Od koncipienta po advokáta miliardářů. Kolik vydělávají právníci v Česku

Studium práv bývá často považováno za vstupenku k dobrému společenskému postavení i bohatším výdělkům. Realita je ale pestřejší, než se na první pohled zdá – pod pojem právník spadá celá řada profesí, od advokátů přes podnikové právníky až po soudce, notáře či exekutory. A jejich výdělky se mohou lišit i několikanásobně.

Společenské postavení právníků se za posledních dvacet let výrazně proměnilo – právo už dnes není doménou pouze soudních sporů nebo advokátních kanceláří. Rostoucí regulace podnikání, digitalizace ekonomiky i stále složitější legislativa způsobily, že právníci se stali běžnou součástí vrcholového managementu firem i veřejných institucí.

„Zatímco dříve byli často vnímáni jako lidé, kteří řeší problémy až ve chvíli, kdy nastanou, dnes pomáhají rizikům především předcházet. Tomu odpovídá i dlouhodobě vysoká poptávka po zkušených odbornících, zejména v oblastech obchodního práva, pracovněprávních vztahů, ochrany osobních údajů, compliance nebo regulace digitálních technologií,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.

Na odměňování je podle něj tato proměna dobře patrná, ale současně je potřeba rozlišovat mezi dvěma odlišnými světy. Podnikoví právníci jsou zaměstnanci firem a jejich úkolem je především předcházet právním rizikům, nastavovat smluvní vztahy nebo zajišťovat soulad podnikání s legislativou.

Jejich mzdy se za posledních dvacet let více než zdvojnásobily. Zatímco kolem roku 2005 se běžně pohybovaly mezi 30 až 40 tisíci korunami měsíčně, dnes zkušený podnikový právník nejčastěji vydělává 70 až 100 tisíc korun, vedoucí právních oddělení velkých společností pak podle Halbrštáta může často dosáhnout 120 až 180 tisíc korun měsíčně.

Úplně jinou ekonomiku má ale advokacie. „Zde příjmy neurčuje platová tabulka, ale kvalita klientely, reputace kanceláře a schopnost získávat nové obchodní příležitosti. Advokáti zastupující velké korporace, investiční fondy nebo nejbohatší podnikatele mohou fakturovat 5 tisíc až 12 tisíc korun za hodinu, u nejuznávanějších partnerů předních českých a mezinárodních kanceláří i více,“ popisuje Halbrštát.

Jejich roční příjmy se podle něj běžně pohybují ve vyšších jednotkách milionů korun a u partnerů největších advokátních kanceláří nebo advokátů zastupujících miliardáře mohou dosahovat i desítek milionů korun ročně.

„Na druhou stranu je třeba dodat, že jde o velmi úzkou skupinu právníků. Naprostá většina advokátů se pohybuje na podstatně nižších příjmových úrovních a zároveň nese podnikatelské riziko, náklady kanceláře i odpovědnost za získávání klientů,“ dodává.

Vysokých příjmů mohou dosahovat také právníci na volné noze, nicméně analytik pracovního portálu JenPrace.cz Michal Španěl upozorňuje, že tyto výdělky lze těžko srovnávat.

„U právníků na volné noze může být strop ještě výrazně výše, tam už ale není fér tvrdit, že si vydělají například o 30 nebo 50 procent více. ISPV sleduje zaměstnanecké mzdy, nikoliv srovnatelný čistý výdělek OSVČ. Freelancer navíc z fakturace platí vlastní náklady a nese riziko období bez zakázek. Jinými slovy: advokátní zkouška otevírá dveře k výrazně vyšším příjmům, vlastní klientela pak může otevřít další patro, ale už bez garantované podlahy,“ dodává.

Kapitolou samo o sobě je v rámci práva pozice koncipienta, která čeká ty absolventy práv, kteří by se rádi stali advokáty. Změna statusu koncipienta na advokáta je podmíněna mimo jiné tříletou délkou praxe a složením advokátní zkoušky. Obdobnou cestou procházejí i budoucí notáři, exekutoři nebo soudci.

Podle nejnovějších oficiálních dat MPSV/ISPV za rok 2025 byl medián hrubé mzdy advokátních koncipientů 39 724 korun měsíčně, průměr činil přibližně 43 500 korun, uvádí Španěl. „Naše data za první pololetí 2026 ukazují velmi podobnou úroveň nabídek – průměrná nástupní odměna koncipienta se pohybovala kolem 44 tisíc korun,“ dodává.

Přesto je koncipientů dlouhodobě nedostatek a jejich počty klesají. Zatímco v roce 2012 jich evidovala Česká advokátní komora více než 3639, v roce 2024 bylo aktivních advokátních koncipientů 2383. Rozdíly jsou navíc silně regionální a v některých místech nejsou vůbec, což v těchto oblastech zhoršuje dostupnost právních služeb.

Po získání praxe a posunu do samostatnější právnické role se podle Španěla odměna může poměrně rychle zvednout. MPSV uvádí u podnikových právníků a dalších právních specialistů medián 77 905 korun, u samotných podnikových právníků 82 530 korun.

„Proti koncipientům je to téměř dvojnásobek, nelze ale říct, že celý rozdíl způsobí samotná advokátní zkouška – v této skupině jsou zpravidla i výrazně zkušenější lidé. V nabídkách JenPráce.cz dosahovala letos obecná pozice právníka přibližně 60 500 korun nástupní odměny,“ vysvětluje.

Právě nástupní mzdy zaznamenaly v posledních letech nadprůměrný růst. V průměru se v tomto oboru mezi roky 2023 a 2026 zvýšily zhruba o třetinu, u některých pozic ještě výrazněji.

„Projevuje se kombinace vyšší poptávky po právních službách v soukromé sféře, zejména v regulovaných odvětvích a technologiích, a postupné snahy ve veřejném sektoru zlepšit odměňování zaměstnanců soudní správy,“ vysvětluje Španěl.

Významným impulzem je podle něj také tlak na digitalizaci justice a automatizaci procesů, který zvyšuje zájem o právníky se zkušeností s digitálním prostředím.

Ať už jde o mzdy, nedostatek koncipientů nebo rostoucí poptávku po specialistech, všechny tyto trendy podle Halbrštáta ukazují na jedno: právnická profese prochází zásadní proměnou. Největší změna ji podle něj teprve čeká v souvislosti s nástupem generativní umělé inteligence.

„Generativní umělá inteligence už dnes během několika minut připraví rešerši judikatury, analyzuje smlouvy nebo vytvoří první návrhy právních dokumentů. Rutinní práce, která byla ještě před několika lety významnou součástí každodenní agendy koncipientů i mladších právníků, bude postupně ustupovat automatizaci,“ vysvětluje.

O to větší hodnotu podle něj ale získají schopnosti, které žádný algoritmus nenahradí – tedy například strategický úsudek, vyjednávací dovednosti, obchodní myšlení, empatii při práci s klientem nebo schopnost převzít odpovědnost za konečné doporučení.

„Právník budoucnosti proto nebude úspěšný jen díky znalosti zákonů, ale především díky schopnosti propojit právo s byznysem, technologiemi a řízením rizik. Právě v tom se bude hodnota této profese v příštích letech nejvíce odlišovat,“ uzavírá.