Článek
Pod záminkou „pouhého cvičení“ se u lotyšských hranic shromáždí tisíce ruských vojáků. Generálové zodpovědní za obranu NATO přesvědčování Moskvy neuvěří, vyhodnotí si její kroky jako ohrožení a aktivují obranné plány. Východní okraj NATO se rozhodnou do několika málo dnů posílit o deset brigád.
To znamená, že se záhy přes Česko začnou přesouvat ve směru na východ spojenečtí vojáci. Následovat je bude i část české armády. Takovému manévru se říká odstrašení a jeho podstatou je rychle ukázat agresorovi sílu a odhodlání, aby si případný útok rozmyslel.
Odhady se liší, ale evropští vojenští lídři se shodují, že podobná zkouška může přijít dřív, než jsme ochotní si připustit. Zatímco ještě nedávno se počítalo s tím, že o blížící se krizi budeme vědět roky dopředu, dnes vojáci mluví o nutnosti být připravený k obraně „už dnes v noci“.
„Pokud by zítra začala velká krize, věděli bychom, komu zavolat? Rozuměli bychom tomu, kdo vlastní a provozuje kritickou infrastrukturu? Dokázali bychom účinně koordinovat postup napříč institucemi a úrovněmi vlády?“ ptal se nedávno náčelník generálního štábu Karel Řehka ve svém projevu na konferenci o spolupráci armády s civilním světem.
Nevyřešené otázky
Cvičení a válečné hry, které simulují konflikt, ukazují, že Česko nezaostává jen ohledně přezbrojení nebo počtu vojáků, ale i v legislativě: neodpovídá totiž aktuální bezpečnostní situaci.
„Armáda má teď svázané ruce,“ hodnotí stav bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, podle kterého dnes platné zákony odrážejí dobu svého vzniku, kdy po pádu komunismu panovaly obavy ze zneužití vojska.
Jireš, ale i další úředníci a vojáci, se kterými redakce mluvila, varují, že je potřeba legislativu rychle aktualizovat, jinak může Česko narazit na problémy.
Tak například: když by část profesionálních vojáků odjela, aby bránili postupu Ruska, kdo by hlídal důležité armádní objekty, zajišťoval protivzdušnou obranu a staral se o projíždějící spojenecké konvoje? Jaký by ti lidé dostali výcvik? Jaká by byla role českého průmyslu a co by se stalo, kdyby se nemohl sejít Parlament, který rozhoduje o vyhlášení válečného stavu?
„Bojovali bychom s tím, co máme, improvizovali bychom, ale to není optimální. V případě, že by dnes hrozila krize, ani nemůžeme vyvést vojska ven z kasáren nebo rozmístit systémy protivzdušné obrany na soukromé pozemky. Můžeme cvičit ve výcvikových prostorách, a to je tak všechno,“ upozorňuje na zákonné limity šéf armády Řehka.
„Aby měl koncept odstrašení smysl, tak se tak bude muset dít již v míru, aby se začaly plnit obranné plány na národní, ale i na alianční úrovni,“ shrnuje podstatu problému bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Mobilizace a rychlost
Zásadní bude taky rychlost: „Potřebujete to mít nastavené tak, že když vrchní velitel spojeneckých sil pro Evropu pískne, tak se to začne hýbat,“ dodává Řehka. Nové obranné plány, které říkají, co se má kdy dělat a kdo to má dělat, odsouhlasili prezidenti a premiéři zemí NATO před třemi lety.
Jenže v Česku jsou aktuálně kroky související s obranou navázané na vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, tedy dvou nejvyšších krizových stavů, které tuzemská legislativa zná.
„Tyto stavy nebyly nikdy vyhlášeny a vojáci jsou přesvědčení, že ani kdyby hrozila válka, politici nebudou ochotní je vyhlásit, protože je s tím spojená například pracovní povinnost pro občany. Vojáci proto potřebují nástroj, který jim umožní dělat potřebné kroky už v míru,“ říká bývalý vysoký úředník resortu obrany Jan Jireš.
Krizové stavy související s obranou
V české legislativě existují dva krizové stavy, které souvisí s obranou.
Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády v případě bezprostředního ohrožení svrchovanosti státu nebo územní celistvosti státu anebo jeho demokratických základů.
