Hlavní obsah

Čína zůstává časovanou bombou. Přenos zvířecích nemocí je bez dohledu

Foto: Profimedia.cz

Prodej vepřového na trhu ve Wu-chanu je znovu obnoven.

Reklama

5. 1. 6:30

Africký prasečí mor šířící se v Číně zabil miliony zvířat. Covid-19 rozšířený z Wu-chanu 1,6 milionu lidí. Kombinace stavu chovů, nedostatku veterinářů a laxního přístupu v Číně je pro celý svět časovaná bomba, varují vědci.

Článek

Když se mezi čínskými prasaty začal v roce 2018 nekontrolovaně šířit africký mor, zabil za pár měsíců miliony zvířat. Už tehdy to mělo být varování, že čínský systém zdraví zvířat v zemi je na podobné situace žalostně nepřipraven. Africký mor je však smrtelný „jen“ pro prasata a na člověka jej naštěstí přenést nelze.

O rok později tu však byl virus, který pod označením Sars-CoV-2 na člověka už přeskočil. A pandemie byla na světě. Covid-19, onemocnění způsobené novým koronavirem, si vyžádalo nejméně 1,6 milionu životů, spoutalo světovou ekonomiku a přinejmenším by mělo sloužit jako vážné varování před nevhodným nakládáním se zvířaty. Nejen pro Čínu, ale pro celý svět. Podle Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) mají tři čtvrtiny všech lidských chorob původ ve zvířecí říši.

Od prvotního ohniska covidu-19 v čínském Wu-chanu uplynul rok, avšak základy čínského systému veřejného zdraví - zejména jeho složka týkající se zdraví zvířat - stále akutně vyžadují zásadní revizi a opravy. Stejně tak se ukázala pro dobro celého světa a zabránění dalším pandemiím potřeba dobře vyškolené a dostatečně placené armády veterinářů, epidemiologů a dalších odborníků v oblasti veřejného zdraví.

„Je naprosto ostudné, že v moderní společnosti mohlo dojít k něčemu, jako je africký mor prasat,“ říká pro South China Morning Post Wayne Johnson, pekingský veterinář a konzultant společnosti Enable AgTech. „Šíření afrického moru prasat z Evropy a Ruska trvalo roky, ale šíření po celé Číně trvalo jen několik týdnů,“ dodal a vinu za šíření moru připsal špatným praktikám v oblasti péče o zvířata, laxního vládního dohledu a nedostatku odborníků na zdraví zvířat, jako jsou veterináři.

Rok zápolení s africkým morem prasat stál Čínu 1 bilion jüanů (153 miliard dolarů). S nemocí, která zahubila přibližně 60 procent čínské prasečí populace a vyhnala ceny vepřového do nebes, se Čína potýká stále. Čínská populace prasat se sice zotavuje, dostala se ale pouze na 88 procent kapacit z období před vypuknutím moru, uvedlo v listopadu ministerstvo zemědělství. Podle nejnovějších údajů OIE je v Číně v devíti různých správních oblastech stále hlášeno 20 ohnisek afrického moru.

Zdravotníci po celém světě, včetně OIE, WHO a Organizace pro výživu a zemědělství, dlouho prosazují přístup „jednoho zdraví“ – tedy takového, které spojuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí do jednoho celistvého systému. Odpovědnost za veřejné zdraví v Číně, stejně jako ve většině zemí, je sdílena mezi více vládními ministerstvy vedenými ministerstvem zdravotnictví a Čínským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí. Prvek zdraví zvířat spadá pod ministerstvo zemědělství.

O souvislosti mezi zdravím zvířat a prevencí šíření epidemií nejvyšší představitelé Číny moc dobře vědí. V červnu čínská státní rada uvedla, že zdraví zvířat na venkově, kde se provádí většina zemědělských prací, je „nejslabším článkem“ v systému zdravotní péče. V souvislosti s tím pak vyzvala k tomu, aby ve venkovských oblastech pracovalo více veterinárních lékařů pro prevenci a kontrolu chorob zvířat. Právě množství venkovských lékařů a zdravotnických pracovníků posledních pět let neustále klesá o 3,5 procenta.

V zemi s 1,4 miliardy lidí je podle veřejných statistik pouze 100 000 certifikovaných veterinářů. Na hospodářská zvířata se zaměřuje jen malá část, ještě menší pak na veřejné zdraví. Podle odhadů One Health z hongkongské univerzity má Čína k dispozici pouze několik stovek vyškolených veterinářských epidemiologů a v příštích 10 až 20 letech potřebovat čtyř až pětinásobek současného počtu.

Pro srovnání s evropskou zemí – takové Finsko zaměstnává 2 800 veterinářů na 5,5 milionu lidí, tedy jednoho veterináře na 13 750 lidí. Jen v okrese Praha-město pracuje 466 certifikovaných veterinářů. V dalším kontrastu jsou pak finští veterináři v oblasti veřejného zdraví odpovědní nejen za zdraví zvířat, ale také za veřejné záležitosti, jako je hygiena potravin.

Foto: Profimedia.cz

Tato fotografie pořízená 19. prosince 2019 ukazuje zákazníky, kteří se pokoušejí koupit zlevněné vepřové maso v nově otevřeném supermarketu ve východní čínské provincii Šan-tung. Supermarket jako akci nabídl 3 tuny vepřového masa za zvýhodněné ceny.

V reakci na „obrovskou potřebu“ státní rada přistoupila k dalšímu snížení už tak nízké laťky na oficiální certifikaci pro práci veterináře ve venkovských oblastech. Doposud stačilo pro certifikaci tříleté vysokoškolské studium v oboru.

Čínští venkovští veterináři, kteří stojí v první linii boje proti chorobám zvířat, jsou navzdory své důležitosti špatně placení. V prosinci město Kao-pching ve venkovské provincii Šan-si uvedlo, že by najalo 16 veterinárních zdravotnických pracovníků za 2500 jüanů (asi 8 200 korun) měsíčně, což je ještě méně, než je průměrný měsíční příjem místních. V místech jako Urumči v Sin-ťiangu pak berou veterináři něco přes 1 000 juanů (3 300 korun) měsíčně.

Nový, děsivější virus

Diana Bellová, bioložka z oblasti ochrany přírody a nemocí z divočiny z Východoanglické univerzity, pro SCMP uvedla, že v Číně je třeba posílit status veterinárních zdravotníků. „Je zásadní, aby byli považováni za důležité, vysoce profilované a dobře placené zaměstnance, kteří pracují na tom, aby udržovali zdraví hospodářských zvířat a lidí, kteří je konzumují.“

Bellová v roce 2003 studovala původ ohniska SARS, které bylo také poprvé zjištěno na čínských trzích s živými zvířaty. Spolu se svými kolegy tehdy varovala, že spojení špatného zacházení se zvířaty, nelegálního obchodu s divokými druhy a nedostatečných hygienických standardů v intenzivním chovu hospodářských zvířat by jednou mohlo vést k vytvoření nového, děsivějšího viru.

A stalo se.

I když je velká část raného příběhu o novém koronaviru stále nejasná, vědci si jsou jisti, že na člověka se dostal ze zvířete. V reakci na podezření z nákazy člověkem kvůli zvířecím hostitelům Čína zakázala spotřebu divoké zvěře, včetně netopýrů a luskounů. Další informace, zejména způsob, jakým virus ze zvířete na člověka přeskočil, má za úkol zjistit tým WHO na své lednové cestě do Wu-chanu.

„Myslím, že je to příležitost pro Čínu, aby se znovu proměnila v producenta dobrých, zdravých a ekologicky chovaných hospodářských zvířat,“ míní Bellová. Varovala však, že špatná zdravotní péče v čínském intenzivním chovu hospodářských zvířat v jakémkoli množství znamená hromadnou „tikající časovanou bombu“ pro zdraví zvířat a lidí.

Chov drůbeže vedl k různým kmenům vysoce virulentní ptačí chřipky, jako je H5N1, která za poslední desetiletí zabila v Číně desítky lidí. Podobně řádila také hemoragická králičí choroba, v Číně poprvé hlášena v 80. letech. Tehdy umíralo více než 70 procent napadených. „Existují miliony virů, které čekají na objevení, a my nevíme, zda jsou schopné šířit se na člověka,“ obává se Bellová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované