Hlavní obsah

Čaputovou v Brně vítala papírová srdce, Zeman při oslavách ústavy chyběl

Zuzana Čaputová zamířila do Brna. Nejvyšší čeští ústavní činitelé s výjimkou nového šéfa Senátu účast na oslavách sta let ústavy odřekli. (Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy)

 

Reklama

10. 3. 2020 9:06
aktualizováno • 10. 3. 2020 16:51

Slovenská prezidentka si v Brně připomněla sto let od přijetí první československé ústavy. Vrcholní čeští politici chyběli.

Článek

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Brně kritizovala politiky, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, a získávali tak voličské hlasy. Vyzdvihla roli ústavních soudů jako ochránců liberální demokracie a nezávislé justice. Obojí zaznělo v projevu Čaputové ve sněmovním sále Ústavního soudu, kde se konalo slavnostní shromáždění ke 100. výročí československé ústavní listiny.

Zatímco slovenská hlava státu si asi tříhodinový program ujít nenechala, židle pro vrcholné představitele českého státu zůstaly neobsazené. Z akce se omluvili prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Kvůli povinnostem spojeným s epidemií koronaviru nedorazil ani premiér Andrej Babiš.

Nejvyšším ústavním činitelem tak byl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Prezidentská kancelář nechtěla absenci komentovat. „Nebudu poskytovat žádné vyjádření,“ napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Události kolem epidemie koronaviru sledujeme online ZDE:

Současné společnosti podle Čaputové chybí sdílený základ a hodnoty. Slovenská prezidentka se vymezila vůči politikům, kteří se k sobě chovají nikoliv jako názoroví oponenti, ale jako úhlavní nepřátelé.

Je to symptom, že nemají v potřebné úctě základní zákon státu, ve kterém žijí a jenž z nich činí spoluobčany, uvedla Čaputová. Distancovala se od těch, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, udržovali své příznivce v militantním stavu, a získávali tak hlasy. Společnost potřebuje spíše státníky, kteří budují úctu k ústavě a právnímu státu, míní Čaputová.

Historie podle Čaputové ukázala, že československá ústava z roku 1920 byla ve své době jedna z nejlepších. Umožnila Československu ve 30. letech poměrně dlouho odolávat „protidemokratické smršti“. „Jsem hrdá, že byla přijata i s podporou tehdejších slovenských poslanců,“ řekla Čaputová.

O výjimečnosti prvorepublikové ústavy hovořil v projevu i předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský. Stala se páteří nového státního systému a pojetí veřejné moci. Zároveň jako první ústava zakotvila Ústavní soud, byť měl mnohem méně kompetencí než ten současný a nakonec se ukázal jako křehká „historická hříčka“, která nepřežila střet s dějinami. Podařilo se jej obnovit až po roce 1989.

Zemana pojilo se šéfem Ústavního soudu Pavlem Rychetským přátelství. V poslední době však vztahy ochladly, oba si přes média vyměnili několik kritických vyjádření.

Prezidentovi se například nelíbilo, že justice tři roky otálí s verdiktem ohledně zákona o střetu zájmů, přezdívaného lex Babiš. Soud v polovině letošního února jakékoli změny v zákoně zamítl a k Zemanově kritice se později vyjádřil soudce zpravodaj Jan Filip. „Připadal jsem si jako v pohádce Sedmero krkavců. Už hoří hranice, kde vás chtějí upálit, a vy pořád ještě šijete tu sedmou košili,“ glosoval tehdy situaci. Podle něj soud dřívějším nálezem nechtěl zasahovat do parlamentních voleb a později řešil soulad s evropskou judikaturou.

Rychetský loni v říjnu řekl, že by si zesnulá herečka a disidentka Vlasta Chramostová zasloužila státní pohřeb jako Karel Gott. Zeman mu na dálku vyčinil, že se plete do politiky. Ani dnes se tedy při výročí nesetkají.

Prezidentka má na jižní Moravě nabitý program. V deset hodin dopoledne položila v Hodoníně květiny k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. O hodinu později ji na Nové radnici v Brně přivítala primátorka města Markéta Vaňková (ODS).

Před Novou radnicí prezidentku pozdravily desítky jejích příznivců. Předali jí děkovný dopis a kytici. Svolali se prostřednictvím sociálních sítí a iniciativ Společně Brno a Brno za slušnost. „Zájemcům jsme přes Facebook vzkázali, že vhodným symbolem uvítání bude srdce, třeba vystřižené z papíru. Za nás je to symbol toho, co na našem Hradě tak chybí. Plánujeme jí také předat květiny,“ uvedl člen Společně Brno Ondřej Zeman. Dlouhodobě se podílí na organizování protivládních demonstrací.

Podle něj absence prezidenta svědčí o jeho přístupu k historii státu. „Že na významném výročí bude chybět hlava našeho státu, je sice zahanbující, ale ne překvapivé. Vždyť prezident vynechal již několikáté významné výročí našich dějin,“ řekl zakladatel iniciativy Společně Brno.

Bez účasti českého prezidenta se musely obejít také sté narozeniny Masarykovy univerzity. Škola výročí slavila mimo jiné loni v lednu, kdy dostal Velkou zlatou medaili tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska. Česká hlava státu pozvání nedostala. Pokračovala tak tichá válka mezi prezidentem a akademiky. Zeman doposud odmítá jmenovat některé profesory, většina rektorů proto v minulosti chyběla na Hradě při výročí republiky.

Klíčový dokument pro československou právní historii schválili členové Národního shromáždění dne 29. února 1920. „A to jednomyslně. Poprvé v našich dějinách byla přijata ústava, jejíž obsah i schválení byly v rukou českých a slovenských ústavodárců a která artikulovala hodnoty nového státu,“ sdělil generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Ústava byla na svou dobu moderní a pokroková. „V páté hlavě ústavy byl zařazen obsáhlý katalog občanských práv, svobod a povinností, který deklaroval rovnost všech občanů a povolání,“ doplnil sekretář.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované