průběžně. Výpadky dodávek tak pociťuje velmi rychle.

„Fungování trhu v době krize skvěle ilustruje příklad pistácií. Jejich cenu a dodávky kromě blokády Hormuzu paradoxně ovlivnil i obrovský globální boom spojený s trendem dubajské čokolády,“ vysvětluje Wallner.

Mixit pistácie dlouhodobě odebírá z USA, tamní dodavatel ale prudce zvýšil ceny, protože poptávka po jeho zboží kvůli výpadku dodávek íránské produkce stoupla. „Dnešní krize už zkrátka není o tom, za kolik zboží koupíte, ale zda vůbec, kdy a v jakém množství k vám do výroby dorazí,“ uzavírá Wallner.