Hlavní obsah

Budapešť nechce čínský kampus. Blízkou ulici pojmenuje po Dalajlámovi

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán a čínský prezident Si Ťin-pching.

Reklama

2. 6. 20:34

Starosta Budapešti ve středu oznámil, že přejmenuje ulice v maďarském hlavním městě v blízkosti plánovaného kampusu čínské univerzity Fudan. Chce tak připomenout údajné porušování lidských práv ze strany Pekingu.

Článek

Jedna z ulic bude pojmenována po Dalajlámovi, exilovém duchovním vůdci Tibetu, kterého Peking označuje za nebezpečného separatistu. Další se bude jmenovat „Cesta ujgurských mučedníků“ podle převážně muslimského etnika, které se podle Washingtonu a dalších hlavních měst stalo obětí čínské genocidy. Třetí ulice nově ponese jméno „Cesta svobodného Hongkongu“. Čtvrtá ulice bude přejmenována po čínském katolickém biskupovi, kterého v Číně vězní, informovala agentura Reuters.

Nové názvy ulic, které byly v úterý instalovány, jsou projevem nesouhlasu Krisztiny Baranyiové, vedoucí městské části Ferencváros, kde je výstavba plánována. „Dali jsme veřejným prostranstvím v okolí plánované čínské univerzity nové pěkné jméno,“ napsala Baranyiová na své facebookové stránce a dodala, že občané hlavního města se budou moci k plánům vyjádřit v anketě, která začne 4. června.

Přejmenované ulice se nachází v oblasti, kde od roku 2024 má fungovat čínská univerzita Fudan. Ta plánuje otevřít kampus nabízející studia humanitních, lékařských, obchodních a technických oborů pro až 6000 studentů. Jednalo by se o první čínskou univerzitu v Evropské unii a první zahraniční pobočku prestižní školy se sídlem v Šanghaji, která podle vlády zvýší úroveň vysokoškolského vzdělávání v Maďarsku.

„Tento projekt by zpochybnil mnoho hodnot, k nimž se Maďarsko zavázalo před 30 lety,“ řekl starosta Gergely Karácsony, představitel liberální opozice, který se příští rok chystá kandidovat na post premiéra proti současnému premiérovi Viktorovi Orbánovi.

Rostoucí obavy z nedostatečné transparentnosti projektu a odhalení, že maďarská vláda plánuje vzít si na výstavbu kampusu obrovskou čínskou půjčku, však způsobily, že se k projektu řada lidí staví odmítavě. „Dokud vláda neposkytne úplné informace o všech podrobnostech projektu, nemáme o čem jednat, což znamená, že nedáme souhlas s výstavbou čínské univerzity,“ řekl budapešťský starosta pro RFE/RL.

Karácsony je jedním z nejvýraznějších kritiků projektu čínské univerzity. Plánovaný kampus podle něj představuje nepřiměřenou finanční zátěž pro daňové poplatníky. Karácsony rovněž kritizuje, že vláda odmítá zveřejnit rozhodnutí, smlouvy a strategické dohody týkající se plánů na výstavbu univerzity v Budapešti.

Středoevropská univerzita, přední maďarská soukromá univerzita, přesunula v roce 2019 většinu svých aktivit do sousedního Rakouska poté, co Orbánova vláda přijala právní změny, které ohrozily její status. Země také podle Reuters podnikla veřejnou nenávistnou kampaň proti jejímu zakladateli, podnikateli Georgi Sorosovi.

Karácsony novinářům řekl, že čínský kampus bude stát maďarské daňové poplatníky téměř 2 miliardy dolarů, což je v rozporu s dřívější dohodou s vládou o výstavbě kolejí a zázemí pro maďarské studenty. „Přítomnost univerzity Fudan znamená, že se bude možné učit od nejlepších na světě,“ řekl minulý týden Tamas Schanda, náměstek ministra pro inovace a technologie.

Podle průzkumu veřejného mínění, který v úterý zveřejnil liberální think tank Republikon Institute, je 66 % Maďarů proti, myšlenku čínského kampusu podporuje pouze 27 procent obyvatel Maďarska. „Fudan přivedl téma vztahů s Čínou do popředí politiky,“ řekl odborník na Čínu Tamas Matura, který přednáší na Korvínově univerzitě.

Orbánovi liberální odpůrci vyčítají, že se přizpůsobuje Číně, Rusku a dalším neliberálním vládám a že omezováním nezávislosti soudnictví a médií popuzuje evropské spojence. Evropská unie, včetně Maďarska, přitom v březnu na Čínu uvalila první sankce po více než 30 letech. Nová opatření jsou zaměřena proti čtyřem čínským úředníkům, kteří se údajně podílejí na porušování lidských práv ujgurské muslimské menšiny.

Orbán čelil kritice i kvůli dohodě o rekonstrukci železnice Budapešť–Bělehrad, již měla financovat čínská půjčka ve výši 2,1 miliardy dolarů. Rovněž jej řada evropských států kritizovala za urychlené schválení čínské vakcíny proti koronaviru, která dosud nebyla v EU schválena plošně. Jeho vláda tvrdí, že čínské dávky pomohly urychlit program vakcinace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované