Hlavní obsah

Šéf žalobců: Zjištění z auditu jsou závažná a mohla by zavdávat podezření na trestný čin. Babiš to odmítá

Andrej Babiš s Evropskou komisí nesouhlasí. Tvrdí, že neporušuje české ani evropské zákony. Česko podle něj nebude vracet žádné evropské dotace, které dostala jeho někdejší skupina Agrofert. (Video: Seznam.cz)

2. 6. 13:20

Zjištění v návrhu auditní zprávy Evropské komise, podle něhož je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, jsou závažná a mohla by zavdávat podezření na trestný čin. V České televizi to dnes řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle něj si Nejvyšší státní zastupitelství vypracuje vlastní analýzu navrhovaného dokumentu, výsledky by mohlo mít do dvou či tří týdnů.

Článek

„My jsme se rozhodli, že zpracujeme naši vlastní analýzu. Pečlivě projdeme už předběžnou zprávu a vyhodnotíme, zda je na místě postupovat dále… My analyzujeme, protože to, co je tam napsané, je závažné a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu,“ řekl Zeman. Dodal, že pokud bude zastupitelství potřebovat další informace, vyžádá si je. K dalšímu postupu potřebuje vědět třeba to, jak vypadaly žádosti o dotace, kdo byl za ně odpovědný, kdo je podepisoval a kdo ve svěřenských fondech rozhodoval, podotkl nejvyšší státní zástupce.

Andrej Babiš krátce na to na slova nejvyššího státního zástupce reagoval. Mimo jiné upozornil, že audit je v pracovní verzi, on sám ho zpochybňuje a české úřady ho budou rozporovat.

„Vůbec tomu nerozumím, jak bychom se mohli pohybovat v oblasti jakéhokoliv trestného činu,“ uvedl Babiš v reakci pro česká média. „Samotný nezávazný předběžný návrh auditní zprávy je plný faktických nepravd, které budou příslušné české odborné orgány v následujících měsících vysvětlovat a vyjadřovat se k nim,“ sdělil premiér.

Brusel v dokumentu navrhuje, že by Česko mělo vrátit 451 milionů korun, jež pro své projekty na dotacích načerpal holding Agrofert. Premiér Andrej Babiš jej zaparkoval do svěřenských fondů, což kontrolory nijak nepřesvědčilo a došli k závěru, že jej dál ovládá. A také proto chtějí na začátku zmíněné peníze vrátit do bruselské pokladny, protože byly načerpány v rozporu s pravidly o střetu zájmů.

Suma to ovšem nemusí být konečná a rozhodně ne jediná, která se bude přesouvat v trojúhelníku Agrofert, Brusel, česká státní pokladna, vyplývá ze zjištění Seznamu po analýze předběžných závěrů auditorů, které dorazily ve čtvrtek na česká ministerstva financí a pro místní rozvoj.

451 milionů korun

Začněme po pořádku. Ostře sledovaný střet zájmů premiéra má podle dokumentu vyjít český rozpočet na 282 milionů korun. Tolik chtějí bruselští cifršpioni vrátit jako stoprocentní hodnotu vložených evropských peněz z českého do unijního rozpočtu.

Zároveň však českým úřadům, které mají správu fondů na starosti, ukládají, aby prověřily další dotační programy, na které se při evropském auditu nedostalo. Kontroloři se soustředili primárně na programy životního prostředí a podnikání a inovace, a to v letech 2012 až 2018. Celkem jde o 98 projektů, na něž šlo přímo z evropských peněz 1,6 miliardy korun. Kontroloři si vzali vzorek 36 projektů za 1,3 miliardy a na jeho základě dospěli ke dvěma typům pochybení.

Jeden je střet zájmů u premiéra. V těchto případech chtějí vrátit všechno – tedy 280 milionů. Když by ale české úřady našly další chyby v jiných než prověřovaných projektech, tak jak je komise v auditu vyzývá, měly by se samy v Bruselu přiznat a vrátit i další peníze.

Druhý typ pochybení jde na vrub nekompetentnosti českých správců eurofondů. Tam auditoři našli chyby v kontrole projektů Agrofertu či jejich hodnocení. A za tyto kiksy chtějí vrátit něco přes 18 procent celkově proinvestované sumy. Což vychází na zhruba 300 milionů, ale protože by se srážka v některých případech dublovala, tak odečetli zhruba 131 milionů a dospěli tak k výsledné požadované sumě 451 milionů.

Nulová kontrola úřadů

Právě tato část je velkým úderem českým správcům eurofondů. Audit se hemží výrazy jako nulová kontrola hodnocení, chybějící minimální požadavky pro udělení dotací, naprostý nedostatek transparentnosti nebo opomíjení etických standardů.

I v tomto případě má česká strana řadu projektů znovu prověřit a kde najde pochybení, opět dotace pokrátit. A tím pádem i vrátit. Takže částka 451 milionů skvící se na konci auditní zprávy nemusí být vůbec konečná. A mohly by se vracet další stamiliony, protože Agrofert načerpal od vstupu Andreje Babiše do politiky přes sedm miliard dotací. Byť největší část jde na vrub nárokovým dotacím, tedy vypláceným na hektar zemědělské půdy či kus chovaného dobytka, které Brusel od počátku kauzy nezpochybňuje.

Zároveň je třeba upozornit, že se suma vyčíslená v auditu může i snížit. České úřady mají teď několik týdnů na to, aby závěry auditorů rozporovaly a klíčové tedy bude, co nakonec komise napíše do závěrečného dokumentu. A vzhledem k tomu, jak velká část pochybení jde na vrub nekompetentnosti při rozhodování o penězích z fondu, budou se jistě české úřady snažit.

Hrozba žaloby z Bruselu

Tato čísla ovšem vůbec neříkají, jak mocně se kauza dotkne Agrofertu samotného. Přidržme se zatím čísla 451 milionů. To už jsou peníze proplacené z Bruselu a tedy, pokud by došlo na jejich vracení, má stát povinnost je vymáhat zpět po koncernu. K tomu má ale podle pokynů auditorů vymáhat i veškerou doprovodnou pomoc z národních fondů, kterou audit nijak nevyčísluje. A vzhledem k tomu, že evropské dotace musejí být vždy spolufinancovány i národními zdroji, může jít o další stovky milionů.

K tomu je pak třeba připočíst i to, že české úřady preventivně vyplácely dotace Agrofertu i poté, co o jejich proplacení přestaly kvůli prověřování žádat do Bruselu. To jsou všechny peníze poslané Agrofertu od loňského srpna. A Seznam již na několika případech ukázal, že se proplácí dál. I tyto peníze bude muset česká kasa žádat zpět, pokud se stanovisko komise v závěrečné zprávě nezmění. Jinak by to bylo kvalifikováno jako nedovolená podpora a hrozila by Česku unijní žaloba.

Agrofert se přitom jistě bude bránit všemi dostupnými prostředky. Například, že jednal v dobré víře, vzhledem k tomu, že naplnil ustanovení českého zákona, co se týká střetu zájmů. Tedy mohl by zkusit u soudu žádat kompenzaci za to, že stát špatně nastavil legislativu. Na to ale bruselský dokument pamatuje.

Ve svém výkladu, že Andrej Babiš nadále ovládá Agrofert a nejedná se tak o jeho „bývalou“ firmu, jak premiér rád říká, se opírá i o stanovisko českého Ministerstva spravedlnosti, které podle auditorů jen český zákon vykládá příliš restriktivně. Neboli podle Bruselu je český zákon použitelný, jen byl v případě Agrofertu příliš benevolentně proveden.

Doporučené