Hlavní obsah

Bez práce a vzdělání či zavaleni odpadky. Kde se Česku žije nejhůř

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

16. 2. 6:00

Nejvíc odpadků vyprodukují Středočeši, nejméně „vzdělaným“ krajem je Ústecký. Podívejte se na velké srovnání regionů.

Článek

Chcete žít dlouho a mít hodně peněz? Musíte do Prahy. Chcete raději dýchat čistý vzduch? Pak to chce se přestěhovat do Českých Budějovic a okolí. Jestli vás zase tíží hospodaření s odpady, pak nejméně jich vyprodukují lidé na Liberecku.

Kde je tedy nejlepší žít?

Velké srovnání regionů vychází z dat Českého statistického úřadu z letošního roku. Ukazatele různých životních podmínek popisují, které kraje jsou atraktivnější k životu z různých důvodů. Index stáří, naděje na dožití, mzdy, HDP, čistota vzduchu, množství odpadu a možnost studií. Tato všechna kritéria ukazují, jak se některé kraje v různých ohledech vyvíjejí a zlepšují. Na jejich základě je možné udělat si obrázek o tom, kde je lepší žít, pokud člověku záleží například více na čistém vzduchu než velikosti výplatní pásky.

První zásadní rozdíly mezi kraji ukazuje ekonomika. Praha se v HDP na obyvatele od ostatních krajů odtrhla už dávno, avšak i mezi ostatními kraji existují značné nepoměry.

Nejchudší Karlovarský kraj s hrubým produktem na obyvatele ve výši 326 tisíc korun tak například dosahuje pouze dvou třetin toho, co kraj Jihomoravský (486 000 Kč).

Obdobně se liší i medián hrubých měsíčních mezd. Tedy částka přesně zprostředka rozpětí mezd v daném regionu.

Po Praze, kde jde o 34 300 korun, si lidé nejvíce vydělají v Plzeňském (30 100 korun) a Středočeském (30 000 korun) kraji. Nejméně naopak vydělávají obyvatelé Karlovarského (26 800 korun), Olomouckého (27 300 korun) a Zlínského (27 400 korun) kraje.

Tomuto rozložení také zhruba odpovídá výše starobních důchodů, která je opět nejvyšší v Praze (13 300 korun) a následně Středočeském kraji (12 600 korun), nejnižší naopak na Karlovarsku a Olomoucku (v obou krajích 12 100 korun).

„Praha patří dlouhodobě mezi 10 nejvyspělejších regionů v Evropě, zatímco ostatní české kraje patří z hlediska regionálního HDP k evropskému podprůměru, což však nelze brát jako dehonestující hodnocení,“ říká Vladimír Žítek, prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity a vedoucí Katedry regionální ekonomie a správy.

Proč je pozice Prahy tak silná a svým způsobem mimořádná, je dle Žítka nepřekvapivě to, že jsou ve městě koncentrovány všechny klíčové vládní instituce, sídla velké řady nadnárodních firem. A také skutečnost, že v metropoli pracuje mnoho lidí z jiných regionů a ze zahraničí, kteří se významně podílí na tvorbě HDP. „Z toho lze také dovodit, proč jsou v Praze výrazně vyšší mzdy než jinde,“ dodává Žítek.

Kromě toho je v Praze také mezinárodní letiště, sídlí v ní řada univerzit a výzkumných institucí.

Zajímavá čísla ukazuje také vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Republikový průměr byl nejnižší v roce 2009, kdy klesl na 23 % z celkového počtu nezaměstnaných. Po letech finanční krize v Evropě průměr opět narostl až na téměř 44 % v roce 2014, od té doby však opět klesá a hodnoty se v roce 2018 blížily právě době před krizí. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v Pardubickém kraji, pouze 11 procent. Nejvíce pak bylo v Moravskoslezském kraji (36, 3 %), který se na první příčce v průběhu sledovaných let střídal s Ústeckým krajem (30 %).

Česko stárne

Srovnání krajů ukazuje i na postupné stárnutí populace. Klíčové jsou přitom dva faktory. Kromě průměrného věku obyvatel je to především takzvaný index stáří.

V současnosti jsou „nejstaršími“ kraji Královéhradecký a Zlínský, v obou dosahuje průměrný věk obyvatel 43,1 roku. Naopak „nejmladším“ regionem je Středočeský kraj s průměrným věkem 41,2 roku. Tomuto pořadí odpovídá i index stáří, který je nejvyšší v Královéhradeckém kraji (136 %) a nejnižší ve Středočeském (103 %). Není to ale tak dlouho, co byla situace diametrálně odlišná. Ještě v roce 2000 dosahoval nejnižšího indexu Karlovarský kraj, a to s 70,6 %. Dnes se ale se 132 % řadí mezi ty nejstarší hned za Královéhradeckým a Zlínským. Překvapivě nejstarší byla na začátku třetího tisíciletí naopak Praha, a to se 121 %.

Se zvyšujícím se věkem souvisí také rostoucí naděje na dožití. Ta je momentálně nejvyšší v Praze. Chlapci, kteří se zde narodili v roce 2018, mají velkou šanci, že se dočkají svých 78. narozenin, dívky pak dokonce 83 let. Statisticky se méně let dožijí obyvatelé z Ústeckého a Karlovarského kraje. Pro Ústecký je naděje na dožití odhadována na 74,2 roku u mužů a 80 let u žen, pro Karlovarský pak u mužů 74,5 roku a u žen 79,9.

Tyto dva kraje se také společně s Moravskoslezským vyznačují nejvyšší úmrtností. Ta je nejnižší naopak v Praze, Královéhradeckém kraji a v Kraji Vysočina.

Ne vše je ale v Praze „nejlepší“. Především kvalita životního prostředí. Obyvatelé Prahy se nadýchají nejvíce tuhých znečišťujících látek, kterých se zde vyskytuje přes 2 tuny na kilometr čtvereční, tedy téměř o polovinu více než v Ústeckém kraji, který se ve srovnání nachází na druhém místě. Pokud jde o oxid uhelnatý, Prahu (28,5 tuny na kilometr čtvereční) překoná jen Moravskoslezský kraj (33,8 tuny na kilometr čtvereční) známý těžbou a zpracováním černého uhlí.

Na druhou stranu Praha patří mezi regiony, kde se špatná situace rychle zlepšuje. Emise tuhých látek se zde od roku 2008 snížily o třetinu, emise oxidu uhelnatého dokonce o polovinu. V ostatních krajích k přílišnému snížení emisí nedochází, případně hodnoty klesají minimálně.

Ve všech krajích se zvýšila produkce komunálního odpadu na obyvatele v porovnání s rokem 2006, kdy jsou poslední dostupné statistiky. Z průměrných 296 kilogramů na jednoho obyvatele se objem komunálního odpadu zvýšil na 351 kilogramů v roce 2018. Ve srovnání vyšel nejhůře Středočeský kraj, který je o více než 50 kilogramů nad republikovým průměrem.

Absolventy lákají velká města

Nejméně lidí s vysokoškolským vzděláním je v Ústeckém kraji, přestože od roku 2000 došlo k mírnému nárůstu (z 5,5 % na 11,2 %). Naopak nejvzdělanějším krajem je dlouhodobě Praha, od roku 2000 navíc počet obyvatel s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním narostl z 20,4 % na 38,3 % v roce 2018. Hned za Prahou se umístil Jihomoravský kraj, kde také došlo k postupnému růstu, z 11,2 % na 22,6 %. V obou krajích přitom sídlí dvě nejnavštěvovanější veřejné univerzity – Univerzita Karlova a Masarykova univerzita.

A právě cesty za vzděláním stojí za stárnutím a chudnutím menších regionů. „Pracujeme v EDUinu hodně se samosprávami a v podstatě každý starosta menšího města nebo vesnice řeší, že se mladí lidé po studiích nevrací zpátky a zůstávají v těch velkých univerzitních městech, případně migrují dále až do Prahy nebo Brna. Tohle trápí takřka každý region,“ popsal Miroslav Hřebecký, programový ředitel informačního centra pro vzdělávání EDUin.

Nejnavštěvovanější veřejné vysoké školy (2017)

Univerzita Karlova (46 tis.)

Masarykova univerzita (30,5 tis.)

Univerzita Palackého v Olomouci (19,8 tis.)

Nejnavštěvovanější soukromé vysoké školy (2017)

Metropolitní univerzita v Praze (4,2 tis.)

Vysoká škola finanční a správní (3,8 tis.)

Vysoká škola obchodní v Praze (2,2 tis.)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené