Slovensko straší energetickým ostrovem. Absurdní hrozba, říká expert

Evropa se dohodla na snížení spotřeby elektrické energie a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Získané peníze pak mají jít na pomoc těm, které ohrožuje současná energetická krize. Lidem i firmám. Máme všichni jistotu, že krizi ustojíme a schválená pomoc nenechá nikoho padnout?

Hostem Ptám se já byl ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Ministři pro energetiku členských států Evropské unie schválili na pátečním jednání tři zásadní body pro řešení vysokých cen energií: snižování spotřeby elektřiny, zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.

Země Unie podle dohody budou muset povinně ušetřit alespoň pět procent elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší spotřebou. Stanoven bude také strop 180 eur za megawatthodinu na příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Třetím pilířem unijního balíku je nejméně třiatřicetiprocentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva.

Opatření by mohla do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Unie tak doufá, že přijetí balíku pomůže nejen firmám, ale i domácnostem překlenout nastávající zimu, která bude ovlivněna omezením dodávek ruského plynu.

Cenu plynu na burze krátkodobě zvýšilo také nedávné poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Evropští politici se přitom domnívají, že poškození bylo úmyslné. Rusko však zodpovědnost odmítlo.

Je už situaci okolo výbuchů plynovodů vyřešena? A mohou být Češi spokojení s unijním receptem na levnější energie?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Nějaká dohoda byla nutná i z politických důvodů. Hodně se o tom hovořilo. Závěry nebyly překvapivé. Koneckonců všechny státy shánějí peníze, aby mohly pomáhat občanům a firmám. Cílem bylo dohodnout rámec, jak ty peníze do rozpočtů získat. Toho bylo dosaženo.

1:50 - Česká vláda oznámila to, co zajímá české odběratele – tedy zastropování konečných cen. Evropská komise jedná o tom začátku řetězce – jak získat peníze na nezbytné dotace a kompenzace. Jedná se o strop na výkupní ceny elektráren – tedy všech, kromě plynových. Ty peníze mohou být použity na sanaci podpůrných opatření. Z pohledu konečného odběratele bylo to rozhodnutí učiněno už před volbami. To zastropování konečných cen bude v platnosti od 1. 1. 2023. Listopad a prosinec nám budou dodavatelé účtovat stávající ceny, ale nadcházející zlevnění musí zohlednit v zálohách.

4:00 - Absolutní zastropování cen pro velké firmy v EU ani u nás nebylo přijato. To by bylo obtížné prosadit. Pokud by nějaká země postupovala samostatně, tak vzhledem k propletenci firem na trhu, by to bylo obtížně realizovatelné. Proto bylo rozhodnuto o rámci pomoci, kdy jednotlivé státy budou pomáhat pomocí dotačních programů. K tomu přistoupí i česká vláda.

5:30 - Francouzská vláda poskočila dopředu v rámci finanční pomoci energeticky náročným průmyslovým podnikům. V tomhle směru jsme určitě pozadu.

7:30 - Jedno řešení, které měla vláda nastolit dávno, je odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energie. V tom jsme zaspali, ale od 1. 10. to už u nás funguje. To je úleva pro domácnosti i podnikatelský sektor. Zastropování cen energií pro velké podniky by znamenalo zásadní změnu trhu s energiemi v rámci EU. Domnívám se, že podniky potřebují rychlejší pomoc – tedy tu přímou finanční.

10:00 - K evropské dohodě se nepřidalo Slovensko – hrozí, že pokud se dohoda nezmění, přikáže svým elektrárnám dodávat energii na Slovensko, i když už mají budoucí produkci prodanou jinam. Co by to znamenalo? To prohlášení vnímám spíše jako politický nátlak. Bude tam natažená ruka o nějaký příliv peněz z evropských fondů. Hrozba, že ze sebe udělají nějaký ostrov a budou přednostně prodávat jenom svým tuzemských odběratelům, zní trochu absurdně. Je to deficitní země, která spoléhá na dovoz elektřiny, zejména z ČR. Dovážíme více elektřiny na Slovensko než do „proklínaného“ Německa.

12:00 - Snížení spotřeby o 5 % není tak velké číslo, ale elektřina je médium, které potřebujeme dnes a denně. I na úrovních odběrů, které nelze regulovat. Tam bude záležet jen na našem povědomí, že je třeba šetřit. Z pohledu běžné domácnosti to ale nejsou regulovatelné odběry. U velkých odběratelů ano, tam nějaké nástroje budou moci být uplatněny. Tam se ta pozornost soustředí především.

16:00 - Dohodne se Evropa na zastropování cen plynu? Doufám, že ne. Nepovažuji to za vhodné řešení. Teď bojujeme o každý kubík plynu, který dovezeme. Mobilizujeme veškeré zdroje. Zastropování cen z neruských zdrojů je nesmysl, prodávali by do jiných destinací. Zastropování na dovoz ruského plynu zní hezky, ale rovnou bychom se odstřihli od zbytku ruského plynu. Rusové by zcela jistě odpověděli tím, že by zastavili dodávky. My si musíme přiznat, že i ty zbytkové dodávky, které k nám proudí přes Ukrajinu, ty setsakramentsky potřebujeme.

19:00 - Vrátí se trh s energiemi někdy k normálnímu fungování? Měli bychom se trochu poučit. Energetická burza nám trochu zatopila s nevídanými cenami. Burza, jako mechanismus, je veskrze užitečný nástroj, střetává se tam nabídka a poptávka. Ale mělo by se to trochu poučit, aby se předcházelo situacím, kdy stačí malá poptávka, malý objem, ale cena vyskočí o desítky a v některých případech o stovky procent. To je špatné. Tradiční akciové trhy proti takovým spekulativním nákupům mají mechanismy.

21:00 - Jak fatální byly výbuchy plynovodů Nord Stream? Jaké je to varování? Je to temné varování pro budoucnost. Doufejme, že jenom krátkodobě žijeme v době ozbrojeného konfliktu, který se rozšiřuje na útoky proti základní energetické infrastruktuře. Doufejme, že to nebude pravidlem. (…) Nemyslím, že někdy zjistíme, kdo za útoky je.