Kam na nejlepší divadlo v Česku? Na malé, ale odvážné scény

Před pár dny začala nová divadelní sezóna. Které inscenace nabízí zážitek, na nějž nezapomenete? V Kulturáku dává doporučení divadelní kritička Marcela Magdová.

„Divadelní sezóna se zatím moc nerozjela. V Praze proběhly čtyři premiéry, já jsem z nich viděla tři. A velmi mě zaujala inscenace Měsíční kámen ve Studiu Hrdinů,“ říká Marcela Magdová.

Česko-islandská hra přivádí diváky do Reykjavíku na začátku dvacátého století. Žije tu Máni Steinn, chlapec, kterého fascinuje biograf a se kterým se vydáváme k počátkům filmu. „Představení režisérky Kamily Polívkové akcentuje vizualitu a atmosféru. O téhle inscenaci bych klidně řekla, že se jedná o surrealistickou esej. Není to jen divadlo, je to i film,“ myslí si Marcela Magdová.

Měsíční kámen podle ní není zrovna představením pro konzervativního diváka, jenž chce na jevišti vidět klasický příběh. O to víc ale potěší ty, kdo jsou otevření jiným druhům vyprávění a jsou ochotní výrazněji zapojit představivost.

„Vizualita Měsíčního kamene mi už z fotografií připadá naprosto úchvatná. Tuhle inscenaci si nenechám ujít!“ těší se Jonáš Zbořil.

Marcela Magdová mluví o zavedených divadelních scénách spíš kriticky, podle ní obecně nemají takovou dramaturgickou odvahu jako scény nezávislé. Přesto doporučuje i inscenaci z produkce Národního divadla. Jde o hru podle předlohy ruského spisovatele Maxima Gorkého s názvem Vassa Železnovová, kterou režíruje Jan Frič a v hlavní roli vystupuje Zuzana Stivínová.

„Železnovová čelí rozpadu rodiny a firmy jejího manžela, který umírá. Její děti čekají, jak si rozdělí svoje podíly,“ vysvětluje Marcela Magdová zápletku inscenace.

„Režisér Jan Frič spolu se svou dramaturgyní zasazují příběh do devadesátých let minulého století a ukazují různé aspekty morálního a společenského rozkladu. Krásně to koresponduje i se stavem Národního divadla, které opustila šéfka činohry Daniela Špinar,“ hodnotí Magdová představení, které herečce Zuzaně Stivínové před několika týdny vyneslo nominaci na Cenu Thálie.

„Bývalá umělecká šéfka celou dobu stála o to, aby divadlo reflektovalo zkušenost její generace dospívající v devadesátých letech. Paradoxně se její odkaz podařil ztvárnit právě v téhle inscenaci po jejím odchodu,“ dodává kritička.

Proč je dobré sledovat brněnské HaDivadlo? Jaká hra se povedla v libereckém Divadle F. X. Šaldy? A která nová knížka by vám neměla uniknout? Poslechněte si Kulturák a budete v obraze!