Hlavní obsah

Ruští a běloruští výsadkáři neplánovaně cvičili u polských hranic

Reportáž Rádia Svobodná Evropa: Napjatá situace na bělorusko-polské hranici se dál vyhrocuje. Lukašenko používá migranty jako své rukojmí, tvrdí politolog. (Video: RFE/RL)

 

Reklama

12. 11. 8:34
aktualizováno • 12. 11. 14:33

Výsadkáři obou zemí poblíž běloruského Grodna cvičili v době napjatých vztahů mezi Minskem a Varšavou. Hranici do Polska se snaží překonat skupiny migrantů. Západ viní Bělorusko ze snahy destabilizovat východní hranici EU.

Článek

Neplánované cvičení ruských a běloruských výsadkářů podle agentury Reuters potvrdila ministerstva obrany obou států. Ruští výsadkáři účastnící se cvičení se po jeho skončení vrátí na své stálé základny, uvedla agentura RIA.

„Bělorusko je připraveno zajistit si svou bezpečnost a v případě potřeby požádat Rusko o pomoc,“ citovala agentura TASS v pátek prohlášení běloruského ministra obrany Viktora Chrenina. Cílem cvičení bylo podle Moskvy prověřit bojovou pohotovost obou zemí.

Do taktického cvičení ruských a běloruských jednotek jsou zapojeny rovněž vojenské dopravní letouny Il-76, které podle ruského ministerstva obrany vzlétly z ruských letišť a momentálně se pohybují v běloruském vzdušném prostoru.

Polská armáda kvůli pokračující snaze davů migrantů dostat se přes polsko-běloruskou hranici zahájila v regionu průzkum před rozmístěním britských ženijních jednotek, oznámil na twitteru ministr obrany Mariusz Blaszczak. Podrobnosti o britské spojenecké pomoci chce oznámit příští týden.

Na hranici hledají naději tisíce lidí

Převážně mladí muži, ale i ženy s malými dětmi. Tisíce lidí většinou z Iráku, Sýrie nebo Jemenu táboří na hranicích Běloruska s Polskem a čelí mrazu v naději, že se dostanou na území Evropské unie, píše britská veřejnoprávní BBC.

Záběry ze začátku tohoto týdne ukázaly, jak se zoufalé davy migrantů snaží dostat přes plot z ostnatého drátu, aby mohly vstoupit do Polska, zatímco polská pohraniční stráž a armáda se snaží zatlačit je zpět. Některým migrantům se však podařilo přes plot i jeho stráž proklouznout. Na polské straně hranice zemřelo nejméně sedm lidí, většina z nich na podchlazení.

V pátek podle polského ministerstva obrany běloruská pohraniční stráž umožnila u hraničního přechodu nedaleko polské Kuźnici skupině migrantů proniknout na „území nikoho“, tedy prostor mezi hraničními přechody. Několik desítek migrantů zastavily až polské bezpečnostní složky.

„Máme co do činění s hybridním útokem. Je to velmi napjatá situace. Pohraniční stráž i vojáci Polské armády se ale chovají velmi profesionálně. Vojáci i důstojníci plní svoje úkoly velmi dobře. Nenechávají se vyprovokovat a dbají o bezpečnost hranice,“ ocenil nasazení polských vojáků ministr Blaszczak. Polsko dlouhodobě dění na hranicích považuje za cílenou provokaci Bělorusko, což Minsk odmítá.

Na čtvrtečním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vydaly západní členské státy společné prohlášení, v němž obvinily Bělorusko z toho, že „z politických důvodů“ ohrožuje životy migrantů. Podle zemí se Bělorusko snaží odvrátit „pozornost od vlastního stupňujícího se porušování lidských práv“.

Pod prohlášení se podepsaly Francie, Spojené království a Spojené státy, tedy všichni stálí členové Rady bezpečnosti disponující právem veta. Evropští a američtí členové Rady bezpečnosti OSN podle agentury AFP ve společném prohlášení odsoudili „organizované využití lidských bytostí jako nástroje“ k „destabilizaci vnější hranice Evropské unie“ ze strany Běloruska. K prohlášení se připojila také Albánie, Estonsko a Irská republika.

