Hlavní obsah

Lékaři ve střetu zájmů: kojení vs. mléčný byznys. Reportérka rozplétá nitky

Foto: Shutterstock.com

V Česku dlouhodobě klesá podíl kojených dětí. (Ilustrační foto)

Článek

V Česku dlouhodobě klesá podíl kojených dětí. Komise pro výživu kojenců a malých dětí, která vznikla na Ministerstvu zdravotnictví, to dává do souvislosti s napojením českých porodnic, ordinací a lékařek a lékařů na výrobce umělého mléka. Jakou taktiku v kontaktu s doktory tito výrobci volí a v čem je to problematické, rozebíráme v aktuálním vydání podcastu 5:59.

Co v této epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Že mezi klesajícím podílem kojených dětí v Česku a marketingem výrobců náhradního mléka je zřejmá souvislost.
  • Jakými způsoby si výrobci umělého mléka vytvářejí vazby na lékaře pečující o rodičky a kojence i lékařské organizace.
  • Že v kolosálním střetu zájmů je i spolek Laktační liga, který má přitom dohlížet na dodržování mezinárodně uznávaných principů ohledně kojení.

O prospěšnosti kojení pro dítě i samotnou matku není sporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by měli být novorozenci kojeni nejen v prvních týdnech po porodu. Mateřské mléko pro ně představuje nejpřirozenější výživu, nejde ale jen o ni - nenahraditelný je i kontakt matky s dítětem. Navíc mají ženy, které kojí, menší riziko onemocnění.

Ze všech těchto důvodů záleží i státu na tom, aby podíl kojených dětí byl co největší. Jenže z výsledků šetření komise pro kojení na Ministerstvu zdravotnictví vyplynula celá řada alarmujících zjištění. Ta ukazují nejen na to, že podíl kojených dětí v Česku dlouhodobě klesá, ale i na to, že mechanismy, které byly - či spíše nebyly - nastaveny s cílem zajistit dodržování principů ohledně kojení, selhávají.

„Ukazuje se, že situace v porodnicích není zdaleka tak růžová, jak si mohla veřejnost myslet,“ říká v podcastu 5:59 s odvoláním na šetření zmiňované komise reportérka Seznam Zpráv Martina Kopecká, která se dané záležitosti v posledních měsících věnovala opakovaně a zevrubně a zaměřila se při tom i na vliv výrobců umělého mléka. Toho si všímá i komise pro kojení a výživu, která se podle novinářky snaží iniciovat změny.

Vliv výrobců umělého mléka

„Stát už začal rozkrývat, kam všude výrobci umělého mléka pronikli. A potvrzuje souvislost mezi jejich marketingem a snižujícím se procentem kojených dětí. Vychází najevo, že tyto firmy sponzorují porodnice a lékařské společnosti a že lékaři, kteří na výrobce mléka mají vazby, byli zastoupeni i v orgánech na Ministerstvu zdravotnictví,“ uvádí reportérka.

Jak daleko věci zašly, ostatně ukazuje příklad spolku Laktační liga, který by měl dohlížet na to, zda se v porodnicích dodržují mezinárodní principy a kodex marketingu, a přitom sám přijímá sponzoring od výrobců umělého mléka, dudlíků a láhví. Krom toho Laktační liga bez vědomí státu i WHO vydávala porodnicím mezinárodní certifikáty, aniž by k tomu kdy dostala pověření. Nově se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo od certifikační praxe upustit a prosazovat mezinárodní principy v porodnicích plošně.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Reportérka Seznam Zpráv Martina Kopecká.

Prominentní lékaři, kteří jsou na výrobce umělé výživy pro kojence napojeni skrze sponzorské dary, konzultační činnost i jiné formy spolupráce, v tom podle Kopecké problém nespatřují, odmítají, že by šlo o korupci a mluví o honu na čarodějnice. Aneta Majerčíková z Komise pro kojení na Ministerstvu zdravotnictví ale v této praxi vidí jednoznačný střet zájmů.

„(Když výrobci umělé výživy lékařům) zaplatí vánoční večírek, dodají zdravotnické uniformy, vybavení ordinací, kojenecké mléko zdarma a podobně, podprahově tím na ně působí, a ti pak mohou přistupovat k jejich výrobkům jiným způsobem,“ přibližuje reportérka, v čem je problém.

Podprahové působení

Jde přitom o dobře známý, ve světě popsaný fenomén. Na predátorské praktiky firem, které se snaží budovat si v odborné komunitě důvěryhodnost, předloni v sérii textů upozornil i prestižní medicínský časopis Lancet, podle kterého jde těmto společnostem především o posílení prodeje a využívají zdravotníky, jejich vědecké působení nebo jejich lékařské společnosti k tomu, aby získaly vliv.

Uplatnění tohoto vlivu je navíc často podprahové a lékaři si jej vůbec nemusí uvědomovat, jak vyplývá např. ze studie o vlivu farmaceutického průmyslu v USA publikované v roce 2016, která zkoumala chování více než dvou set tisíc lékařů ve Spojených státech a zjistila, že i oběd za dvacet dolarů může sehrát svou roli v tom, jaký lék pacientovi předepíší.

„Není to tak, že by se lékař vědomě rozhodoval, že bude dělat něco neetického, opravdu to působí hodně podprahově,“ shrnuje v podcastu 5:59 hlavní závěry zmiňované studie Martina Kopecká. Spor o střet zájmů podle ní každopádně nijak nepomáhá už tak napjatým vztahům mezi státem a některými zdravotníky na pozadí boje, který se tu dlouhodobě vede - např. mezi lékaři a porodními asistentkami - o to, jak by měla vypadat péče o matku a dítě.

V podcastu 5:59 také uslyšíte o tom, jak spolek Laktační liga dlouhé roky vydával porodnicím mezinárodní certifikáty, aniž by k tomu měl pověření zodpovědných míst, a jak jeho představitelka reagovala, když ji reportérka s tímto a dalšími zjištěními ohledně činnosti spolku konfrontovala. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor: Pavel Vondra

Hudba a sound design: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: TV Nova

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované