Článek
Den po zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně demonstrovalo vedení Alternativy pro Německo (AfD) nabité sebevědomí. „CDU už není potřeba,“ prohlásila v pondělí dopoledne její spolupředsedkyně Alice Weidelová.
Krajně pravicová strana v neděli zvítězila na severovýchodě Německa se ziskem 38 procent hlasů a výsledek z roku 2021 více než zdvojnásobila. V Berlíně skončila třetí s 16 procenty.
Weidelová označila oba výsledky za „vynikající“. Podle ní se i v Berlíně ukazuje trend, že AfD postupně nahrazuje křesťanské demokraty.
„Lidé mají politiky CDU dost,“ řekla. Výsledek označila za „jasné potrestání Friedricha Merze“, který podle ní prosazuje levicovou politiku. „Tím zaniká i důvod existence takové strany, jako je CDU,“ dodala.
Později přitvrdila ještě víc. CDU podle ní už nikdy nevyhraje volby do Spolkového sněmu a stává se z ní pouze „okrajová strana“.
Spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová.
Samotní křesťanští demokraté v Meklenbursku-Předním Pomořansku historicky pohořeli a zůstali pod pětiprocentní vstupní hranicí. V Berlíně je volilo necelých 19 procent voličů.
Podobně jako Weidelová mluvil o straně kancléře Merze spolupředseda AfD Tino Chrupalla. „CDU už na východě není lidovou stranou,“ prohlásil. Už ráno v rozhlase řekl, že AfD křesťanské demokraty v Meklenbursku-Předním Pomořansku „rozdrtila“.
Prolomit hráz
Výsledek se AfD snaží využít také k novému tlaku na ostatní strany, aby ukončily její politickou izolaci.
Weidelová už v neděli večer prohlásila AfD za novou „lidovou stranu“ a znovu vyzvala CDU, aby opustila takzvanou protipožární zeď, tedy politickou izolaci krajní pravice. Dlouhodobým cílem AfD podle ní zůstávají koaliční rozhovory právě s křesťanskými demokraty. V pondělí Merzovi nabídla „rozhovory“.
Berlínská lídryně AfD Kristin Brinkerová zase tvrdila, že pomyslná hráz už nevede mezi CDU a AfD, ale uvnitř samotné CDU.
Sebevědomá rétorika má ale jasnou hranici. V Meklenbursku-Předním Pomořansku sice AfD volby vyhrála, žádná z ostatních stran s ní ale nechce vládnout. I její tamní lídr Leif-Erik Holm proto v pondělí připustil, že „nemá příliš velkou naději“, že by mohl sestavit vládu. AfD přesto nabídne ostatním stranám jednání.
Merz má jet do Moskvy
Vedení AfD zároveň využilo povolební tiskovou konferenci ke kritice zahraniční politiky kancléře.
Chrupalla vyzval Merze, aby odjel do Moskvy. Podle něj voliči žádají jinou „mírovou politiku“ a kancléř by měl cestou do Ruska přispět k tomu, aby se „prolomila spirála zbrojení“.
Weidelová pak potvrdila, že AfD sama chce otevřít „komunikační kanál k ruské straně“, podle jejích slov společně se Spojenými státy. Tvrdila také, že Washington i Moskva dnes v Německu považují AfD za „spolehlivého partnera“.
To vše v situaci, kdy řada evropských politiků a institucí varuje před možnou další eskalací ze strany Ruska vůči partnerům Ukrajiny.
Připomeňme, že německá vláda nedávno označila Rusko a jeho službu GRU za pachatele pokusu o útok na letišti v Lipsku.
Kreml v pondělním vyjádření přičítá úspěch AfD odklonu Německa od ruského plynu.
AfD se o obnovení kontaktů s Ruskem snaží dlouhodobě. Podle agentury Reuters stranické vedení plánuje na příští rok jednání s Putinovým ekonomickým zmocněncem Kirillem Dmitrijevem, mimo jiné o možném obnovení dodávek ruského plynu do Německa.
Nejtvrdší výrok si nakonec nechal meklenburský lídr AfD Holm. Výsledek CDU označil za ničivé znamení pro křesťanské demokraty a předpověděl, že Merz nevydrží ve funkci do konce roku. „Soumrak kancléře začal,“ prohlásil.
Ve stejnou dobu v Berlíně zasedalo předsednictvo CDU. Sám Merz v neděli krátce po uzavření volebních místností vystoupil s prohlášením k tisku. Výsledky v Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou podle něj pro stranu katastrofou, zároveň však bojovně dodal, že ve funkci kancléře a předsedy CDU hodlá prosadit avizované reformy.