„Tato taktika je nepřijatelná a vyžaduje silnou mezinárodní reakci a spolupráci, aby bylo Bělorusko dohnáno k odpovědnosti,“ cituje prohlášení deník The Guardian, který připomíná, že dokument nezmiňuje jakákoli konkrétní opatření k potrestání Běloruska. „Ukazuje to, jak se Lukašenkův režim stal hrozbou pro regionální stabilitu. Vyzýváme běloruské úřady, aby zastavily tyto nelidské činy a neohrožovaly životy lidí,“ píše se v prohlášení.

Rusko, které je také stálým členem Rady disponujícím vetem, se k prohlášení odmítlo připojit a obvinilo Polsko a Litvu ze špatného zacházení s migranty. „Existuje mnoho případů, kdy polští a litevští pohraničníci zbili migranty a zatlačili je zpět na běloruské území,“ řekl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij. „Dle mého názoru je to naprostá ostuda a totální porušení všech možných mezinárodních úmluv a pravidel,“ dodal Poljanskij.

Ještě ve čtvrtek běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko řekl, že jeho země „musí zareagovat“, pokud EU uvalí na zemi nové sankce. „Zahříváme Evropu a oni nás ohrožují,“ řekl Lukašenko s odkazem na ruský plynovod, který vede přes Bělorusko do EU. „Co když zastavíme dodávky zemního plynu? Doporučil bych proto představitelům Polska, Litvy a dalším lidem s prázdnou hlavou, aby se nejprve zamysleli, než příště promluví,“ vzkázal Lukašenko.

Lukašenkova slova značně zneklidnila Evropu, která se aktuálně potýká s nedostatkem zemního plynu a s tím souvisejícím růstem jeho cen. „Neměli bychom se nechat Lukašenkem zastrašit,“ cituje eurokomisaře pro hospodářství Paola Gentiloniho server Politico.

Tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která je aktuálně v exilu, považuje Lukašenkovo vyhrožování za „blafování“. S tím ale nesouhlasí Katja Jafimavovová z Oxfordského institutu pro energetiku, podle níž je nutné brát Lukašenkovy hrozby vážně. „Pokud EU zatlačí na Bělorusko příliš tvrdě, může se tato hrozba naplnit,“ řekla Jafimavovová stanici BBC.

Dalším sankcím ze strany EU by Bělorusko mohlo čelit od pondělí. Mezi možná opatření patří podle zahraničních agentur zákaz pro mezinárodní letecké společnosti přepravující migranty přistát na letišti v běloruském hlavním městě Minsku.

„Začali nás zastrašovat pátým balíčkem sankcí. S ohledem na to dostal běloruský premiér pokyn, aby uvažoval nad odvetnými opatřeními,“ řekl ve čtvrtek podle Politica Lukašenko. Běloruský prezident měl také nové sankce označit za „nestravitelné a nepřijatelné“ a slíbil, že jeho země „vrátí úder“ Evropské unii.

Turecký národní dopravce Turkish Airlines mezitím oznámil, že omezí prodej letenek na některé linky pro občany Iráku, Sýrie a Jemenu. Irácká vláda pak ve čtvrtek uvedla, že zorganizuje repatriační lety pro irácké státní příslušníky z Běloruska.

Evropská unie podle The Guardian údajně zvažuje zavedení sankcí také proti ruské státní letecké společnosti Aeroflot kvůli přepravě migrantů do Běloruska, což ale Aeroflot popírá. Běloruskému národnímu leteckému dopravci Belavia byl už v květnu zakázán přelet nad územím EU poté, co byl jeden z letů společnosti Ryanair odkloněn do Minsku, kde místní úřady zadržely disidentského novináře Ramana Prataseviče.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované