Hlavní obsah

Kulturu opouští diváci i sponzoři. Nejvíc bitá budou malá města

Dvojrozhovor s promotérem Davidem Gaydečkou a investorem Liborem Winklerem.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

1. 6. 15:00

Po dvou covidových letech přišla válka na Ukrajině a odnáší to i kultura. Češi chodí do divadel a na koncerty méně a od velkých akcí odchází hlavní sponzoři. Nejhorší je situace v malých městech. Promotéři volají o pomoc stát.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Zhruba o dvacet procent nižší návštěvnost. Po dvou těžkých covidových letech přišla válka na Ukrajině a diváků na koncertech, výstavách a v divadlech ubývá. „Je předčasné dělat nějaké závěry, ale zatím to vypadá, že zájem o kulturu trochu poklesl a kultura je v tom hodnotovém žebříčku až na posledním místě,“ říká investor Libor Winkler, který stojí za vznikem pražského uměleckého centra DOX a je spoluvlastníkem Metronome Production, který stojí za festivalem Metronome Prague. „Myslím si, že ten pokles bude hodně v menších městech. Ta větší města to podrží,“ dodává k tomu promotér David Gaydečka.

„Jejich“ festival Metronome Prague se už letos bude konat po covidové pauze, a vstupenky se tak začaly poprvé prodávat už před třemi lety. I díky tomu to zatím vypadá na rekordní návštěvnost. Festival však přišel o partnery. „S partnery je to složité. Hlavní partneři se do toho letos nezapojili. Uvidíme, co bude příští rok, ale letos proběhne ten festival v takové jiné formě – bez účasti těchto větších subjektů,“ dodává Gaydečka. Rozpočet akce je 80 milionů korun.

Podle Libora Winklera by v této době měl pomoci stát. Být čitelnějším partnerem a akce podpořit. „Argumentujeme tím, že nechceme žádné peníze navíc. Chceme, aby nám stát vrátil to, co na tom festivalu na daních vydělá. To je přesně spočitatelná částka.“

Zeptám se vás teď jako pořadatele koncertů – do jak velkého sálu byste dnes umístil koncert českého zpěváka, který není úplně top hvězdou, a jak velký sál by byl na stejného zpěváka potřeba před covidem?

DG: Byl by to stejný sál – nové nevzniknou, myslím si ale, že třeba balkon by teď zůstal zavřený. Ten procentuální pokles v té návštěvě teď je, abychom ale úplně nepanikařili, nevíme, jestli je to dáno tím, že všichni máme spoustu vstupenek na přesunuté akce, nebo tím, že spoříme a něco se změnilo. Je to potřeba pozorovat.

Co z toho pozorování zatím vychází?

LW: Po dvou těžkých covidových letech přišla Ukrajina. Je předčasné dělat nějaké závěry, ale zatím to vypadá, že zájem o kulturu trochu poklesl a kultura je v tom hodnotovém žebříčku až na posledním místě.

O kolik je tedy teď procentuálně návštěvnost v průměru menší?

DG: Souhrnná data nejsou, ale myslím si, že ten pokles může být dvacet procent. Naštěstí to neprobíhá plošně – třeba akce, které chystáme, se zatím jeví docela dobře. Možná máme i štěstí a ten zájem tam je. Na druhou stranu jsou pořadatelé, kteří na tom tak dobře nejsou. Myslím si, že ten pokles bude hodně v menších městech. Ta větší města to podrží. Pak máte i hvězdy, které přijedou, a je tam rekordní návštěva.

Nemohlo se stát i to, že lidé prostě v covidu zlenivěli a už na kulturu chodit nebudou?

LW: Byla tu určitá změna zvyků, ale jsem optimista v tom, že to nebude dlouho trvat. Lidé se opět naučí, že člověk je tvor společenský. Časem jim to bude chybět a opět se z té pohovky a od toho Netflixu zvednou a na kulturu přijdou.

Rozpočet akce? 80 milionů, hlavní partneři odřekli

Kolik vlastně dnes stojí uspořádání velké akce, jako je třeba Metronome Prague za kterým stojíte?

DG: Jsou tam dvě roviny náročnosti. Zaprvé to stojí spoustu peněz. Náš festival se rozšířil o jeden den a celková čísla se v nákladech dostala na 80 milionů korun. Druhá rovina je fakt, že všechno musíte zaplatit daleko dřív, než vám přijdou příjmy. Musíte se tak jako pořadatel dostat přes velký kopec, což není jednoduché.

A bude teď i složitější se přes tyto kopce dostávat? Nezačnou na kultuře šetřit sponzoři a investoři?

LW: Toho se obáváme, ale věříme, že se situace zlepší. Ale samozřejmě – zaznamenáváme pokles sponzorů. Nevíme, jestli je to dlouhodobější šetření, nebo spíš nejistota. U festivalu se dlouho nevědělo, jestli zase nepřijde další covidová vlna, takže se hodně rozbilo plánování. Předtím měli lidé kalendáře zaplněné dlouho dopředu, teď se to celé zhroutilo a lidé začali přemýšlet jinak. Bojí se do něčeho zainvestovat, protože nevědí, jestli to skutečně bude.

Metronome Prague tedy přišel o sponzory?

DG: Máme to štěstí – nechci to zakřiknout –, že budeme mít asi rekordní návštěvu. S partnery je to ale složité. Hlavní partneři se do toho letos nezapojili. Nějakým způsobem se to jednání s nimi zdrželo. Uvidíme, co bude příští rok, ale letos proběhne festival v takové jiné formě – bez účasti těchto větších subjektů.

Jaký je ten důvod? Válka, nejistota, úspory?

