Jediný trest za „Fialovu“ kampeličku: Třicetimilionová pokuta pro ČSOB

„Byla to pračka špinavých peněz politiků z ODS,“ prohlásil v dubnu 2024 o Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) šéf ANO Andrej Babiš. A nebyl sám, kdo kampeličku, v níž měl „zapomenuté“ konto i tehdejší premiér a šéf ODS Petr Fiala, takto vylíčil. Z úst tehdejší opozice a dnešní vládní koalice padala slova o „Palermu“ a „zájmech české galerky“.

Česká národní banka (ČNB) poté skutečně zjistila nedodržování pravidel proti praní špinavých peněz. Odebrala Podnikatelské družstevní záložně licenci a ta skončila v likvidaci. Jenže co se týče několik let trvajícího policejního prověřování, to má hubené výsledky: Dodnes nebyl nikdo obviněn.

O údajné liknavosti orgánů činných v trestním řízení mluví někdejší člen záložny Pavel Wurst. Trestní oznámení na hlavní postavu kampeličky Kamila Bahbouha, svého bratrance, a jeho blízké podal už v roce 2021. Nařkl je z podvodů a další trestné činnosti.

Minulý týden dostal Wurst dopis z dozorujícího Městského státního zastupitelství v Praze. Vyplývá z něj, že pražská hospodářská kriminálka jednu větev případu kolem záložny stále šetří a podle žalobců už má „dostatek důkazů k vynesení konečného rozhodnutí“. Jenže podobné ujištění už Wurst slyšel. „To samé mi říkali loni v lednu a nic se nikam neposunulo,“ podotýká.

Z informací Seznam Zpráv vyplývá, že se aktivitami záložny stále zabývá také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ani zde není znám konkrétní výsledek. „Náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá či naopak nezabývá,“ reagoval mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Obdobně se vyjadřuje i mluvčí Policie ČR Jakub Vinčálek.

Podle bývalého hlavního představitele záložny Kamila Bahbouha se postupem času ukazuje, že se v záložně žádná trestná činnost neodehrála. „Nakonec ty verdikty svědčí o tom, že to byla nafouklá bublina,“ prohlásil Bahbouh pro Seznam Zprávy. Policie ho podle jeho slov za celou dobu, co kauza začala plnit stránky novin, přímo kvůli kampeličce ani jednou nevyslechla.

Podle Kamila Bahbouha, který v záložně známé stamilionovými výběry v hotovosti působil coby pokladník s klíčem od trezoru, po něm během uplynulých tří let chtěla policie pouze svědectví v jedné nepřímo související kauze – kolem zbrojařů a peněz určených na nákup munice pro Ukrajinu. „Ani v tomto případě jsem nebyl v situaci, že by mě někdo z něčeho podezíral,“ tvrdí Bahbouh.

Právě v souvislosti s tímto zbrojním případem Seznam Zprávy v prosinci 2023 do té doby neznámou záložnu poprvé nasvítily. Následoval text o tamním kontu premiéra Fialy i dalších lidí spojených s ODS (viz přehled klíčových textů Seznam Zpráv).

Bývalý pokladník Bahbouh jako údajný důkaz toho, že se uvnitř záložny nedělo nic nekalého, zmiňuje i závěrečnou zprávu likvidátorky kampeličky Martiny Jinochové Matyášové. Vyzdvihuje, že při likvidaci ústavu bylo vše řádně vypořádáno a nikdo nepřišel o peníze. „Žádné problémy, nikdo nekveruluje. Všichni dostali svoje vklady, dostali svoje podíly a dostali i příplatky ke kapitálu,“ prohlásil Bahbouh.

Jenže právě zpráva likvidátorky zmiňuje také trestní řízení. Píše se tam, že pohledávky některých klientů, kterým dosud nebyly vyplaceny vypořádací podíly, byly převedeny do soudní úschovy nebo do úschovy orgánů činných v trestním řízení „na základě usnesení o zajištění prostředků pro jimi vedená řízení“.

O co přesně se jedná a kterých klientů se to týkalo, likvidátorka na dotaz Seznam Zpráv s odkazem na bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti nechtěla sdělit. „Pokud se ptáte na představitele záložny, asi rozuměno členy jejích orgánů, pak těch se konečná zpráva o průběhu likvidace netýká,“ podotkla Jinochová Matyášová.

Minimálně jeden subjekt za kampeličku přece jen nepřímo pyká. Jde o ČSOB, která nedávno vyfasovala od České národní banky pokutu 30 milionů korun.

Že tato sankce souvisela především s tím, jak tato banka špatně hlídala Podnikatelskou družstevní záložnu, potvrdil zdroj Seznam Zpráv z centrální banky. ČSOB to kvůli bankovnímu tajemství nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.

Anonymizované rozhodnutí centrální banky popisuje klienta, jehož sama banka označila za problémového, neakceptovatelného či vysoce rizikového. Přesto u něj podle ČNB dostatečně nezjišťovala účel a povahu transakcí ani to, zda odpovídají jeho profilu. Jen mezi listopadem 2022 a listopadem 2023 tento klient uskutečnil 58 hotovostních výběrů. Z účtu přitom vybral celkem 136,4 milionu korun, také 3,75 milionu eur a 45 tisíc dolarů.

ČNB zároveň bance vytkla, že nedokázala dostatečně rozlišit vlastní operace tohoto klienta od platebních služeb poskytovaných jeho vlastním zákazníkům. Popis přitom nápadně sedí na Podnikatelskou družstevní záložnu.

ČSOB v reakci zdůrazňuje, že šlo o nedostatky ve starších kontrolních procesech, které už odstranila. „Šetření neodhalilo žádnou účast ČSOB na praní špinavých peněz,“ zdůrazňuje mluvčí banky Petr Milata. Podle něj ani nikomu v souvislosti se zjištěními nevznikla újma a nešlo o úmyslné jednání. Banka také tvrdí, že v některých dílčích otázkách si pravidla vykládala jinak než ČNB. Vyměřenou pokutu nicméně už v červenci uhradila.

Neformální šéf kampeličky Kamil Bahbouh přitom potvrdil, že Podnikatelská družstevní záložna účet u ČSOB opravdu měla. Tvrdí ale, že tato banka nebyla pro záložnu tou hlavní a že prý kampelička spolupracovala s dalšími asi osmi finančními ústavy. A pokud někdo v popsaném případě pochybil, byli to úředníci z banky, nikoli kampelička.

Bahbouhův bratranec Pavel Wurst vše popisuje trochu jinak. Tvrdí, že záložna měla centrální účet právě v ČSOB a že opakovaně zažil situaci, kdy tam Bahbouh chodil pro hotovost.

Každopádně pokud Podnikatelská družstevní záložna podobně spolupracovala s vícero ústavy, nabízí se i otázka, zda ČNB prověřovala také jejich postupy a zda tedy nemohou přijít další pokuty. Centrální banka to ale nechce komentovat. „Vzhledem k zákonem stanovené dohledové mlčenlivosti není možné poskytovat informace o konkrétních subjektech finančního trhu,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vlčková.

Na ČSOB přitom narazili inspektoři z centrální banky už při kontrole samotné kampeličky, po níž jí byla odebrána licence.

V neanonymizovaném kontrolním materiálu, s jehož obsahem se měly Seznam Zprávy možnost seznámit již zkraje loňského roku, se tato banka objevuje například v souvislosti s doplňováním hotovosti do pokladny Podnikatelské družstevní záložny.

ČSOB byla také zmíněna v pasáži, kde se vedení kontrolované záložny ohradilo proti tomu, že jí tento komerční ústav zablokoval účty a odmítl provést požadované transakce. Přitom celé jednání ze strany ČSOB označilo za „nezákonnou perzekuci“.

