Hlavní obsah

Česku jedna gigafactory stačit nebude. Okolo projektu krouží i Korejci

Foto: Profimedia.cz

Česko má významné světové zásoby lithia. Zpracovávat by se mohlo ve dvou fabrikách na baterie do elektroaut. Ilustrační snímek.

Reklama

Výstavbu bateriové „gigatovárny“ zvažuje v Česku Volkswagen. Podle neoficiálních informací se o projekt zajímá i korejská LG. Vláda má rozhodnout, jak a koho podpoří. Má na to tři měsíce.

Článek

Revoluce elektromobility se neobejde bez výstavby továren na baterie. Česko v tom nechce hrát vedlejší roli. Důvodů má hned několik. Je automobilovou velmocí a navíc disponuje světově významnými zdroji lithia.

V Evropě má kvůli masovému přechodu k elektromobilitě vzniknout 32 továren na baterie. Podle dřívějších informací by dvě z nich mohly stát v Česku.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nyní mluví o jedné fabrice. „Měla by být jedna. Ale gigafactory je trend, poptávka tady bude a nikde není psáno, že v čase nebudou moci být továrny dvě. Jednáme se dvěma zahraničními partnery,“ řekl redakci SZ Byznys.

Náklady na výstavbu takové fabriky o kapacitě 40 gigawatthodin se podle něj obecně pohybují kolem 50 až 60 miliard korun.

Potenciální zahraniční investory jmenovat nechtěl, ale již dříve zahraničním médiím potvrdil, že vláda jedná s koncernem Volkswagen a je dalším veřejným tajemstvím, že zájemce je jihokorejská skupina LG. To redakci potvrdil Jaroslav Rokos, předseda dozorčí rady Suas Group, která je sesterskou společností Sokolovské uhelné a rozvíjí udržitelné projekty po útlumu těžby uhlí. „Je tady několik zájemců o stavbu gigafactory. Nejsou rozhodnuti, že budou stavět v Česku, a pokud ano, zda v Karlovarském nebo v Ústeckém kraji,“ dodal.

Státní vyjednavači z Ministerstva průmyslu a Czech Investu mají podmínku, aby minimálně u jednoho projektu stál ČEZ, který se chystá sám těžit lithium u Cínovce v Krušných horách. Továrna by zaměstnala několik tisíc lidí.

Tvrdá jednání o miliardové podpoře

Podle Havlíčka se teď vedou tvrdá jednání o podmínkách, za nichž by investoři měli zájem bateriový byznys v Česku rozjet. „Nejsou jen ryze finančního charakteru. Nejde jen o přímou finanční podporu, je to také otázka nepřímých podpor spojených s kvalifikovanou pracovní silou, optimální lokalitou, energetickými zdroji, které tam budou, ale i dopravní infrastrukturou,“ uvedl s tím, že mantinely pobídek by měla dojednat stávající vláda.

V ČR se nachází několik procent celosvětových zásob lithia. Baterkárny by tady už jen proto měly stát. Ale v dotacích musí platit férové podmínky.
Lukáš Hataš, Asociace pro elektromobilitu

Česko není jediné, kdo má eminentní zájem na výstavbě fabrik za desítky miliard, které zaměstnají několik tisíc lidí. Polsko, kde už nyní stojí největší bateriová továrna v Evropě, podle šéfa Asociace pro elektromobilitu Lukáše Hataše láká investory štědrými finančními pobídkami.

„V Česku se nachází několik procent celosvětových zásob lithia. Baterkárny by tady už jen proto měly stát. Ale v dotacích musí platit férové podmínky. Ne, že někdo dostane a jiný ne,“ varuje.

Navrhovaný konec prodeje aut se spalovacími motory v Evropě od roku 2035 rýsuje velké byznysové příležitosti. V Česku se vyrobí přes milion automobilů se spalovacími motory ročně, které postupně budu muset nahradit vozy s alternativním pohonem. Počítá s tím nová strategie Evropské komise „Fit for 55“. Musí ji ale schválit Evropský parlament a hlavně evropské státy, a to nebude snadné.

Výroba osobních aut loni kvůli pandemii klesla o pětinu na 1,15 milionu vozů. Český autoland se tak vrátil do roku 2014. V roce 2019 z tuzemských fabrik vyjelo o 274 tisíc automobilů více.

Podle Hataše však nebude stačit jedna, ale možná ani dvě továrny na baterie a možná bude zapotřebí nakonec postavit tři. Problém naopak nevidí v kapacitách lithia, protože by se mohly průmyslově zpracovávat již použité baterie. A nemuselo by se vyrábět tolik aut jako dnes, protože elektromobily bez problémů unesou dvojnásobnou porci najetých kilometrů.

Mohla by se tu vybudovat fabrika na recyklaci baterií. Celý projekt by vygeneroval několik tisíc pracovních míst a mohl by sloužit k oživení sokolovského regionu po uhelném útlumu.
Jaroslav Rokos, Sokolovská uhelná

O zpracování baterií mluví také Sokolovská uhelná, která pro výstavbu fabriky na baterie nabízí pozemek ve Starém Sedle, kde podle Jaroslava Rokose byli na prohlídce zástupci koncernu Volkswagen Group i společnosti LG.

Podobně jako ČEZ, také Suas Group má zajištěné zdroje klíčového prvku – lithia. Těžil by jej ze starých deponií, které v minulosti získala skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. V závodě ve Vřesové by se mohlo lithium separovat a rafinovat z odpadních jílů, které by se po železnici dovážely z lokality v nedalekém Horním Slavkově. Jsou tam zásoby lithia zhruba na deset let.

Těžař uhlí mluví i o možnosti zpracování vybitých baterií, které jsou po dožití stále významným energetickým zdrojem. „Mohla by se tu vybudovat fabrika na recyklaci baterií. Celý projekt by vygeneroval několik tisíc pracovních míst a mohl by sloužit k oživení sokolovského regionu po uhelném útlumu,“ míní Rokos.

Továrna by mohla vzniknout také v Severních Čechách v rámci konsorcia, složeného z energetické společnosti ČEZ a koncernu Volkswagen Group, jenž je majitelem mladoboleslavské Škody Auto. Polostátní energetický gigant se sám chystá těžit lithium u Cínovce v Krušných horách.

Reklama

Doporučované