Článek
Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.
Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.
Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.
Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.
Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.
Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.
Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.
Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.
Poslechněte si další díly série Jak na energie
1. díl – Zateplení: Stropem, okny, či podlahou může unikat dnes tak drahé teplo. Co a jak tedy zateplit?
2. díl - Jak správně topit: Kolik ušetříte, pokud snížíte teplotu doma o pouhý jeden stupeň?
3. díl – O jakou pomoc si můžete zažádat: Se snižováním energetické náročnosti vám může pomoci stát. Vše potřebné o státních dotacích vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.
4. díl – Dodavatelé: Platby na elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Jak si správně vybrat dodavatele nebo jak funguje zastropování ceny?
5. díl – Energožrouti: Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit?
6. díl – Mýty kolem úspory energií: Jaké jsou největší omyly ohledně uzavírání smluv s dodavateli nebo při úspoře energií?
7. Tepelné čerpadlo v domě i v paneláku: Tepelná čerpadla mohou odradit svou cenou, rozhodně ale stojí za zvážení. Pro koho jsou tepelná čerpadla dobrá nebo kolik vám na ně stát přispěje?
Dnes jsou atraktivní nejen úspory energie s FVE spojené, ale také možný výdělek díky prodeji přebytků nespotřebované energie zpět do sítě. „Má smysl si i na malou spotřebu pořídit fotovoltaickou elektrárnu, protože výkup přebytků už není nějakých 20 či 50 haléřů, jako tomu bylo dříve. Dnes to může být i osm až 12 korun,“ říká Papež.
Přestože investice do bateriového systému představuje náklady v řádu stovek tisíc korun, tak i o ně je značný zájem. „Je zájem jen o bateriové systémy, to je dané i tím, že se změnily dotační podmínky ze Státního fondu životního prostředí a výrazně jsou dotované i bateriové systémy a až tak moc se už nevyplatí bezbateriové systémy. V podstatě my máme 95 instalací s bateriovým systémem,“ popisuje situaci Papež.
Baterie však vyžadují velký a správně temperovaný prostor. „Garáž může být klidně vhodná. Nebo sklep. Ale pod nějakých pět deset stupňů to nedoporučujeme,“ říká. Horní hranice je pak 50 až 60 stupňů.
Při výrobě elektřiny ze slunce hraje roli také osvětlení střechy. FVE ale nedává smysl v intenzivním celodenním zastínění. „Ale nějaké částečné zastínění v rámci dne problém není. Stín a slunce se pohybují, dá se to zoptimalizovat tak, že se pod panely vloží tzv. optimizéry, které zastíněný panel vyřadí z provozu,“ říká Papež.
Podle něj se do fotovoltaiky vyplatí investovat. Při vysokých cenách elektřiny se může návratnost investice pohybovat okolo čtyř až pěti let. V extrémním případě se může vrátit až za osm roků.
Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.
Ve vatě – Jak na energie
Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.