Válečný stav vyhlašuje Parlament v situaci, kdy je Česká republika napadena anebo pokud třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
S oběma stavy se pojí omezení základních práv a svobod, možnost zrychleného schvalování zákonů nebo odložení konání voleb
Klíčová je pro vojáky možnost připravit a povolat na pomoc armádě civilisty, což za stávajících pravidel není možné provést v míru. Jak upozorňuje šéf armády Karel Řehka, vážnou krizi česká armáda vzhledem ke své velikosti sama nezvládne.
Například ve zmíněném scénáři, kdy by obě brigády odjely v rámci společné obrany Aliance na východ, by zbývajícím vojákům museli vedle příslušníků aktivní zálohy pomoct třeba s ostrahou důležitých objektů právě povolaní civilisté.
Primárně by armáda v krizi na tyto úkoly chtěla povolat vojáky v záloze, tedy lidi, kteří v minulosti prošli alespoň nějakým výcvikem, třeba povinnou vojnou. Jde ale o starší ročníky a náčelník generálního štábu Řehka má pochybnosti o tom, nakolik jsou dnes využitelné jejich vojenské dovednosti.
Pokud jde o zbytek populace, který dosud s armádou do kontaktu nepřišel, vojáci o těchto lidech dnes nemají přehled, nevědí, v jakém jsou zdravotním stavu a nemají teď ani kapacitu jim základní vojenský výcvik poskytnout.
Další komplikace by mohla nastat, kdyby Česko muselo začít plnit jeden z hlavních úkolů, které od Severoatlantické aliance dostalo.
Díky své poloze ve středu Evropy by hrálo zásadní roli při přesunech vojenských jednotek ostatních armád zemí NATO. Česko jim má zajistit bezpečný průjezd a související servis, jako je čerpání pohonných hmot nebo nocleh.
Jak přiznává ministerstvo obrany, úředníci vidí několik bodů, kde by mohly v takové situaci nastat potíže, i proto, že v přesunech vojsk po Česku svou roli mají obce a kraje.
„Obecně narážíme na limity při zajišťování přesunů spojeneckých sil přes naše území v potřebném tempu. Ať už se jedná o povolování přesunů, vytyčení tras, zajištění souladu s běžným provozem či vytvoření podmínek pro odpočinek, bude nezbytné jasně vymezit, jak k těmto otázkám přistupovat,“ napsala k tomu redakci mluvčí obrany Magdalena Hynčíková.
Změny se chystají
Na tom, že je revize krizové a branné legislativy nezbytná, se opakovaně shodují politici napříč stranami. Za jednu ze svých priorit to označil taky ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
„Ministerstvo obrany plánuje do konce 2027 předložit vládě návrhy na úpravu tří hlavních zákonů, které zastřešují zajišťování obrany České republiky: zákon o ozbrojených silách, zákon o branné povinnosti, zákon o zajišťování obrany,“ slibuje jeho resort s tím, že je ještě brzy předjímat, jak budou změny vypadat.
Na revizi krizových stavů pak pracuje ministerstvo vnitra. „Aktuálně probíhá diskuze a přípravy na odborné úrovni, není vhodné teď komentovat jednotlivé možnosti a závěry,“ potvrdila redakci mluvčí resortu Hana Malá. Změny by prý mohly začít platit v roce 2029.
Aktivní jsou i jednotliví zákonodárci. Jak upozornil server Novinky.cz, předseda senátní komise pro ústavu Zdeněk Hraba (nestr. za ODS a TOP 09) minulý týden představil nápad na vznik speciálního výboru, který by rozhodoval v případě, kdy by se nemohl sejít Parlament, který je ale potřeba k vyhlášení válečného stavu nebo nasazení vojáků.
„Byl by to stálý výbor Parlamentu, poměrně složený z poslanců a senátorů, kteří by byli voleni na ustavujících schůzích Senátu a Poslanecké sněmovny. Šlo by o maximálně patnáct, dvacet lidí, kteří by byli okamžitě k dispozici v případě nějaké krizové situace,“ plánuje Hraba s tím, že nyní čeká, s jakými změnami přijdou ministerstva.
„Pokud by to ministerstvo vnitra nepřipravilo nebo bylo příliš liknavé, tak jsem ochoten tuhle rukavici zvednout a připravit to za sebe, protože si myslím, že je to fakt strašně důležitá věc,“ dodává senátor.
