Hlavní obsah

Přehledně: Jaké jsou povinnosti při vedlejší výdělečné činnosti?

Foto: Seznam Zprávy, Getty Images

Ilustrační fotografie.

Reklama

8. 2. 9:29

Studenti, důchodci nebo také podnikající zaměstnanci. Ti všichni patří mezi vedlejší OSVČ a musejí podávat daňové přiznání a plnit další povinnosti. Jak na to?

Článek

Co je vedlejší výdělečná činnost?

Podnikatelé se dělí na dvě skupiny. Buď mohou mít takzvanou hlavní výdělečnou činnost, nebo vedlejší. V prvním případě to jsou lidé, pro něž je podnikání jediným zdrojem obživy. Vedlejší výdělečnou činnost potom vykonávají například podnikající důchodci, lidé na mateřské dovolené, studenti do 26 let nebo zaměstnanci, kteří si přivydělávají podnikáním.

To, že má podnikatel nárok na to, vykonávat vedlejší výdělečnou činnost, musí doložit kvůli zálohám na pojištění správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (student například dodá potvrzení o studiu apod.).

Daňové přiznání a přehledy

Stejně jako pro podnikatele s hlavní výdělečnou činností, musí také lidé s vedlejším podnikáním podat standardní daňové přiznání. Nesmí zapomínat ani na přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Daňové přiznání musí podat nejpozději 3. května v papírové podobě, elektronicky trvá možnost až do 1. června. V případě, že s přiznáním pomáhá daňový poradce, posouvá se termín až do 1. července 2021. Přehledy je poté možné podat měsíc po přiznání. Podrobněji jsme o datech podání psali zde:

Sociální a zdravotní pojištění

Zásadní výhodou u vedlejšího podnikání jsou menší minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Oproti hlavní činnosti jsou zálohy na sociální pojištění ani ne na polovině, zálohy na zdravotní se pak vypočítávají podle skutečného zisku.

Sociální pojištění

U hlavní činnosti se letošní měsíční částka, kterou musí OSVČ na sociálních zálohách odvést, zvýšila na 2588 korun. Pokud ale máte zisky z podnikání jako vedlejší výdělek, minimální záloha činí 1036 korun. První rok navíc tito podnikatelé nemusí zálohy odvádět vůbec. Peníze případně doplatí jednorázově po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích.

Může se navíc také stát, že vyděláte méně, než kolik je stanovená takzvaná rozhodná částka. Za rok 2020 je tato suma 83 603 korun. Jestliže tolik peněz živnostník nevydělá, nemusí zálohy na sociálním pojištění odvádět.

Rozhodná částka je stanovená na celý rok. Pokud vykonáváte vedlejší výdělečnou činnost jen po určitou část roku, rozhodná částka se tím pádem poměrně sníží. Pokud tedy má podnikatel výdělky za půl roku vyšší než 41 802 korun, placení záloh se v dalším roce nevyhne.

Zdravotní pojištění

OSVČ na vedlejší výdělečné činnosti první rok zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Až po podání přehledu zdravotní pojišťovně zaplatí částku, která se odvíjí od skutečného výdělku. V dalším roce podnikání už tito podnikatelé platí zálohy každý měsíc. Po podání přehledů za další rok buď zaplatí nedoplatek, nebo naopak mohou získat přeplatek zpátky.

Kombinace vedlejší činnosti a zaměstnání

Jednou z možností, jak se stát vedlejší OSVČ, je zároveň podnikat a být zaměstnancem. Jde například o učitele, kteří si přivydělávají doučováním, a tak podobně.

V takovém případě je pro vyplnění a podání daňového přiznání nutné si od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2020, a to nejpozději do 15. února. Jde o klíčový dokument pro vyplňování daňového přiznání. Zaměstnanci a OSVČ v jedné osobě také nemusí platit pravidelné zálohy na zdravotní pojištění. Částku zaplatí až po podání přehledu.

Zaměstnanci, kteří si přivydělávají podnikáním a jejich hrubé příjmy nepřekročily šest tisíc korun, nemusí podávat daňové přiznání vůbec.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované