Hlavní obsah

Klimatický summit COP26 s odstupem a v souvislostech – co přinesl?

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Jaké jsou výsledky listopadové klimatické konference v Glasgow a co se vlastně podařilo dojednat?

Reklama

Článek

Některé události má smysl komentovat až s odstupem, když zřetelně vidíme všechny důsledky a souvislosti. Proto jsme v podcastu 2050 zpětně zaměřili pozornost na klimatický summit COP26, který se konal loni ve skotském Glasgow.

Aktuality z konference se často točily okolo průvodů aktivistů v Glasgow, neúčasti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebo závěrečné námitky k výslednému dokumentu ze strany Indie. Média ze summitu prezentovala zajímavá, ale poměrně povrchní témata, a ne každý měl možnost zachytit, jaké jsou tedy ty opravdu podstatné výsledky mezinárodní konference.

Tím hlavním a oficiálním výsledkem je především dokument Glasgow Climate Pact, na kterém se v rámci vyjednávacích procesů shodly smluvní strany Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). V Glasgow jej podepsalo 197 států světa včetně České republiky.

Ve finálním textu se dočteme třeba to, že se státy zavazují směřovat k omezení oteplení maximálně o 1,5 °C.

„To je potvrzení Pařížské dohody. Zejména důraz na to, že ten cíl, ke kterému se strany odhodlávají směřovat, není 2 °C, tedy ten vyšší, ale maximálně 1,5 °C. Z hlediska vědeckých výzkumů my víme, že oteplení menší než 1,5 °C prakticky není dosažitelné. To, co je ve finálním dokumentu z Glasgow, je vlastně vyslovení vůle směřovat na to nejnižší možné oteplení,“ analyzuje pasáž Ondráš Přibyla, ředitel Fakta o klimatu.

V kapitole o mitigaci (předcházení nebo zmírňování změn klimatu) se zase uvádí, že státy uznávají nutnost zvýšeného úsilí během kritické dekády do roku 2030 a vyzývají země k urychlení přechodu k nízkoemisní energetice.

„Přijde mi důležitý detail, a to, že text označuje následující dekádu za kritickou, klíčovou. A vlastně je to nějaké potvrzení toho, co říkají vědci – teď, když se nám podaří ty emise snížit, tak pak máme další dvě desetiletí na to dosáhnout uhlíkové neutrality. Do roku 2030 bychom ale potřebovali snížit emise zhruba na polovinu,“ říká Přibyla.

Poprvé se také v textu takové mezinárodní dohody objevuje závazek, že státy směřují k odklonu výroby elektřiny z uhlí. „Tento článek se hodně diskutoval v médiích, zejména ty změny, které proběhly na poslední chvíli – formulace ‚ukončení spalování uhlí‘ se oslabila na ‚odklon od uhlí‘. A také se tam píše o ukončení dotací na fosilní paliva, ale je tam slovo ‚neefektivních‘ dotací na fosilní paliva, takže zase trošku zjemnění,“ vysvětluje analytik.

Hodně se v této souvislosti mluví o roli Indie, která veřejně tlačila na zeslabení toho textu. „Když se ale podíváme na to, v jaké situaci Indie je, jaké má závazky, kolik fosilních paliv spaluje, kolik chce budovat elektráren a kolik chce budovat obnovitelných zdrojů… V tomhle kontextu to možná nevypadá jako zas tak lemplovský přístup. Indie chce mít do roku 2030 polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. O tom se v Česku v žádném z těch plánů, které máme, zatím vůbec nemluví, takže Indie je v tomto ohledu mnohem ambicióznější, než my,“ dodává Přibyla.

Mimo Glasgow Climate Pact se na COP26 uzavřelo i několik menších dohod, ve kterých se na spolupráci dohodly menší skupiny států. Mediálně nejviditelnější byla dohoda o zastavení deforestace, závazek snižování emisí metanu a dohoda o odklonu od uhlí.

Dohodu o ukončení odlesňování podepsalo 130 států na jejichž území se nachází přes 90 % světových lesů. Patří mezi ně i Brazílie nebo Rusko.

Dohoda týkající se emisí metanu je důležitá mimo jiné kvůli tomu, že se státy zavázaly k podrobnému sledování a reportingu emisí metanu. Často se mluví o tom, že kvůli produkci metanu nemáme kupovat hovězí maso, ale velké množství emisí metanu pochází také z úniků při těžbě ropy a zemního plynu nebo z nakládání s odpadem. Tyto zdroje nejsou dosud dostatečně zmapovány, a je tedy potřeba je začít důsledně sledovat, abychom mohli emise snižovat.

Jak to bylo s dohodou o odklonu od uhlí a rolí USA a Číny? Proč je finální dokument z Glasgow psán tak technickým, vágním jazykem? A jak budou rozvinuté státy finančně přispívat rozvojovým zemím, aby lépe zvládaly klimatickou změnu?

Pusťte si epizodu podcastu v přehrávači v úvodu článku.

2050 podcast

2050 je klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Připravuje ho organizace Fakta o klimatu a moderují Petr Holík, Vendula Svobodová a Hana Vrtalová.

O otázkách spojených se změnou klimatu se bavíme věcně a konstruktivně, přitom se opíráme o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte jednoduchá, černobílá řešení, ale ani depresivní kázání.

Poslouchejte na Seznam Zprávách, Apple Podcasts, Spotify. Více informací najdete na webu 2050podcast.cz.

Reklama

Související témata:

Doporučované