Babiš se vrací do Evropy. Jak daleko tam dojde s konfrontačním stylem?

Andrej Babiš se nejspíš nevrátí jen jako český premiér, ale také jako svérázný hráč evropské politické arény a zástupce Česka v Evropské radě. Podle vlastních slov sice nechce Unii opustit, ale chce ji změnit – slibuje odstoupení Česka od migračního paktu nebo systému emisních povolenek na dopravu a bydlení. Naplní se obavy části Evropy, že se Andrej Babiš zařadí po bok „troublemakerů“, jako je Robert Fico a Viktor Orbán?

Po čtyřech letech se Andrej Babiš nejspíš vrátí do Bruselu jako český premiér a také jako zástupce Česka v Evropské radě. Od dob, kdy byl na setkání čelných představitelů evropské sedmadvacítky naposledy, se ale leccos vyvinulo. Změnil se Andrej Babiš a změnil se i Brusel.

Zastavme se nejdřív u šéfa hnutí ANO: Když byl Babiš českým premiérem naposledy, jeho strana byla zároveň součástí vlivné liberální frakce Renew Europe (Obnovme Evropu). Měl tak blízko například k francouzskému premiérovi Emmanuelu Macronovi, čímž se nesčetněkrát chlubil v televizních vystoupeních i na sociálních sítích.

Letos se ale ANO stalo spoluzakladatelem zcela nové euroskeptické frakce v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, se kterou ostatní vlivní evropští hráči odmítají spolupracovat. A i Babiš tak přestal patřit k politickému mainstreamu v Evropě. Jeho nejbližšími přirozenými spojenci se naopak stali třeba maďarský premiér Viktor Orbán nebo předseda francouzského Národního sdružení Jordan Bardella.

„Tentokrát tam přijede jako kritik. (…) Bude to Andrej Babiš s jiným odstínem. Andrej Babiš, který asi bude mít chuť být častěji konfrontační a častěji bude chtít využívat příležitosti, aby blokoval závěry Evropské rady,“ popisuje zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum a také bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk.

Během posledních let se ale změnil i Brusel a přístup k určitým tématům, jako jsou problémy s migrací nebo klimatická změna. Průsečík by tak mohl hledat i u partnerů, od kterých by to sám dost možná nečekal, třeba u italské premiérky Giorgie Meloniové nebo u německého kancléře Friedricha Merze.

Jestli nakonec s těmito politiky, jejichž strany patří do frakcí blíže evropskému mainstreamu, Babiš naváže spolupráci, ale zatím není jasné. Daněk popisuje, že to bude záviset i na tom, kdo nakonec zasedne v jeho vládě.

„Kdyby SPD měla mít přímou účast v koalici – a SPD je krajně pravicová strana, která v Evropě je součástí té ještě krajně pravicovější frakce (Evropa suverénních národů), než jsou Patrioti pro Evropu –, tak to bude mít konsekvence,“ varuje Daněk. Sice už podle něj Evropa není v dobách, kdy za spojení s krajní pravicí hrozily sankce (jako se to v 90. letech přihodilo Rakousku kvůli vládnímu angažmá tamní Strany svobodných), přesto podobná partnerství „nejsou něco, co by ostatní lídři viděli s radostí“.

Členství Babišova hnutí ANO ve zmiňované frakci Patrioti pro Evropu mu podle Viktora Daňka také žádné body navíc nepřinese, podstatnější ale prý bude jeho chování na summitech. Pokud by se Babiš rozhodl zůstávat v záměrné menšině s Viktorem Orbánem, ostatní lídři nebudou mít velký zájem s ním jednat. Připojil by se totiž (společně se slovenským premiérem Robertem Ficem) k hrstce „troublemakerů“, kteří své veto při hlasování v Evropské radě využívají k tomu, aby získali ústupky někde jinde.

„Tohle dělá Viktor Orbán. A pokud by takových lídrů mělo přibývat za tím stolem, tak to je o to větší problém,“ říká Daněk. Expert navíc připomíná, že záměrné blokování Evropské rady není taktika, která by v dlouhodobém měřítku pro zástupce zemí byla výhodná.

Zároveň prý ale není jisté, že se Babiš rozhodne k Orbánovi s Ficem připojit. „Je pragmatický, někdo by možná řekl transakční politik. Já si myslím, že si bude opatrně počítat, co mu to přinese a jaké náklady za tuto podporu bude muset platit. A myslím si, že si dvakrát rozmyslí, v jakých příležitostech tuto svou podporu bude Viktoru Orbánovi dávat a v jakých ne, ale to je opravdu můj osobní odhad,“ dodává.

A vždy tady navíc zůstává ještě jedna varianta: Pokud by potenciální český premiér naopak dal najevo, že je ochotný jednat se všemi, mohl by svou „přitěžující okolnost“ v podobě členství v Patriotech pro Evropu přeměnit naopak v šanci.

„Může to být i vítaná příležitost pro druhou stranu, jak rozdělit Patrioty. Jak tu izolaci Viktora Orbána ještě posílit, nedopřát mu ten luxus, že tam má nového spojence. A využívat právě toho, že Česko bude mít velmi podobné názory na řadu otázek (s mainstreamovými politiky), a naopak tím vlastně nepřímo Viktora Orbána oslabit,“ popisuje zástupce ředitele Institutu Europeum.

Co by ale na Česko mohlo mít nepřímý negativní dopad, je – v současnosti hojně diskutovaný – střet zájmů Andreje Babiše. Evropská komise samozřejmě bude dohlížet na to, aby se její předpisy (navíc zanesené i v českém právním řádu) dodržovaly. A v případě pochybností může například obnovit auditní proces, který dříve proti Babišovi vedla. To ale není ta hlavní potíž.

Daněk si myslí, že problematické je, jaké světlo vrhají podobné kauzy (týkající se třeba střetu zájmů premiéra v Česku nebo dotačních podvodů a ohrožování nezávislosti justice v Maďarsku či Polsku) na země především z východního evropského křídla, které do Unie vstoupily v posledních více než 20 letech.

„To je ten hlavní dopad. Že ‚staré‘ členské země teď hodně zvažují, jestli ještě rozšiřovat Evropskou unii a s tím i ten klub troublemakerů. (…) To si myslím, že je to nejhorší, co jsme za posledních několik let přinesli do té spolupráce na evropské úrovni. Že jsme tam vnesli tuhle pochybnost, jestli bylo správné, že jsme se vůbec rozšířili a jakou formou jsme se rozšířili. A vnesli jsme tam ten základní požadavek, že jakákoliv další reforma je nemožná bez důkladné reformy, protože nikdo nechce za tím stolem další Viktory Orbány a jim podobné,“ vysvětluje Daněk.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v čem může Andrej Babiš navazovat v Bruselu na kroky končící vlády Petra Fialy nebo nakolik evropští politici řeší problémy Andreje Babiše u českých soudů. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.