Hlavní obsah

Na pronájmy se stojí fronty. Pozor, ať neskončíte v energetické pasti

Foto: Shutterstock.com

Jak odhadnout, kolik vydám za energie? V podcastu Ve vatě s realitním expertem Liborem Ostatkem řešíme energetickou náročnost bytů.

Reklama

Článek

Zjistit měsíční náklady na byt na korunu přesně je dnes kvůli nevyzpytatelným energiím takřka nemožné. Lidé se tak bojí, že si pronajmou nebo koupí nemovitost, kde jim peníze za energie „vyletí komínem“.

Podíl energií na nákladech za byt bude dál stoupat. „V normálních časech se energie pohybovaly na úrovni 25 % nájmu nebo jedné třetiny splátky hypotéky. Ve šlamastyce, ve které jsme teď, se můžeme lehce dostat až k polovině nákladů na pronájem nebo splátky hypotéky. To je extrémní skok,“ předpovídá hypoteční expert Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.

Rozdíl mezi dobře zateplenou nemovitostí s těsnicími okny a nerenovovaným nezatepleným domem může na faktuře udělat i vyšší desítky tisíc korun. Špatně těsnicí okna, nezateplené zdi, radiátory bez hlavic nebo třeba neobydlený sousední byt – to vše jsou malé energetické pasti, které nájemníkovi nebo kupujícímu tahají z kapes zbytečné tisícovky.

Jak ale dopředu odhadnout, kolik ta která nemovitost měsíčně „žere“, abychom se smlouvou neuvázali k bytu, jenž mrhá teplem? Podle Libora Ostatka jsou v zásadě dvě cesty. Nejjednodušší je vyžadovat od majitele staré účty za energie, klidně i několik měsíců zpátky. „Výchozí základnou je, co se platilo před krizí. Nejrelevantnější jsou složenky, faktury. A z toho si dovodit, jak bude stanovena nová cena,“ vypočítává Ostatek.

Pro odhad budoucích plateb je ale třeba znát detaily smlouvy s dodavatelem. Majitel bude nejspíš požadovat, aby si ji nájemník přepsal na sebe. „Podívejte se s majitelem, jak jsou energie zafixované. Pokud mám garantovanou fixaci do poloviny příštího roku nebo i jenom do konce tohoto roku, tak to může pomoct,“ tvrdí Ostatek.

Buďte důslední. Chtějte štítek

Druhou variantou je požadovat od majitele nemovitosti energetický štítek bytu, oficiálně průkaz energetické náročnosti budovy. Fungují podobně jako u spotřebičů. Rudý štítek značí mimořádně neúsporný byt ve třídě G, zelený štítek s třídou A mají naopak hospodárné budovy s velmi nízkou spotřebou energií.

Při koupi i pronájmu bytu by měl kupující či nájemník štítek ve svém zájmu vyžadovat. „Ze zákona na něj má právo. Nejen kupující, ale i ten, kdo si pronajímá byt. Ze zákona musí být průkaz předložen před podpisem kupní nebo nájemní smlouvy,“ upozorňuje Ostatek.

Libor Ostatek

  • zakladatel a jednatel společnosti Golem Finance
  • hypoteční expert Broker Trust
  • 2002–2005 GE Money Bank Switzerland
  • 1999–2002 GE Capital Bank
  • 1995–1998 Hypoteční banka

Praxe je ovšem značně rozvolněná. Než aby si majitelé nechali štítek vystavit, raději v inzerátech automaticky vyplní nejhorší možnou energetickou třídu, tedy géčko. „Trh se posune, jen pokud zákazníci budou důslední. A oni budou,“ věří realitní expert.

Výběr energeticky šetrného bytu komplikuje přetlak na trhu s nájemním bydlením. Převahu získali ti, kdo byty pronajímají. „Na byty, které jsou atraktivní v poměru cena/výkon, nám stojí fronty. Majitel bytu si ještě vyhrazuje právo, že pokud někdo nabídne vyšší nájem, má právo ho přijmout,“ popisuje běžnou praxi Ostatek.

Kam se při prohlídce bytu podívat nejdřív? Co obnáší a kolik stojí získat „energetický štítek“ pro svůj byt či dům? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.

Ve vatě

Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů. Poslechněte si rady známých investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.

Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.czApple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Reklama

Doporučované