Hlavní obsah

Výzva: Děti by se neměly ve škole hlásit, říká Martin Roman. Exšéf ČEZu ví, jak nastartovat školství

Výzva s Martinem Romanem: O elitních školách a reformě českého školství. (Video: Václav Dolejší, Seznam.cz)

Po odchodu z energetiky začal bývalý šéf energetického gigantu ČEZ studovat na britských univerzitách a investoval peníze do vzdělávání. Je předsedou správní rady prestižních soukromých škol PORG a říká, že objem učiva na státních školách je nesmyslný.

Článek

Dnes se o energetiku skoro vůbec nezajímá a vystupuje v úplně jiné roli: filantropa, investora a hlavně reformátora českého školství. Martin Roman po odchodu z vysoké manažerské pozice šel nejprve studovat pedagogiku na University College v Londýně. A teď, těsně přes padesátkou, se vrhl na studia trhu s nemovitostmi na prestižní univerzitě v Cambridge.

„Mě školství bavilo celý život. Mohl jsem si splnit svůj sen studovat na školách, které vyučují, jak jsem vždycky snil. Čerpám tím inspiraci pro vyučování na našich školách a také pro to, jak by se třeba mohlo změnit české školství,“ říká v rozhovoru pro Seznam muž, jenž byl v ČEZu sedm let generálním ředitelem (2004 až 2011) a pak ještě dva roky šéfem dozorčí rady (2011 až 2013).

Dnes je Roman nejviditelnější jako mecenáš a předseda správní rady úspěšné privátní základní školy a gymnázia PORG, do nichž investoval už sto milionů korun. Školy působí v Praze a Ostravě a i přes vysoké školné (65 až 135 tisíc korun ročně) si i díky stipendiím užívají vysokého převisu poptávky.

Roman žije s rodinou ve Velké Británii a investuje hlavně do realit a informačních technologií. „Já toho v Česku moc nedělám, takže mě to v ničem nebrzdí,“ odpovídá na otázku, jak vnímá to, že mu moc nepřeje současná politická konstelace a úspěch hnutí premiéra Andreje Babiše, který vždy Romana označoval za součást „Palerma“.

Co má smysl

Roman má hlavně ambici změnit české školství. Svůj PORG vnímá jako příklad pro veřejné školy. V té souvislosti nejčastěji používá termín „nízká efektivita“. Studenti si podle Romana zapamatují z výuky ve škole jen dvě až pět procent věcí, které se učili.

„Takže je velká otázka, jaký to mělo smysl. Naše osnovy musí projít změnou. Je v nich takové množství faktů, které není schopen nikdo na světě pojmout. A díky tomu pak nezbývá čas několikrát fakta opakovat, což jedině vede k dlouhodobému uložení do paměti. Je dokázáno, že musíte pětkrát až šestkrát aktivně užít každou věc, aby se opravdu v paměti uložila,“ vysvětluje.

Proč se děti nemají hlásit

Opravdu rychle by české školství dokázalo změnit pravidelné a dlouhodobé vzdělávání učitelů: „To je úplně nejdůležitější ze všeho, přináší to nejrychleji výsledky, což je ověřeno mnoha výzkumy. Jde o vytvoření komunit učitelů, kteří se jednou měsíčně sejdou, osm až čtrnáct lidí, a vymění si zkušenosti.“

Roman například razí to, že by se děti ve škole neměly hlásit. „Zkresluje to informaci učitele o třídě. Většinou se hlásí menší skupinka dětí. Ty, které to umí. Učitel je pak spokojený a jde dál. Má ale strašně zkreslenou informaci, protože polovina třídy probírané věci nezná a nechápe. Já jsem zastánce bílých tabulek, na které děti napíšou odpovědi a ukážou je nad hlavou. Učitel okamžitě pozná, kdo ví a kdo ne, jestli to nepochopily jen tři děti nebo polovina třídy,“ vysvětluje.

Jaké tři základní věci by se v českém školství měly změnit? Jak se dá poznat dobrý učitel? A proč může být i kritizované biflování užitečné?

Podívejte se na celý rozhovor s Martinem Romanem v úvodním videu.

Doporučujeme

Další zprávy