Je to právě 50 let, kdy odletělo do neprobádaných končin patnáct členů československé horolezecké expedice Peru 1970. Zkušení a trénovaní horolezci, kteří vyrostli převážně mezi skalními věžemi Skaláku v Českém ráji, byli z pochopitelných důvodů motivováni i smělými plány ČSSR. Osudnou expedici provázely problémy už od počátků.
Foto: archiv Vladimíra Procházky ml. Fotografie z horolezecké přípravy, Skalácká tlupa na Suškách. Nejvýše leze člen budoucí expedice Jiří Jech. V zimě 1968 skupina na náročný výstup trénovala, jejich důkladná fyzická příprava dala i základ dnes legendárnímu lyžařskému závodu Jizerská 50.
Oddíl TJ Lokomotiva Liberec měl na počátku jiné plány, a to vyrazit na Aljašku a jejich cílem měla být nejvyšší severoamerická hora Mount McKinley. Tento plán však zarazily politické okolnosti vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Skupina proto přišla v roce 1969 s novým cílem, peruánskou Huandoy, která je vysoká 6360 metrů.
Foto: Muzeum Českého ráje v Turnově Fotografie raritního odznaku, který si skupina nechala vyrobit, ještě před tím než byla expedice na Aljašku zrušena. Odznak je součastí sbírky Vladimíra Chrousta, ml.
Je čtvrtek 23. dubna 1970 a skupina odlétá do hlavního města Limy. Na palubě letadla chyběl liberecký horolezec Jiří Bolech. Bylo mu sděleno, že není v zájmu republiky, aby kamkoliv vycestoval. To mu zachránilo život.
Při příletu do peruánské Limy zjistili českoslovenští horolezci první nepříjemnost. Jejich několikatunové vybavení odeslané do Peru lodí ještě nedorazilo. Nervozita stoupala každým dnem. Horolezecké vybavení dorazilo po dvou týdnech čekání, původní obsah zavazadel byl ale značně odlehčen.
Foto: Heckel, Vilém. Poslední hora, 1970 Skupina se konečně mohla posunout k vysněnému cíli. Krása peruánské přírody je uchvátila a nadšeně o ní básnili v dopisech domů.
Na snímku pevně stojí základní tábor u jezera Llanganuco. Členové expedice poznávali okolí a připravují se na výstup. Do první tragédie, která skupinu potkala, zbývaly dva dny.
18. května 1970 se během jednoho z přesunů v lehkém, chodeckém terénu uklouzl nejlepší lezec výpravy Ivan Bortel. Po třicetimetrovém pádu byl na místě mrtev. Výprava začala uvažovat o konci expedice.
Foto: Heckel, Vilém. Poslední hora, 1970 „Po Ivanově smrti jsme zdrceni. Pořád se mi vrací pohled na něho. Když jsem ho viděl, byl to pro mě nejhorší okamžik v životě. Cítil jsem se na pokraji zhroucení, byl jsem unavený, zhroucený,“ psal do Československa jeden z členů expedice.
Protože ztratili nejzkušenějšího lezce, rozhodli se, že zdolávání Huascaránu změní. Těžší výstupy zavrhli úplně, rozhodli se vylézt na Huascarán nejlehčí cestou a pak co nejrychleji zpátky domů.
31. května v neděli odpoledne v 15:23:31 místního času zasáhlo Peru silné zemětřesení a trvalo pouhých 45 sekund.
Otřesy o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice destabilizovaly severní stranu hory Huascarán. Z hory se uvolnila lavina obsahující led, sníh a kamení. Na údolí města Yungay a vesnici Ranrahirca se řítila rychlostí až třista kilometrů v hodině. Vzdálenost 28 km a výškový rozdíl 4 tisíce metrů zdolala lavina za pouhé 4 minuty.
Lavina pohřbila základní tábor čtrnáctičlenné československé expedice. Město Yungay bylo srovnáno se zemí. Huascarán a rok 1970 je od té doby synonymem největší tragédie v dějinách expedičního lezení.
Jednalo se vůbec o největší přírodní katastrofou v Jižní Americe při které zemřelo sedmdesát tisíc Peruánců.
Foto: archiv Vladimíra Procházky ml. Expedice Peru 1970 byla první horolezeckou expedici, z níž se nikdo nevrátil. Členové: Arnošt Černík (44 let), Milan Černý (26 let), Vilém Heckel (52 let) , Jiří Jech (38 let), Valerián Karoušek (41 let), Jaroslav Krecbach (24 let), Miloš Matras (37 let), Ladislav Mejsnar (34 let), Milan Náhlovský (26 let), Bohumil Nejedlo (38 let), Zdeněk Novotný (32 let), Jiří Rasl (34 let), Svatopluk Ulvr (32 let), Václav Urban (35 let) a také jejich peruánský přítel P. N. Diaz
Foto: archiv Vladimíra Procházky ml. Symbolický pohřeb se odehrál v Čechách v kruhu přátel horolezců.
Foto: archiv Vladimíra Procházky ml. Po expedici skoro nic nezůstalo. Ani samotní členové nebyli nikdy nalezeni, indiáni našli tělo jednoho, které při tání sněhu vyplavila voda do jezera. Ten jediný má v Peru hrob.
Foto: archiv Vladimíra Procházky ml. Na památníku, který stojí nedaleko místa bývalého základního tábora expedice, je umístěn tento nápis: „V květnu roku 1970 stál u jezera Llanganuco základní tábor československé horolezecké expedice. Při zemětřesení dne 31. 5. 1970 byl zasypán kamennou a sněhovou lavinou z vrcholu Huascaránu. Všichni členové expedice spolu se svým chilským přítelem zahynuli. Vzpomínáme na Vás, kamarádi“.
Foto: archiv Vladimíra Procházky ml. Závod Jizerská 50 nese přídomek „Memoriál expedice Peru 1970“ a jezdí se na počest zemřelých horolezců. Právě oni založili Jizerskou padesátku za účelem přípravy na sezónu. První testovací závod výkonnosti horolezců TJ Lokomotiva Liberec se jel v roce 1968.
Mezi zemřelými členy expedice byl také fotograf Viléma Heckel, který bude mít letos na podzim výstavu fotografií v Muzeu Českého ráje v Turnově, kde je od loňského roku také instalována nová expozice horolezectví.