Hlavní obsah

Čínský hospodářský růst rekordně zpomaluje, i přesto Peking navyšuje armádní rozpočet na 4 biliony korun

Hospodářský růst Číny zpomaluje. (Video: Renáta Matoušková, AP, Reuters)

Čínská ekonomika je na tom se svým růstem nejhůře od roku 1990. Hospodářský plán pro letošní rok stanovil Peking o půl procentního bodu méně než minulý rok. Vládní strana chce podpořit především výrobu, dopravu a stavebnictví. Armádní rozpočet Čína zvýšila o 7,5 procenta, chce se zaměřit na národní bezpečnost a modernizaci armády.

Článek

Čína čelí zpomalujícímu se hospodářskému růstu. Na každoročním plenárním zasedání čínského parlamentu varoval čínský premiér Li Kche-čchiang před tvrdým bojem, kterému bude druhá největší ekonomika na světě čelit. Růst čínské ekonomiky je tak nejnižší od roku 1990.

Ve svém plánu pro letošní rok si Čína stanovila cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 6 až 6,5 procenta. Loni ekonomika vzrostla o 6,6 procenta, zatímco původním cílem vlády bylo 6,5 procenta. Čína plánuje i snížit daně a poplatky, zvýšit investice do infrastruktury a podpořit poskytování úvěrů pro malé firmy. To způsobí nárůst rozpočtového schodku na 2,8 procenta HDP, což je o 0,2 procentního bodu více než minulý rok.

Ke zpomalení růstu přispívá slábnoucí globální i domácí poptávka a obchodní válka se Spojenými státy. Tím, že si na letošní rok vláda stanovila rozpětí pro růst HDP, nikoliv určité číslo, podle analytiků uznává rizika, která by mohla růst dál zpomalit.

Čína ve snaze podpořit zejména výrobu, dopravu a stavebnictví sáhne podle dnes zveřejněných plánů k úlevám na daních a poplatcích pro firmy v objemu téměř dvou bilionů jüanů (v přepočtu asi 6,7 bilionu Kč). Letošní snížení daní je výraznější než to loňské, kdy činilo 1,3 bilionu jüanů (asi 4,4 bilionu korun). Premiér slíbil, že Čína bude pečlivě sledovat zaměstnanost ve vývozních společnostech silně napojených na americký trh a sníží daň z přidané hodnoty (DPH) pro zpracovatelský sektor na 13 procent z nynějších 16 procent. V dopravě a stavebnictví má být DPH snížena na devět procent z deseti.

Předseda vlády také zveřejnil záměr vytvořit letos přes 11 milionů pracovních míst ve městech a udržet míru nezaměstnanosti ve městech kolem 4,5 procenta. Stejný cíl měla vláda i na loňský rok. Současně vláda sníží poplatky do fondu sociálního zabezpečení placené firmami.

Inflační cíl vláda letos zvýšila zhruba na tři procenta, přestože tempo růstu spotřebitelských cen nedávno zpomalilo na méně než dvě procenta. Vyšší inflační cíl dává Pekingu více prostoru pro podporu spotřeby.

Čínská centrální banka loni pětkrát snížila požadavek na povinné minimální rezervy, které u ní musejí mít komerční banky. Chce tak podpořit poskytování půjček pro malé a soukromé společnosti, což je důležité pro ekonomický růst a zaměstnanost. Premiér dnes prohlásil, že měnová politika nebude příliš přísná ani příliš uvolněná. Kvůli podpoře soukromých a menších firem chce Peking posílit cílené snížení požadavku rezerv pro menší a středně velké banky, cílem je zvýšit půjčky pro malé firmy poskytované velkými bankami o více než 30 procent.

Modernizace armády hlavním vládním krokem

Armádní rozpočet chce Čína naopak zvýšit o 7,5 procenta proti hodnotě z loňského roku, kdy obranný rozpočet vzrostl o 8,1 procenta. Letošní suma vojenských výdajů dosáhne podle zveřejněné zprávy výše téměř 1,2 bilionu jüanů (skoro čtyři biliony korun).

Peking chce dalším navýšením rozpočtu napjatě očekávaným zejména dalšími zeměmi v regionu či Spojenými státy, posílit národní bezpečnost a modernizovat armádu. Současný čínský prezident Si Ťin-pching označil modernizaci vojska za jeden z klíčových bodů vlády. Investovat chce do stíhaček s protiradarovou technologií stealth, letadlových lodí či raketových systémů.

Loňské zvýšení rozpočtu na obranu bylo nejvyšší za poslední tři roky. Podle diplomatů jsou však skutečné částky vynakládané na obranu v Číně mnohem vyšší, přičemž jejich část je ukryta v civilních výdajích.

Letošní zasedání parlamentu přichází v době hospodářských komplikací spojených s obchodní válkou s USA či podezřením ze špionáží, kterým v západních zemích čelí společnost Huawei. Premiér Li se dnes podle agentury AP pokusil uklidnit americké a evropské firmy ujištěním, že všem podnikům se v Číně dostane stejných podmínek.

Doporučujeme