Článek
Brzy uplynou dva roky od momentu, kdy zpráva bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho varovala EU, že musí zvýšit vlastní konkurenceschopnost. Od toho momentu Evropská komise chrlí legislativní návrhy, jež mají pomoci kontinentu neupadnout do ekonomické podřízenosti vůči Číně a USA.
Už při publikaci reportu zněla ze strany odborníků varování, že EU musí pro záchranu vlastní ekonomické suverenity přidat. Podle monitorovacího nástroje Draghi Observatory zatím EU zavedla jen necelých 16 procent návrhů ze zprávy. Podle šéfky Zastoupení Evropské komise v Česku Moniky Ladmanové ale postupuje Evropa nejrychlejší možnou cestou.
„Celé se to teď posouvá tak rychle, jak je to v rámci unijních procesů vůbec možné,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Je pravda, že Evropská unie je pro publikum v České republice téma, které nebudí nejradostnější reakce,“ říká Monika Ladmanová.
Vystudovaná právnička pracovala v minulosti v technologické firmě IBM. Působila též v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy promluvila o euroskepsi Čechů i o tom, jaké má Unie šance, že se jí tentokrát podaří propojit trhy členských států sedmadvacítky v jeden celek.
Draghiho zpráva bude mít zanedlouho dvouleté výročí. Zpráva v září 2024 hrozila, že EU musí přidat. O dva roky později máme zavedených zhruba 16 procent návrhů. Stíhá se EU zachránit ve smyslu zachování suverenity?
Pracujeme na tom. Draghiho zpráva byla pro Evropu budíčkem, reagovala na vývoj kolem nás, který je strašně rychlý. Od pandemie přes energetickou krizi, válku a ostrou globální konkurenci. Tam zasekl Draghi šíp a řekl: musíme zrychlit, protože jinak nebude Evropa konkurenceschopná a nebude stačit velkým hráčům na globálním trhu. Následně začaly padat ze strany Evropské komise návrhy, kterými by se urychlily investice do strategických oblastí a více se inovovalo, ať už jde o umělou inteligenci nebo obranu. Tam výsledky vidím.
Projevily se snahy Komise v praxi v Evropě či v Česku?
V návrzích Komise je patrný důraz na inovace, investice a zjednodušování pravidel. Každý legislativní návrh se dnes posuzuje perspektivou, jestli nezatěžuje podniky a jestli pomůže evropským firmám obstát v globální konkurenci. Přišlo uvědomění si toho, že bez investování to nepůjde. Všimněte si, že se například začaly zrychlovat povolovací procesy pro strategické investice. Draghiho zpráva nám dala jasný směr a Evropská komise se ho drží. Celé se to teď posouvá tak rychle, jak je to v rámci unijních procesů vůbec možné.
Draghi skutečně použil velmi silná slova. Ale smyslem jeho zprávy nebylo konstatovat porážku Evropy. Chtěl upozornit, že bez změny kurzu bude Evropa ztrácet. Z jeho zprávy je ale také jasné, že máme potenciál, špičkové vědce, úžasný průmysl a dostatek kapitálu. Jenom ho nedokážeme udržet v Evropě, aby podporoval třeba inovativní evropské firmy.
Hlavní ekonomická agenda EU se nyní pohybuje kolem propojení evropského trhu. Členské země dostaly od Komise úkoly i lhůty na jejich splnění, aby se včas podařilo prolomit tento dekády neřešitelný problém. Jak si v projektech jako Unie úspor a investic či digitální identita členského státu z pohledu Komise vede Česko?
Česká republika je průmyslová, exportní a otevřená země. Sama se snaží, aby jednotný trh EU byl dokončený. Součástí agendy Evropské komise je například zjednodušování pravidel pro podniky – předkládá sérii balíčků, které mají zjednodušit legislativu a snižovat administrativní zátěž pro firmy. Vždy se zaměřují na určitou oblast. Jeden z těch balíčků se týká i digitální agendy. Když přišlo na lámání chleba, členské státy se proti němu postavily. Jenže český byznys byl právě pro tento balíček a řekl, že ho potřebuje. Česká vláda ho vyslyšela a postavila se za tento návrh spolu s menší skupinou států. Není to ještě úplně dojednané, ale třeba v tomto případě si Česko vede dobře.
Co bude jinak?
O sjednocení evropského trhu se mluví dekády. Vlády členských států se k němu nedokázaly odhodlat a nyní Komise tvoří legislativy umožňující trh dokončit, jenže členské státy z toho mohou vycouvat stejně jako dosud.
Evropskou unii tvoří 27 suverénních států - záleží na nich, ne na rozhodnutí jedné instituce. Teď bude například zajímavé sledovat, jak se postaví k návrhu EU Inc., který je součástí návrhů k jednotnému trhu. Vychází i z Lettovy i Draghiho zprávy a opírá se o zavedení jednotné formy obchodní společnosti pro všechny země sedmadvacítky. Věřím, že Unie najde cestu, protože jsme v situaci, kdy musíme ustoupit od malicherností, abychom v situaci ohrožení zůstali úspěšní jako celek. Nyní nejde myslet jen na sebe.
Velká přidaná hodnota Draghiho zprávy je naléhavost a soustředění se na klíčové oblasti – ať už jde o levné energie, investice do inovací nebo zvýšení produktivity. Ty se propisují i do hospodářských doporučení, která od Komise dostávají členské státy každý rok. Tyto podněty se zakládají na datech, nikoliv na ideologii. Je na každé zemi, jestli si je vezme za své.
Návrhy propojující trh jsou mezi sebou provázané. Aby správně fungovala Unie úspor a investic, je důležité, aby stát měl zavedenou Evropskou peněženku digitální identity, na její fungování je navázané i digitální euro. Nevytvoří logika těchto návrhů nutnost prolomit české tabu, pokud jde o přijetí eura?
Cílem těchto úprav není donutit členské státy k přijetí eura. Rozhodnutí zůstává na členském státu. Smyslem vámi zmíněných kroků je posílit jednotný trh – například digitální peněženku mohou využívat i státy mimo eurozónu.
Vedete pobočku Evropské komise v jednom z nejeuroskeptičtějších národů EU. Navzdory tomu, že Česko zůstává finančním příjemcem již přes dvacet let, obraz Unie je u nás podle Eurostatu téměř nejhorší z Evropy. Čím si to vysvětlujete?
Je pravda, že Evropská unie je pro publikum v České republice téma, které nebudí nejradostnější reakce. Těch 22 let, kdy je Česko v EU, nebylo dostatečně využito k tomu, abychom si uvědomili, proč je důležité být součástí sedmadvacítky a proč je to dnes nutné i existenčně. Podle mě je hlavní příčinou skepse nedostatečná informovanost.
Co můžete udělat pro zlepšení informovanosti?
Dalo by se o EU více mluvit na školách. Dnes jsou generace lidí, které se do Unie narodily a už si ani nepamatují, jaké to bylo před vstupem. Nevím, do jaké míry se k nim dostanou informace o Unii, pokud se o ní nedozvědí ve škole. Jako Zastoupení Evropské komise se snažíme informovat, působíme mimo jiné aktivně na sociálních sítích. Víme, že na nich jsou i mladí lidé a snažíme se k nim informace dostat. Ale to je jen jedna linie.
Do komunikace se musí zapojit i členský stát a informovat o tom, co dělá, jak se chová na evropské úrovni, když jede třeba ministr vyjednávat na Radu. Bylo by odpovědné, aby si to všichni, kdo mají možnost spoluutvářet evropskou agendu, uvědomili. Chtěla bych, aby se v Bruselu objevilo více českých dopisovatelů. Zatím jsou tam jen veřejnoprávní média, za což buďme vděční. Ze soukromých je tam myslím jen TV Nova. Přitom to, co se rozhoduje v Bruselu, je pro českého občana velmi důležité.
