Článek
Výzkumníci Özlem Türeciová a Ugur Sahin s Biontechem jednají o tom, kolik úkolů a patentů připadne jejich nově zakládané laboratoři. S odvoláním na zapojené zdroje o tom píše deník Handelsblatt. Podle něj se manželé, kteří stojí za vývojem první vakcíny proti koronaviru, rozhodli vydat netradiční cestou.
Jejich budoucí firma ještě nemá jméno, vědci ji ale chtějí zasvětit vývoji nového typu protilátek, které by v těle odstraňovaly nádory. Projekt RiboMAB je v tuhle chvíli daleko od možnosti komerčního využití a Sahin s Türeciovou chtějí se svou novou laboratoří dosáhnout průlomu.
V momentě, kdy se tak stane, by prý ale zodpovědnost nad dalším výzkumem měla opět připadnout Biontechu.
Z Biontechu se během pandemie stala jedna z nejhodnotnějších firem ve farmaceutickém průmyslu. Díky využití mRNA technologie dokázala rychle vyvinout jednu z prvních – a zároveň nejúčinnějších – vakcín proti covidu-19.
Hodnota společnosti kvůli tomu na nějakou dobu přesáhla v přepočtu 2,5 bilionu korun, což zakladatelům otevřelo dveře k obřím investicím do nových projektů. Sahin a Türeciová, kteří se seznámili při vědecké práci a od roku 2002 jsou manželé, se chtějí odchodem z Biontechu vrátit k čistému výzkumu.
Co je to mRNA?
- mRNA se dá jednoduše popsat jako nosič informace s pokynem pro diferencované buňky svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek tzv. spike proteinu (neboli S proteinu), který je jedinečný pro SARS-CoV-2. Protože se vyrobí jen část S proteinu, nemůže očkované osobě uškodit, ale i tato malá část S proteinu je schopna vyvolat u očkovaného nejen tvorbu protilátek proti covidu-19, ale také indukovat komplexní imunitní odpověď, a tím očkovaného chránit před onemocněním covid-19.
- mRNA vakcíny neobsahují živý virus, a není tedy žádné riziko, že by u očkované osoby vyvolaly onemocnění, proti kterému se očkuje.
- mRNA obsažená ve vakcíně nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkované osoby, tedy nemůže měnit nebo upravovat DNA očkovaného.
Zdroj: NZIP
„Özlem a já jsme připraveni být zase jednou průkopníky,“ okomentoval odchod z Biontechu Sahin, který v někdejší firmě dlouho působil coby generální ředitel. „Od začátku jsme usilovali o to, aby naše věda vedla ke skutečnému zlepšení léčby pacientů,“ dodal k tomu vědec narozený v Turecku.
Podle informací Handelsblattu jsou ale jednání s Biontechem komplikovaná. Manželé-zakladatelé si v něm ponechají menšinový podíl a výměnou za to by měli dostat přístup k některým patentům a technologiím. Obě firmy by měly v budoucnu spolupracovat a taky by si neměly konkurovat. Každá se tak zaměří na jinou oblast.
Biontech má i nadále pracovat na vývoji mRNA látek, včetně těch, které se mají využívat při individualizovaných léčbách rakoviny. Nová firma bude naopak řešit projekty, které jsou teprve v rané fázi. Vedle již zmíněných protilátek na odstraňování nádorů má jít taky o genetickou úpravu buněk pacienta, které by následně ničily rakovinotvornou tkáň.
Osobnosti obou zakladatelů ale mohou vést k personálnímu zemětřesení. Z Biontechu by do nové laboratoře mohlo odejít mnoho klíčových vědců. Podle informací Handelsblattu se sice Türeciová a Sahin mají smluvně zavázat, že ve své dřívější firmě nebudou aktivně hledat zaměstnance. Zhruba tři stovky z nich by ale měly do nového podniku přejít.
Samotný Biontech mezitím hledá nové vedení a jednou z hlavních priorit při výběru nového šéfa je údajně i to, aby uměl dobře vycházet ze Sahinem. Ten totiž bude i nadále hrát klíčovou roli nejen coby menšinový akcionář, ale i coby partner při výzkumných projektech.
Německo omezuje podporu u léčiv
Firma se sídlem v Mohuči je díky svému úspěchu během pandemie jedním z největších jmen německého farmaceutického průmyslu. Ten ale nyní prochází složitou fází kvůli nové politice vlády Friedricha Merze. Spolkové ministerstvo zdravotnictví totiž oznámilo radikální úsporný program, který dopadne i na obchod s léčivy.
Ministryně Nina Warkenová chce prosadit přísnější cenové regulace i léků a farmaceutické firmy mají být nucené rozšířit počet povinných slev pro odběratele. V praxi by to mělo zlevnit medikamenty. Řada výzkumných firem to ale považuje za nebývalý zásah do trhu, na který bude těžší přivádět nové léky.
Například americký koncern Eli Lilly už výrazně seškrtal chystané investice pro své německé závody, které mají vyrábět injekce na hubnutí. Z původních asi 55 miliard korun do nich firma vloží asi jen polovinu peněz. Podle Eli Lilly totiž plány Warkenové povedou k výraznému poklesu marží a tím i výdělkům.
Tamní ministerstvo zdravotnictví chce zároveň zakročit proti tomu, aby lékaři svým pacientům zpravidla doporučovali výrobky od etablovaných koncernů, které bývají zpravidla dražší. Zdravotní pojišťovny by měly do budoucna vytvářet soupisy podobně účinných léčiv, a doktoři by pak měli ideálně doporučit ta, která vychází levněji.
Na chystanou reformu už reagoval i výrobce léků Boehringer, který stojí za vynálezy látek Mucosolvan či Dulcolax. Také tato firma v reakci na politiku ministryně škrtla své investiční plány v Německu, na které chtěla vydat v přepočtu skoro 25 miliard korun.