DG: Myslím, že jeden důvod byl ten, že když se o tom na podzim rozhodovalo, nebyli si jisti, zda akce proběhne. Byť jsme vždy vše, co jsme slíbili, zatím dodrželi. Chápu, že si nebyli jisti, jak se to vyvine. Někteří z oboru gastronomie na tom navíc byli i hodně biti. Když pak znovu došlo na jednání, začala válka. Skončil omikron a téma ve společnosti, co je prioritní, se úplně změnilo.

Takže letos bude Metronome bez hlavních partnerů? Může být pak výdělečný?

LW: Bude tam větší výpadek sponzorských peněz. A to je právě pak ta role investorů – aby kryli případné ztráty. Já jako investor jsem od začátku věděl, že to nebude něco, na čem budu hodně vydělávat.

O kolik vás to tedy letos bude stát víc?

LW: Za covid někdo zaplatit musí. Jsou to nějaké menší desítky milionů, které se do toho budou muset dát navíc.

Není možná problém i to, že Metronome má silného investora? Že je pak těžší získat další firmy, granty a podobně?

DG: Kdyby to byl tvrdý byznys, kde investor přichází do úspěšného výdělečného start-upu, bylo by logické, že není veřejná podpora. Tím, že tato investice je spíš myšlená pro kladnou nulu, nemyslím, si, že to takovou roli hraje.

Samozřejmě to ale musíme vysvětlovat. A musíme to vysvětlovat i některým partnerům. Někteří mohou mít pocit: „Když máte pana Winklera, vyřiďte si to s ním.“ Myslím, že to není fér. Ta akce neslouží dvěma konkrétním jednotlivcům. Prospívá spoustě diváků a má i vliv na vnímání Prahy a České republiky.

Pane Winklere, když vás Metronome letos bude stát víc, omezíte podporu jinde? Podle čeho se rozhodujete, co podpoříte?

LW: Snažím se udržet věci, které mám dlouhodobě. U Metronomu víme, že nebýt covidu, přivezli bychom větší jména a trochu ten festival dále rozvinuli. Teď budeme muset ubrat plyn. Snažím se tedy udržet to, co mám, a z dalších zdrojů financovat to, co je nutné.

Rozpočet lístky nepokryjí. Dělají 30 procent

Jak moc letos rekordní návštěvnosti festivalu pomohou vstupenky, které z minula zůstaly v platnosti?

DG: Jestli to bude skutečně rekord, uvidíme na konci června. Ale ano, uplynuly tři roky od doby, kdy jsme zahájili prodej. Měli jsme tedy další čas na předprodej a v tom byly různé vlny. Některé mohly být i emotivní a diváci nám tak chtěli pomoc, za což děkujeme.

Druhý faktor je, že sice někde může být pokles návštěvnosti, ale zase je tam obrovské těšení se na ten zážitek.

Jedním z důvodů, proč chodí na kulturu méně lidí, jsou i dražší lístky. O kolik jsou vaše lístky teď dražší než před třemi lety, kdy se začaly prodávat?

LW: Přesně nevím, jestli se nárůst inflace přenášel do lístků. Je ale potřeba říct, že v oblasti kultury lístky nikdy nemohou pokrýt rozpočet. I u těch nejúspěšnějších akcí je z lístků pokryto 30 až 40 procent a na zbytek se musí najít sponzorské peníze.

Kultura by měla být nějakým způsobem podporována i státem. Člověk chápe, že když konkrétně za Metronomem stojí solventní investoři, státu se moc nechce. My ale argumentujeme tím, že nechceme žádné peníze navíc. Chceme, aby nám stát vrátil to, co na tom festivalu na daních vydělá. To je přesně spočitatelná částka.

Stát by měl být čitelnější

A jaká je zatím ta odpověď státu?

LW: Zatím se k tomu chová dost macešsky. Není to adekvátní. Je to škoda. Stát nepodporuje majitele Metronomu nebo mě. Podporuje 15–20 tisíc lidí, kteří nemají na to, aby za lístky zaplatili tržní cenu. Pak by to také mohlo vést k tomu, že ty lístky budou drahé, exkluzivní a nedostupné.

DG: Já bych to doplnil, že letos poprvé ministerstvo kultury přispělo na festival. Vnímáme to jako pozitivní krok.

I to je přece ta pomoc, která je teď potřeba…

LW: Je to ale nestabilní. Stát není dostatečným partnerem k tomu, abychom mohli něco plánovat. Když plánujete Metronome, je to projekt na deset let. Potřebovali bychom mít čitelnější fungování státu, jak přistupuje ke kultuře. To tu bohužel není.

A když se vrátím k ceně vstupenek? O kolik jsou dražší?

DG: Prodej vstupenek funguje tak, že ty první vlny jsou zvýhodněné. Tím děkujeme divákům, kteří jsou ochotní si to zarezervovat rok dopředu. Ale mířili jsme k ceně 2 500 korun za tři dny a kvůli té inflaci budeme muset mířit k ceně 3 tisíce korun. Abychom dohnali náklady, které nám vyrostly.

A zdražují i zpěváci?

LW: Zatím nezdražují. Pokud by ale došlo k dlouhodobému poklesu zájmu o kulturu, tak by i hvězdy musely slevit ze svých honorářů. Je to flexibilní částka rozpočtu.

DG: Nějaké výkyvy jsme cítili spíš na té mezinárodní scéně. Většina umělců byla už zarezervovaná dva roky dopředu. Bylo tedy málo volných termínů jak na straně míst konání, tak producentů i kapel. U umělců ale hraje roli i to, jaký je o ně zájem. Někteří tak mohli i zlevňovat. To prostředí je opravdu tržní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované