Hlavní obsah

Částečně uzavřené Česko. Jak se na situaci na hranicích dívá unijní právo?

Foto: ČTK

Ministr vnitra Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš.

12. 3. 20:15

Jako před dvanácti lety. Česko od půlnoci z pátku na sobotu uzavírá část hraničních přechodů a na těch zbývajících obnovuje kontroly. Dočasně se tedy Česká republika vrací do dob předtím, než se připojila k zemím schengenského prostoru.

Článek

O znovuzavedení kontrol na německých a rakouských hranicích rozhodl ministr vnitra Jan Hamáček. Od páteční půlnoci proto nebude povoleno přecházet české hranice jinde než na 11 určených hraničních přechodech. Oznámil to na tiskové konferenci společně s předsedou vlády Andrejem Babišem.

Půjde o čtyři přechody na hranicích s Rakouskem a sedm přechodů na německo-českých hranicích. Na pomoc bude podle šéfa resortu vnitra přivolána i armáda. Hamáček současně na tiskové konferenci ve čtvrtek odpoledne řekl, že jako ministr vnitra udělí výjimku lidem, kteří pracují na rakouské nebo německé straně hranice. Prokázat se budou muset občanským průkazem a potvrzením od zaměstnavatele.

„Vytipovali jsme ještě sedm hraničních přechodů, tři s Rakouskem, čtyři s Německem, kde umožníme přechod v uvozovkách v rámci malého příhraničního styku, chcete-li. Bude to možnost pro české občany, kteří pracují v těchto zemích do jisté vzdálenosti od českých hranic, aby nepřišli o práci,“ popsal Hamáček.

Kontroly prakticky okamžitě

Znovuobnovit kontroly na hranicích v zemích schengenského prostoru, a to i s okamžitou platností, je podle stanov Schengenu možné. „Česká vláda by to právně ustála ze tří důvodů. Zaprvé jsou tam pravidla, která v mimořádných situacích umožňují obnovit hraniční kontroly. Jsou tam nějaké procesní kroky – například je potřeba to oznámit Evropské komisi, ale v případě výrazného problému je možné kontroly spustit prakticky okamžitě,“ řekl Seznam Zprávám právník a profesor na Univerzitě Karlově Ivo Šlosarčík. Upravuje to Schengenský hraniční kodex z roku 2016, který popisuje postupy zrušení hraničních kontrol, ale zároveň i situace, kdy je možné je obnovit. A jak se to dělá.

Podle Šlosarčíka je jedním z důvodů, proč jde obnovit kontrola na hranicích, závazné riziko pro veřejný pořádek nebo bezpečnost. „V schengenském kodexu není přímo uvedeno veřejné zdraví. Ale samozřejmě, dá se to tomu podřadit. Zadruhé je ve smlouvě obecná klauzule, která říká, že státy stále mají hlavní odpovědnost za svou vnitřní bezpečnost. A zatřetí, Česko vychází ne z běžného zákona, ale opírá se o ústavní zákon o bezpečnosti České republiky,“ řekl profesor s tím, že unijní státy obvykle nadřazují své ústavní zákony nad unijní legislativu.

„A možná nejdůležitější je ještě čtvrtá věc: kde není žalobce, není soudce. Ten, kdo by to mohl formálně napadnout, je Evropská komise nebo jiný členský stát. A to žalobou na porušení smluv. Ale do toho se nikomu samozřejmě nechce. Je to právně nejisté a komise nechce mít v rukou černého Petra, aby se o ní neřeklo: ‚Podívejte, to Brusel nám ohrožuje bezpečnost státu!‘,“ řekl právník.

Udělalo to Německo i EU jako taková

Nejde však o bezprecedentní situaci. K částečnému obnovení kontrol na hranicích v minulosti přistoupilo například Německo v roce 2015. A to kvůli summitu ekonomických velmocí G7, který se tehdy konal v jihobavorském Elmau. Šlo o hranice s Českem a Rakouskem, německá vláda tak chtěla zamezit přísunu nevyžádaných narušitelů. Úřady totiž počítaly s násilnými protesty odpůrců kapitalismu, které by byly namířeny právě proti summitu.

Tehdy se jednalo o částečné, nesoustavné kontroly na hranicích, které trvaly zhruba tři týdny. K podobnému řešení Německo přistoupilo i v roce 2006 při pořádání mistrovství světa ve fotbale a o rok později, kdy se v zemi konal summit zemí G8.

Na podzim roku 2015 ministři vnitra odsouhlasili také přísnější kontroly na vnější schengenské hranici. Důvodem byly teroristické útoky v Paříži. „Pokud chceme mít přehled, kdo cestuje přes Evropu, do Evropy, a to i uvnitř států, tak nic jiného nezbývá. Potřebujeme vědět, kdo k nám jede a samozřejmě proč k nám jede. Pevně věřím, že se to teď zrychlí a že policie a tajné služby dostanou informace velmi rychle,“ řekl tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec.

Cestovat do Česka? Z vybraných zemí nelze

Spolu se znovuobnovením kontroly na hranicích také vláda zakázala vstup do Česka cizincům z patnácti rizikových zemí. Jedná se o občany z Číny, Jižní Koreje, Íránu, Itálie, Španělska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Švédska, Nizozemska, Belgie, Velké Británie, Norska, Dánska a Francie. Hamáček poté upřesnil, že to neplatí pro Čechy a cizince, kteří mají na českém území trvalý nebo přechodný pobyt. A i v tomto případě došlo na výjimku. Ta platí pro řidiče nákladní kamionové dopravy, vlakové čety, piloty letadel a příslušníky záchranářského systému.

„Toto už není pod režimem Schengenu, ale pod režimem volného pohybu unijních občanů,“ přiblížil Šlosarčík. „V unijní legislativě je výjimka výslovně uvádějící, že stát nemusí pustit na své území člověka, který představuje riziko pro ochranu veřejného zdraví. V principu by měly státy dělat individuální posouzení, ale vzhledem ke komplikacím s diagnostikováním nakažených koronavirem by se pravděpodobně pod unijní výjimku vešel i plošný zákaz na základě občanství,“ popsal. „Je důležité, že Česko nezakázalo vstup všem unijním občanům, ale pouze občanům zemí, kde je ta epidemie hodně rozvinutá. A vláda bude argumentovat tím, že každý z těch lidí představuje riziko pro ochranu veřejného zdraví,“ uzavřel odborník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené