Hlavní obsah

Dezinformace na Facebooku? Horší, než si myslíte, varují přední experti

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

17. 9. 11:00

Dezinformací na Facebooku je možná ještě víc, než si leckdo dokáže představit. Úsilí odhalit je často není dostatečné nebo je zkrátka příliš nákladné na to, aby mohlo být efektivní. Seznam Zprávám to shrnuli přední experti z USA.

Článek

Od našeho zvláštního zpravodaje ve Spojených státech

Bývalý americký prezident Donald Trump měl jasno během pár vteřin. Sdělovací prostředky v USA, které k němu byly kritické, označoval šmahem jako „fake news“. Aniž to nejspíš sám tušil, ty pravé fake news bez uvozovek, cílené dezinformace i neúmyslné nepřesnosti, skutečně ve Spojených státech dělají paseku a představují zcela zásadní problém. Křižují sociálními sítěmi a snižují důvěru veřejnosti v klasická média.

Jen každý třetí Američan dnes důvěřuje médiím

„Podle studie Reuters z letošního roku jen 1 ze 3 Američanů důvěřuje médiím. Tenhle postoj je navíc pro mnoho lidí vírou a přesvědčením, skrze něž definují své vidění světa,“ uvádí Silvio Waisbord, ředitel School of Media and Public Affairs na George Washington University v americké metropoli. Podle původem argentinského vědce k tomuto stavu výrazně přispívá současná obrovská politická polarizace americké společnosti.

Kdo podle profesora Waisborda v USA inklinuje k populismu, ten se vymezuje proti liberálně demokratickému přístupu k ověřování faktů a k systému „checks and balances“, kdy se jednotlivé složky moci ve Spojených státech navzájem vyvažují a kontrolují.

Podle Ethana Portera, který rovněž přednáší na Univerzitě George Washingtona, více než 50 procent Američanů uvádí, že je pro ně hlavním zdrojem informací Facebook. „To je dost znepokojivé,“ konstatuje suše Porter.

Vyvrací také všeobecně zakořeněné mínění, že bludům na Facebooku a dalších sociálních sítích podléhají v podstatě jen vyznavači konspiračních teorií a podporovatelé Donalda Trumpa. „I liberálové a Bidenovi voliči mají tendenci věřit některým mylným informacím, jako třeba velmi rozšířené zprávě, že Donald Trump držel na bohoslužbě ve Washingtonu bibli vzhůru nohama. Tohle byla ve skutečnosti fake news.“

Hlavní témata dezinformací v USA

1. Joe Biden trpí demencí.

2. Nepravdy o prezidentovu synovi, Hunteru Bidenovi.

3. Tvrzení, že Joe Biden a Kamala Harrisová podpořili nebo schvalovali násilné protesty v rámci hnutí Black Lives Matter.

Podle Matthewa Hindmana, autora knihy The Internet Trap: How the Digital Economy Builds Monopolies and Undermines Democracy, která získala prestižní Harvard Goldsmith Book Prize, prošli analytici v posledních měsících přes 13 milionů fotografií sdílených v amerických facebookových skupinách a na stránkách a zjistili, že je mezi nimi 572 tisíc snímků, na nichž jsou představitelé politického života (zdroj AWS Rekognition). Hindman uvádí, že 22 procent těchto snímků bylo ve skutečnosti vizuálními dezinformacemi různého stupně úpravy, od pozměněných obrázků přes vylhané popisky fotek (např. spojení zcela bezúhonné osoby s nechvalně proslulým sexuálním predátorem a násilníkem Jeffreym Epsteinem) až po snímky se vsazeným nepravdivým textem.

Hindman dodává, že na denním pořádku jsou na sociálních sítích v USA snímky sexistické, rasistické, násilné povahy nebo obsahující ponižující výjevy. „Facebook tvrdí, že začal odstraňovat fotky, kde jsou tváře lidí v hledáčku odstřelovačské pušky, ale ve skutečnosti to moc nedělá,“ nešetří kritikou oblíbené sociální sítě Matthew Hindman, podle něhož je situace s dezinformacemi na Facebooku horší, než si myslíme.

Digitální forenzní analýza. Skvělý, leč drahý nástroj

Alexa Koenigová na Kalifornské univerzitě v Berkeley před několika lety pomáhala založit Human Rights Investigations Lab, pracoviště forenzní analýzy fotografií a videí, jehož výsledky mají sloužit jako jeden z důkazních pilířů ochrany lidských práv. Koenigová je šokovaná tím, jak lidé v USA na sociálních sítích recyklují vizuály staré často několik let. „Někdy tak činí nevinně, někdy jde o vytvoření úmyslné dezinformace s cílem svést vyšetřovatele na nesprávnou stopu.“

Podle Koenigové se moderní disciplína ověřování digitálních informací kolujících na sociálních sítích, po níž stále častěji sahají přední světová média, použila v posledních letech ve zlomových třech případech, které vzbudily celoplanetární zájem:

1) Při sestřelení malajsijského stroje MH17 v roce 2014 nad východní Ukrajinou.

2) V roce 2012 v případu ničení kulturního dědictví v malijském Timbuktu radikálem Ahmadem Mahdím Fakim. Bylo to poprvé, kdy se Mezinárodní trestní soud (ICC) zabýval ničením kulturních památek, které figuruje od 50. let 20. století mezi válečnými zločiny.

3) V případu 7 videí ze sociálních sítí o vraždění v libyjském Benghází nařízeném údajně tamním generálem.

Například deník New York Times platí tým zhruba 60 lidí kolem proslulého Malachyho Brownea (Seznam Zprávy s ním přinesou exkluzivní rozhovor, pozn. aut.), který se dlouhodobě věnuje forenzní digitální analýze. I přes nesporné úspěchy vyšetřovatelů při vyvracení podvrhů se ale původní divák nebo čtenář s odstupem času většinou nedozví, že uvěřil bludu.

„Ta práce zabere celé měsíce. Americká média nejsou moc ochotná přicházet s opravami nebo dokonce omluvami. Některé sdělovací prostředky se pokoušejí tvářit, jako že se strašně snaží ověřit pravost snímků a videí, ale není to pravda. Stojí to prostě strašně moc peněz,“ povzdychla si Alexa Koenigová.

Ta si naopak pochvaluje, že špičkové týmy, včetně toho jejího v Berkeley, opravdu neponechávají nic náhodě, a dokonce mají interní mechanismy, kdy se vyšetřovatelé kontrolují navzájem, jestli někdo náhodou není příliš zaujatý. Například zločiny proruských rebelů na východě Ukrajiny by neměl ověřovat forenzní analytik původem z této části světa.

Ethan Porter sám sebe označuje za bytostného optimistu a věří, že účinná cesta v boji s dezinformacemi vede přes fact checking, ověřování informací. Ve Spojených státech to ale prý není vůbec snadné. „Fact checking tady bohužel hodně lidí z principu odmítá. V průzkumech nám ale vyšlo, že průměrný volič Donalda Trumpa by třeba po fact checkingu uznal, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly ukradeny, jak tvrdí tábor bývalé hlavy státu.“

Facebook versus globální koalice

Ale co tedy tolik kritizovaný Facebook?! Podle Silvio Waisborda společnost v posledních měsících ukázala, že je mnohem aktivnější v potírání covidových dezinformací na svých stránkách a ve skupinách, než je tomu v případě politických fake news.

Waisbord a jeho kolegyně z George Washington University Rebekah Trombleová, která je ředitelkou Institutu pro data, demokracii a politiku (IDDP), se domnívají, že je teď společnost založená Markem Zuckerbergem ohledně dezinformací a celkové transparentnosti o svém fungování pod tlakem. „Facebook udělal obrovskou chybu v datové sadě o uživatelích platformy v USA od roku 2018, kterou pro vědeckou sféru uvolnil. My jsme závislí na ‚drobcích‘ od Facebooku. Společnost nám ani neřekne nic o použité metodologii. Musíme jí důvěřovat a pak zjistíme, že jsou data chybná,“ uvádí Trombleová, která doufá, že vědecké sféře skandál pomůže v získávání lepších dat od Facebooku.

Rebekah Trombleová dodává, že spolu s desítkami dalších akademiků nehodlá útrpně přihlížet, jak se věci vyvinou. „Jsme uprostřed pokusu o vytvoření ‚globální koalice‘ akademiků, členů nevládních organizací a novinářů za uvolňování více informací o fungování sociálních sítí. Věříme, že v příštích měsících vytvoříme malou organizaci,“ prozradila ve Washingtonu skupině zahraničních novinářů Trombleová.

Někteří odborníci z George Washington University jsou ale taky opatrní a bojí se přístupu „ode zdi ke zdi“. Podle Trombleové si musíme dát pozor na to, aby tlak na zveřejňování většího množství informací o uživatelích sociálních sítí například nepoškodil obyvatele těch zemí, které jsou na štíru s demokracií. Matthew Hindman je ale pro tvrdší postup a upozorňuje, že Facebook použil skandál kolem Cambridge Analytica k tomu, aby unikl odpovědnosti za obsahová selhání na svých stránkách.

Uhlídat závadný obsah ale není snadné. Studie George Washington University z února 2021 ukázala propojení mezi „klubkem“ amerických facebookových kruhů šířících covidové dezinformace se skupinami propagujícími ve Spojených státech wellness. Podle listu Washington Post je v takových případech pro Facebook, TikTok, Twitter nebo YouTube mnohem složitější kontrolovat desítky tisíc menších účtů, kde se jedna nebo dvě dezinformace ohledně vakcinace proti covidu-19 „schovávají“ mezi běžnými statusy na téma wellness.

Z tohoto nevinného prostředí pocházejí i někteří influenceři, kteří v posledních měsících nechvalně prosluli šířením covidových dezinformací. Známou blogerku Erin Elizabeth Finnovou zařadilo Centrum proti digitální nenávisti (CCDH) mezi 12 celebrit, které jsou zodpovědné za vypouštění velkého množství dezinformací o vakcinaci proti covidu na internetu. Finnová si za to podle Washington Post vykoledovala zákaz působení hned od několika sociálních sítí.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované