Hlavní obsah

Diskriminace bělochů a asijských Američanů. Yale se musí změnit

Foto: Profimedia.cz

Snímek z kampusu univerzity Yale.

Reklama

17. 8. 2020 7:30

Podle vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA dochází na půdě americké prestižní univerzity Yale k nezákonné diskriminaci bělochů a asijských Američanů. Situace je v rozporu s federálním zákonem o občanských právech.

Článek

Americké úřady informovaly, že na univerzitě Yale jsou každoročně během přijímacího procesu diskriminováni asijští Američané a běloši, píše agentura AP. Škola veškerá tvrzení „kategoricky odmítla“ a označila je jednak za unáhlená, ale i bezcenná.

Vyšetřování trvalo celé dva roky a podnětem pro jeho uskutečnění byly opakované stížnosti studentů na přijímací procesy v rámci některých Ivy League univerzit. Trumpova administrativa již dříve v podobné záležitosti právně podpořila asijské Američany, kteří vznesli stížnosti na přístup Harvardu.

Ivy League

Název Ivy League se v dnešní době obecně používá jako označení osmi nejprestižnějších soukromých univerzit na severovýchodě Spojených států amerických. Do skupiny spadají univerzity Brown, Kolumbijská, Cornell, Dartmouth, Harvard, Pensylvánská, Princeton a Yale.

„Rasová diskriminace na Yale uvaluje nepřiměřené a nezákonné sankce na rasově znevýhodněné uchazeče, a to zejména asijské Američany a bílé uchazeče,“ napsal v dopise zástupcům školy asistent generálního prokurátora Eric Dreiband, který vede oddělení pro občanská práva již zmiňovaného ministerstva.

Podle prokurátorů měla každý rok být rasa uchazečů určujícím faktorem u rozhodnutí o jejich přijetí na bakalářský program školy. Výsledky šetření pak udávají, že u dvou „problematických“ ras se měla pravděpodobnost přijetí pohybovat pouze v rámci jedné desetiny až jedné čtvrtiny v porovnání například s afroamerickými uchazeči, kteří disponovali stejnými akademickými znalostmi.

„Je načase, aby americké instituce uznaly, že se všemi lidmi by se mělo zacházet slušně, s úctou a bez protiprávního ohledu na barvu jejich kůže,“ cituje AP slova Dreibanda. Jedním ze zjištění vyšetřování je také domněnka, že Yale cíleně rasově vyrovnává své třídy.

V určitých ohledech je pro vysoké školy možné, aby na rasu během přijímacích řízení pohlížely. Dovolil to americký Nejvyšší soud s tím, že k takové podpoře rozmanitosti je ovšem třeba přistupovat obezřetně a omezeně. Školy pak také musí být připraveny vysvětlit, proč je právě jejich posuzování rasy vhodné.

Yale uvedl, že finální rozhodnutí přišlo dříve, než univerzita vůbec stihla ministerstvu poskytnout veškeré informace, o které ji požádalo. Kdyby prý tomu bylo naopak, došli by vyšetřovatelé k závěru, že praktiky školy již desetiletí zcela odpovídají Nejvyšším soudem nastavenému režimu.

„Jsme hrdí na naše přijímací praktiky a nezměníme je na základě tak bezcenného, ukvapeného obvinění,“ píše Yale ve své reakci na zveřejněné tvrzení. Vedení prestižní univerzity si stojí za tím, že při výběru svých budoucích studentů bere v potaz hned několik různých faktorů a přihlíží ke člověku jako takovému.

Ministerstvo spravedlnosti nyní požaduje, aby Yale souhlasil nepoužít rasu nebo národnostní původ jako faktor během přijímacího řízení, které se blíží. V dalších letech pak škola bude muset vždy nejprve předložit ministerstvu plán přijímání, kterým prokáže, že vše odpovídá nastaveným zákonům.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované