Hlavní obsah

Končí váhání. České firmy v Rusku už řeší, jak odejít a zachránit, co se dá

Hostem Agendy byl Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

„Dokud přes hranice proudí vojáci, nemůže tam proudit zboží,“ říká k obchodní situaci českých firem Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade. Ta ke konci března vypoví smlouvu na pronájem kanceláří v Kyjevě.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Válka na Ukrajině a následné sankce Západu vůči Ruské federaci zasáhly stovky českých firem. Do problémů se dostávají zejména dodávky ze strojírenství.

„Problém je také u firem, které jsou tam zakotveny, mají tam zaměstnance, mnoho závazků, svá aktiva. Spíše mapují, za jakých podmínek mohou teritorium opustit. Jestliže je dříve zajímalo, jestli je tam byznys udržitelný, ať už z morálního, nebo ekonomického hlediska, tak dnes řeší, jak ho opustit tak, aby to, co do něj investovaly mnoho let, úplně neztratily, jak z toho je možné vyjít,“ vysvětluje v pořadu Agenda Radomil Doležal.

A jaká je rada? Nečekat a hledat co nejrychleji nové trhy, doporučuje šéf CzechTrade. Za agenturu firmám slibuje pomocnou ruku. V nebližší době se delegace českých podnikatelů chystá například do Chile. Slibují si od toho příležitosti v tamním silném těžebním průmyslu, který by mohl částečně nahradit dodávky ruským těžařům.

Kanceláře CzechTrade nejen na Ukrajině, ale i v Ruské federaci jsou dočasně uzavřené. Jak vnímáte vy sám to slovo „dočasně“?

Myslím si, že předvídat nebo prognózovat je v tomto případě velmi složité, protože ten konflikt pořád trvá. A my můžeme začít budovat nějaký plán nebo reagovat na situaci v momentě, až se stabilizuje. To zatím nenastalo. Musíme počkat na ukončení bojů a teprve potom může nastoupit ta obchodní část. Vždycky se říkalo, že přes hranice buď pochodují vojáci, nebo zboží, nikdy to nejde oboje současně.

Co tedy s těmi prostory agentury je? Nájemní vztahy pokračují?

Pokud jde o Rusko, tam jsme působili buď v rámci zastupitelského úřadu, nebo v Českém domě, pokud jde o Moskvu. Český dům je zakonzervovaný, tam vše zůstává ve stavu, jak to naši lidé opustili, vše se řádně zainventarizovalo a zapečetilo. Pokud jde o konzulát v Jekatěrinburgu, kde jsme měli druhou kancelář, tak tam je podobný proces.

Pokud jde o Kyjev, tam jsme byli v pronájmu, byli jsme tam v nějakém vztahu, který jsme mohli kdykoli ukončit, to uděláme teď ke konci března, protože ta kancelář není funkční. A počkáme, jak se situace vyvine.

Co tamní zaměstnanci?

To je samozřejmě to stěžejní. Oba pracovníci, kteří se vrátili z Ruska do ČR, se pravděpodobně v krátké době přihlásí do výběrových řízení pro některé náhradní kanceláře. Myslím, že lidé, jejichž specializací je podpora malých a středních firem, by neměli být tak dlouho ve fázi očekávání, takže je co nejdřív vyšleme na trhy, kde bychom mohli hledat nějaké náhradní kanály k zákazníkům.

Pokud jde o Ukrajinu, máme teď kolegyni v Praze, pracuje pro české firmy, řeší tu velmi komplikovanou situaci, která je na Ukrajině, a pevně věřím, že válka skončí a toto bude první kancelář, která začne znova fungovat. Když člověk vidí, v jakém stavu je ta země, mohl by budoucí program obnovy být příležitostí pro české firmy.

Paní ředitelka Antonenko z kyjevské kanceláře poskytla Seznam Zprávám rozhovor v době, kdy odjížděla z Kyjeva do bezpečí. Tehdy počítala s tím, že bude stačit, když opustí jen Kyjev. Takže nakonec musela opustit Ukrajinu?

Musela opustit zemi i s nejbližšími členy rodiny. Podařilo se nám pro ni najít ubytování, chtěl bych takto poděkovat ministerstvu průmyslu a obchodu, které poskytlo služební byt. Teď už znovu pracuje, zabývá se i programy, které jsou určeny pro Ukrajinu. I dneska existuje určitý humanitární byznys, jedná se především o potraviny, takže v tom se výrazně angažuje a my se jí snažíme maximálně pomoci tuto životní situaci překonat.

Radomil Doležal

Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Působil mj. jako generální ředitel pro střední a východní Evropu v rámci skupiny Jardin Corporation, zabýval se rozvojem komerčních nemovitostí v RSVP Invest, a. s.

Agenturu CzechTrade řídí od července 2014.

Na zmíněných trzích, ruském, ukrajinském a běloruském, operovaly až do válečného konfliktu stovky českých firem, některé tam měly vlastní provozy nebo továrny. Máte číslo, kolika podniků se krize dotkla?

My se to snažíme teď zmapovat, snažíme se s nimi hovořit, hledat i nějaké scénáře pomoci, možná se i pokusit zmapovat jejich potřeby, v čem bychom dokázali pomoci.

V těch nejlepších dobách v Rusku operovalo kolem čtyř set firem, v současné době to vypadá, že to bude méně než polovina, neboť i to první kolo sankcí od roku 2014 částečně omezilo byznys mezi Ruskou federací a Českou republikou.

Na Ukrajině jde o desítky firem, nízké stovky firem to byly v dobách, kdy všechno fungovalo perfektně, ale to už dneska samozřejmě není.

Pro jaký typ firem je ta situace vůbec nejhorší?

Především to byly strojírenské firmy, firmy, které působily v automotive. To je taková silná česká kompetence, strojírenství, vše, co souvisí s přesnými výrobky, a tato oblast je teď silně zasažena.

Dokážete odhadnout, co krize udělá s exportem v číslech?

Máme pár pevných bodů ve vesmíru. Ruský export byl kolem 80 miliard, na Ukrajinu šlo řádově do 30 miliard. Takže máme nějakých 110 miliard ve hře, které tam odešly v loňském roce. Potom máme statistická čísla z ledna, kde hovoříme řádově o osmi miliardách v obchodní bilanci. Teď je ale otázkou, jak se bude vyvíjet zbytek roku, ale jsem poměrně pesimistický. Sankce pro Ruskou federaci jsou přísné a není to zdaleka jenom omezení vlastního hmotného vývozu, ale jsou to sankce, které se týkají placení. Viděli jsme, jak účinné tyto sankce byly v Íránu, kdy to prakticky ochromilo byznys.

Vy jste hned na začátku války spustili krizové poradenství. Je rozdíl v tom, na co se vás firmy ptaly krátce po 24. únoru a na co se ptají teď?

Je tam určitý vývoj. V první fázi firmy mapovaly rozsah sankcí, co všechno dopadne na obchodní vztahy, snažily se to pochopit, promítat do jejich vlastního byznysu, chtěly porozumět tomu, co se děje. A myslím, že dnes jsou ve fázi, kdy uvažují, že opustí ruský trh.

Problém je u firem, které jsou tam zakotveny, ony tam mají zaměstnance, mnoho závazků, svá aktiva. Spíše mapují, za jakých podmínek mohou opustit to teritorium. Jestliže je dříve zajímalo, jestli ten byznys je udržitelný, ať už z morálního, nebo ekonomického hlediska, tak dnes řeší, jak ho opustit tak, aby to, co do něj investovaly mnoho let, úplně neztratily, jak z toho je možné vyjít.

A slýcháte i konkrétní obavy, že se bojí o tamní majetek? Jsou firmy, které tam vybudovaly velké výroby…

Je to určitě jedna z obav. Proto také velmi monitorují lokální legislativu, pokud by trh opustily, co je čeká. Samozřejmě na druhé straně v médiích slyšíme o určitých kompenzačních programech ze strany Evropské unie, která počítá, že na řadu firem to dopadne velmi negativně a že tam prakticky může dojít k odpisu aktiv.

Co jim radíte, když se vás na to ptají? Existuje něco jako zlatá rada v tuto chvíli?

Naše rady orientujeme na delší budoucnost. V tomto případě doporučujeme diverzifikovat obchod, hledat nová teritoria, i to se daří. Třeba těžební průmysl v Rusku byl velmi zajímavou oblastí pro české firmy a vím, že se teď podařilo zorganizovat úzce zaměřenou sektorovou misi do Chile, což je opět země se silným těžařským profilem. Zúčastní se 14 firem a jsou to většinou ty, které dodávaly do Ruské federace.

Myslím si, že toto je přesně cesta, hledat náhradní trhy, nedoufat, že všechno dobře dopadne. I pokud se ty postižené trhy vzpamatují, tak pokud byznys bude mít i jinou, další cílovou stanici, bude to jenom lépe.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Reklama

Doporučované