Volno v práci kvůli nemoci nebo péči: Jak požádat a kolik peněz dostanete

Volno z práce čerpají lidé nejčastěji kvůli nemoci. Podle statistik za loňský rok odstonali zaměstnanci v Česku průměrně 17 dní. Často se volno čerpá i na péči o děti, kdy nastupuje většinou zaměstnankyně na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

Oficiálně se podle zákoníku práce nazývá takové volno „překážkou na straně zaměstnance“. Do překážek patří celá řada životních situací, které se dělí do tří skupin:

Důležité osobní překážky – sem patří například právě nemoc, mateřská, otcovská nebo rodičovská dovolená nebo ošetřování a péče o blízké.

Jiné důležité osobní překážky v práci – jde například o návštěvu lékaře, problémy v dopravě, svatbu, narození dítěte, úmrtí příbuzného, doprovod příbuzného k lékaři, pohřeb kolegy, stěhování nebo i hledání nového zaměstnání.

Překážky v obecném zájmu – jde o situace, kdy žádáte volno z práce kvůli své veřejné funkci nebo kvůli účasti ve volební komisi nebo u soudu nebo pomáháte při požáru či povodni, případně se rozhodnete vstoupit do armády.

V tomto článku se zaměříme na první skupinu „překážek“, a to těch důležitých a také nejčastějších a hlavně placených.

Do důležitých osobních překážek patří:

U překážek v práci platí, že je musí zaměstnanec oznámit zpravidla svému nadřízenému, jakmile o nich bude vědět. O některých, typicky o nemoci, samozřejmě dopředu nevíte, takže ji musíte nahlásit „bez zbytečného průtahu po jejím vzniku“.

Zákoník práce neříká, jak přesně máte o své nemoci nebo jiné překážce zaměstnavatele informovat. „Do úvahy proto přichází informování nadřízeného zaměstnance nebo personálního útvaru jakoukoliv vhodnou formou, například telefonicky, krátkou textovou zprávou (SMS) nebo e-mailem, případně i prostřednictvím třetí osoby, například jiného zaměstnance téhož zaměstnavatele,“ radí na svých stránkách ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Zákoník také nestanovuje, jak má zaměstnanec prokázat existenci překážky v práci. U nemoci nebo péče o blízké se to ale většinou řeší rozhodnutím lékaře, tedy vydanou eNeschopenkou, ať už na dočasnou pracovní neschopnost, karanténu, či ošetřovné.

Do firmy eNeschopenku nenesete ani neposíláte, vše už je elektronické. Zaměstnavatel ji dostane prakticky hned po odeslání.

Řada zaměstnavatelů nabízí formou benefitu takzvané sick days. Hodí se ve chvíli, kdy vám není dobře, ale tušíte, že se potřebujete jen den dva vyležet. Pak je optimální čerpat právě tento benefit. Za tyto chybějící dny totiž dostanete stejné peníze, jako byste byli v práci. To u pracovní neschopnosti neplatí.

Když ale zaměstnavatel takové benefity nemá nebo tušíte, že budete nemocní déle, a tudíž k lékaři zamíříte, omluvte se v práci co nejdříve. Ideálně ještě před začátkem pracovní doby, aby šéf počítal s vaší absencí, a tedy s čerpáním zákonného volna.

Abyste jako nemocní nepřišli o výdělek, máte nárok při dočasné pracovní neschopnosti na náhradu mzdy, případně nemocenské.

Pokud vám k vyléčení postačí 14 dní, dostanete náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrné mzdy nebo platu (u státní správy) za uplynulé čtvrtletí. Vyplácí ji zaměstnavatel. „Nejde o 60 procent běžné výplaty za celý měsíc, ale o náhradu za konkrétní neodpracované hodiny podle rozvrhu směn. Proto může být výsledná částka u dvou zaměstnanců se stejnou mzdou odlišná, pokud mají jinak rozvrženou pracovní dobu,“ uvádí právník Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnyadvokat.cz.

Zaměstnavatel může kontrolovat, zda dodržujete režim dočasně práce neschopného. Tedy že jste skutečně doma a maximálně čerpáte povolené vycházky. Kontrolu nemusí provádět osobně, ale ten, kdo ji za něj provede, se musí prokázat.

„Pokud zaměstnanec režim poruší, na straně zaměstnavatele může dojít ke krácení nebo neposkytnutí náhrady mzdy za prvních 14 dnů,“ doplňuje Ondřej Preuss, podle něhož může porušení režimu ve zvlášť závažných případech vést i k výpovědi. „To se týká zejména situací, kdy zaměstnanec neschopenku zjevně zneužívá,“ dodává právník.

Když budete nemocní déle, dostanete od 15. dne dávku ze systému nemocenského pojištění – takzvané nemocenské. Tu vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na základě eNeschopenky a podkladů od zaměstnavatele.

Nemocenské se počítá za každý den včetně víkendů, a to z vašeho denního vyměřovacího základu, který se dále redukuje. V roce 2026 platí tři redukční hranice: 1633 korun, 2449 korun a 4897 korun. Do první hranice se započítává 90 procent, z části mezi první a druhou 60 procent, z části mezi druhou a třetí 30 procent. K částce nad třetí hranici se už nepřihlíží.

Výše nemocenského je 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 procent od 31. do 60. dne a 72 procent od 61. dne. Dávka se tedy postupně zvyšuje. Maximálně můžete nemocenské pobírat 380 dní. Při dlouhodobé nemoci platí, že na konci každého měsíce musí lékař potvrdit sociální správě, že trvá vaše dočasná pracovní neschopnost.

Sociální správa samozřejmě také provádí kontroly, zda režim nemocného dodržujete. Pokud by vás kontrola doma nezastihla, bude chtít vysvětlit důvod absence. Když ho nepředložíte, může vám nemocenské krátit nebo ho dokonce sebrat až na 100 kalendářních dnů. Při nemoci nesmíte vykonávat práci, pro kterou jste byli uznáni práce neschopným. Takže i kdybyste chtěli alespoň část práce z domova vyřídit, nemůžete.

Zaměstnavatel vám musí držet stejné místo, i když budete na překážkách kvůli nemoci dlouho. Tedy pokud pracoviště třeba nezruší.

Mezi hlavní překážky na straně zaměstnance patří také nařízená karanténa. Tu vám stanoví nejčastěji krajská hygienická stanice, případně ošetřující lékař. A to ve chvíli, kdy mají třeba podezření že jste byli vystaveni nějakému nakažlivému infekčnímu onemocnění a mohli byste ho dál šířit.

U karantény platí vlastně to samé co u dočasné pracovní neschopnosti. Lékař, případně hygiena vystaví eNeschopenku a pošlou ji zaměstnavateli. Opět po dobu prvních 14 dní pobíráte náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 15. dne vám začne sociální správa vyplácet nemocenské. Volno vám zaměstnavatel musí poskytnout na celou dobu karantény.

Mateřskou dovolenou čerpají zaměstnankyně v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě na 28 týdnů v případě jednoho dítěte. Pokud se jim narodí dvě děti nebo i více, tak mají nárok na 37 týdnů volna.

Na mateřskou se nastupuje zpravidla šest až osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Ten řekne gynekolog nastávající matce a zároveň ho pošle elektronicky na Českou správu sociálního zabezpečení. Ženě buď pošle SMS zprávou, přes e-mail nebo papírovou formou identifikátor, který ona předá zaměstnavateli a zároveň mu řekne, kdy na mateřskou chce nastoupit. Žádost o pracovní volno může podat pomocí formuláře ČSSZ. Zaměstnavatel musí volno poskytnout.

Pokud zaměstnankyně vyčerpá před porodem méně než šest týdnů volna, protože k porodu došlo dříve, prodlouží se jí mateřská dovolená po porodu, a to tak, aby vždy trvala celkem 28 týdnů. Nebo 37 týdnů v případě vícečetného porodu.

Pokud zaměstnankyně vyčerpá před porodem méně než šest týdnů mateřské dovolené z jiných důvodů, třeba proto, že chce ještě pracovat, má ode dne porodu nárok na mateřskou dovolenou již jen v délce 22 týdnů nebo 31 týdnů v případě vícečetného porodu.

Když dítě po porodu zemře, má žena nárok na 14 týdnů mateřské dovolené. Zároveň platí, že mateřská dovolená se nemůže přerušit po dobu prvních šesti týdnů po porodu, a to i kdyby zaměstnankyně chtěla a projevila zájem se vrátit do práce. Zaměstnavatel ji do práce pustit nesmí.