Pro připomenutí souvislostí: Právě zmíněná kontrola centrální banky v kampeličce poukázala na obrovské objemy hotovostních operací. Jen od začátku roku 2020 do srpna 2023 klienti záložny vybrali v „keši“ celkem zhruba 669 milionů korun. Ve stovkách milionů byly i vklady. ČNB přitom záložně vytkla, že u řady těchto transakcí, u kterých se točil stále stejný okruh klientů, dostatečně nezjišťovala jejich účel a okolnosti. Některé jednotlivé výběry dosahovaly desítek milionů korun či stovek tisíc eur.

Kamil Bahbouh v aktuálním rozhovoru pro Seznam Zprávy ale takové objemy nepovažuje za nic mimořádného. Tvrdí, že záložna fungovala podobně jako jiné finanční ústavy. Ostatně tohle už dříve tvrdil i původní zakladatel kampeličky Antonín Janák, advokát z Příbrami. „S deseti miliony lze přijít i do banky. Jestli v kampeličce brali takové peníze, mají na to rovněž právo, vždyť mají stejné oprávnění,“ argumentoval Janák, když popisoval historii a specifika tohoto mikroústavu.

Je zde ale ještě jedna okolnost, která se týká pozadí stále nedořešeného případu kampeličky. Jde o možné zájmy civilní rozvědky, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

Tajná služba podle dřívějších informací spolupracovala, a to i finančně, na projektu společnosti CyberGym Europe, která v Řitce nedaleko Prahy vybudovala centrum pro výcvik v oblasti kybernetické bezpečnosti. Kolem projektu se později rozhořel spor o stamiliony, které do něj civilní rozvědka údajně vložila.

Vazby přitom vedou přímo do Podnikatelské družstevní záložny. Kamil Bahbouh byl v představenstvu CyberGym Europe. I kybernetická firma byla členem kampeličky, stejně jako ovládající společnost Ragnarok či další člen představenstva Petr Vališ. Projekt CyberGym Europe řídil Martin Uher, někdejší příslušník rozvědky a šéf jejího kybernetického odboru.

ÚZSI ale odmítá některé spekulace, že se kvůli popsaným vazbám snaží mluvit i do aktuálního policejního šetření kolem kampeličky. „Úřad pro zahraniční styky a informace nikdy neovlivňuje, nebrzdí či neoddaluje řádné postupy orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Jaroslav Hrbek, kancléř ÚZSI.

Sám Bahbouh ale připouští, že se kolem CyberGymu dostal do kontaktu i konfliktu s tajnými službami. Blíže o tom ale mluvit nechtěl. „Já nemůžu říct pravdu,“ prohlásil.

O zpravodajských službách se přitom hovořilo už při samotné, již opakovaně popisované kontrole ČNB. V souvislosti s vysokými hotovostními výběry klientky íránského původu Bahbouh inspektorům centrální banky vysvětloval, že pokud by měl o jejích výběrech zaznamenávat do výkazů více informací, musel by si prý vyžádat zbavení mlčenlivosti a možnost uložit některé dokumenty od „příslušné služby, která je v tomto kooperativním orgánem“.

V případě jiného klienta ze zbrojního průmyslu pak podle záznamu ČNB zaznělo, že některé dokumenty byly záležitostí zpravodajských služeb země nacházející se ve válečném stavu. Myšleno Ukrajiny. Sama ČNB přitom upozornila, že nebylo vysvětleno, proč by právě pokladník záložny (Kamil Bahbouh) měl takovými informacemi disponovat.

Přesto Bahbouh jakékoli finanční propojení kampeličky se zpravodajskými službami kategoricky odmítá. „Z ÚZSI ani z žádné jiné tajné služby směrem do kampeličky nebo do žádné firmy, kde jsem byl, ať už v jakékoliv pozici, žádné peníze nikdy nešly,“ tvrdí bývalý neformální šéf záložny.

S přispěním Vojtěcha Blažka