Na mateřské pobírá žena peněžitou pomoc v mateřství, jejíž výše se odvíjí od mzdy, ale vyplácí ji sociální správa. Vypočítá se jako 70 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu. Více jsme o mateřské psali zde: Kdo má nárok na mateřskou a jak ji spočítat

Na pracovní volno mají nárok také zaměstnanci, kteří čerpají dávku otcovské poporodní péče. Je určena mužům, kteří chtějí pomáhat s péčí o svého potomka v období prvních šesti týdnů po jeho narození. Mohou ji ale čerpat také muži či ženy, kteří převzali do péče (například pěstounské) dítě ve věku do sedmi let.

Stát dávku vyplácí po dobu maximálně 14 dnů, takže otcovskou dovolenou můžete čerpat také jen 14 dnů. Termín nástupu si volíte sami, ale pouze v období ode dne porodu do šestého týdne věku dítěte. Nejprve musíte zaměstnavateli oznámit, kdy chcete na otcovskou dovolenou nastoupit. Uvádíte:

Jak to uděláte, je na vás. Vzorové oznámení může vypadat třeba takto: Vzor hlášení zaměstnance. Ke stažení a vyplnění jsou umístěna zde.

Hned po uplynutí mateřské dovolené většina žen žádá nadřízeného o navazující rodičovskou dovolenou. Mohou ale o ni žádat i muži – otcové. Žádost o čerpání rodičovské dovolené by rodič měl zaměstnavateli poslat alespoň 30 dnů před nástupem na tuto dovolenou.

Žádost musí být písemná a musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně. Nemusíte tedy hned sdělit, jak dlouho na rodičovské budete, ale uvedete, že ji budete čerpat například rok a měsíc před uplynutím této doby podáte žádost novou na další vámi zvolené období.

Zaměstnavatel je stejně jako u ostatních důležitých překážek povinen nepřítomnost v práci omluvit.

Na rodičovské dovolené čerpá rodič příspěvek, aby byl po dobu péče o dítě alespoň částečně finančně zabezpečen. Vyplácí ho úřad práce. Celkem činí 350 tisíc korun na jedno dítě, od ledna 2027 se bude zvyšovat na 400 tisíc korun. Více o rodičovské dovolené a příspěvku jsme psali zde: Jak můžete čerpat rodičovský příspěvek, jak žádat o dovolenou a co se chystá.

Volno z práce budete mít ze zákona také v případě, že vám onemocní dítě nebo někdo blízký z rodiny, se kterými bydlíte ve společné domácnosti, a musíte se o něj postarat. Lékař nemocné osoby vám vystaví „rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) a odešle jej elektronicky správě sociálního zabezpečení.

Pokud lékaři sdělíte kontaktní údaje, tedy telefon nebo e-mail, obdržíte identifikátor elektronicky. Vy musíte informovat svého zaměstnavatele o tom, že zůstáváte doma na „ošetřovačce“, a sdělíte mu identifikátor, který vám předal lékař. Požádáte o volno třeba pomocí formuláře, který nabízí na svých stránkách ČSSZ.

Na ošetřovačce můžete být nejdéle devět dní. Výjimkou jsou případy, kdy je rodič samoživitel. Ten může čerpat ošetřovné až 16 dní, pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku.

Po skončení ošetřování musíte zaměstnavateli říct počet dní, které jste ošetřováním strávil, nebo údaje o ošetřované osobě. Vyplníte formulář, který zaměstnavatel zašle na sociální správu. Ta vám vyplatí náhradu mzdy, a to ve výši 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

Ošetřování člena rodiny: O koho můžete pečovat a kolik dostanete?

Postup při podání žádosti o volno v práci kvůli potřebě dlouhodobě pečovat o blízkého je stejný jako u klasického ošetřovného. Předáte zaměstnavateli identifikátor, který jste získali od lékaře, a požádáte o poskytnutí volna.

Můžete ho čerpat až tři měsíce, respektive 90 dní, a po tu dobu máte své původní místo jisté. Zaměstnavatel vám volno musí poskytnout. Opět dostanete za dobu péče náhradu mzdy od státu, a to ve výši 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Orientační výši dávky spočítá například kalkulačka MPSV.

Dlouhodobé ošetřovné: Jak o něj žádat a kolik dostanete za péči o blízkého